K jedněm z nejnudnějších pasáží v Bibli patří rodokmeny, pomyslí si jistě leckterý dnešní čtenář. Realita je však taková, že v biblických rodokmenech se neskrývá o nic méně zajímavého obsahu než v příbězích. Můžeme směle předpokládat, že se díky své blízkosti navzájem doplňují a vysvětlují.
Otevřeme-li si dnes některý z biblických rodokmenů, měli bychom si být vědomi toho, že jejich hlavní smysl je teologický. Rodokmen nám v prvé řadě něco prozrazuje o Bohu, teprve sekundárně o vzájemných příbuzenských vztazích lidí. Toto zjištění by nás mohlo uchránit chyby, jíž se dopouští především začátečníci, a sice jejich přeskakování.
Podívejme se na tři příklady (jeden starozákonní a dva novozákonní) toho, jak si navzájem příběhy a rodokmeny „povídají“, jak se obohacují, doplňují a vysvětlují. V první knize Starého zákona – Genesis – nalezneme v 11. kapitole rodopis Šémův, ale též příběh o babylónské věži. Jejich vzájemná blízkost předjímá vzájemný vztah. Příběh o babylónské věži vyznívá jako negativní epizoda. Lidé se rozhodnou usadit v zemi Šineáru, namísto toho, aby se dle Božího přání rozptýlili po celé zemi. Jejich usazení vrcholí nápadem učinit si jméno (skrze vybudování města a věže, jejíž vrchol má být až v nebi). Hospodin jejich nápad utne na samotném počátku, a tak namísto učinění si jména, končí jejich epizoda potupou a zmatkem (proto název daného místa: Bábel = Zmatek).
Co by však člověka mělo zarazit, je fakt, že po této epizodě následuje Šémův rodokmen. Šém (hebr. שֵׁם) totiž znamená jméno. Linie Šéma pokračuje dál a dál až k Abramovi, kterému Bůh slíbí, že jeho jméno učiní velkým (Gn 12,2). Navíc je to právě tato linie, ze které vzejde očekávaný Mesiáš – Ježíš Kristus. Jinými slovy: Postavením příběhu o babylónské věži a rodokmenu Šéma vedle sebe autor vytváří silný kontrast. Jedna skupina lidí si chce získat jméno tím, že jde proti Boží vůli, a Bůh sám se postará o to, aby se tak nestalo. Šémova větev je naopak Bohem vybrána jako ta, ze které jednou vzejde Mesiáš. Bůh sám se zasadí o to, aby Abram, jenž z ní pochází, získal jméno, a to velké. Nepřímo tak získává jméno i celá Šémova větev.
Tolik první kniha Starého zákona. Pokud jde o první knihu Nového zákona – Evangelium podle Matouše – nalezneme zde hned v první kapitole Ježíšův rodokmen. V Mt 1,1 je nám oznámeno, že Ježíš Kristus je „syn Davidův“ a „syn Abrahamův“. Soustřeďme se nyní na první christologický titul, který nám mimo jiné říká, že Mesiáš bude mít svůj původ v královské Davidově linii. S titulem se setkáme u všech tří synoptiků (jako synoptická evangelia se označují tři evangelia: Matoušovo, Markovo a Lukášovo, která vyprávějí příběh Ježíše Krista podobným způsobem, pozn. red.), nicméně nejčastěji právě u Matouše.
Matouš Ježíšův rodokmen uměle, se záměrným vynecháváním strukturuje po třech čtrnáctkách: „Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct.“ (Mt 1,17). Proč právě po čtrnácti? Čtrnáctka slouží jako dodatečný a zesílený odkaz na Davida. Dle principu gematrie, kdy každá souhláska hebrejské abecedy má přiřazenou jistou číselnou hodnotu (dle svého pořadí v hebrejské abecedě), má jméno David hodnotu 14 (D = 4, V = 6, D = 4). Svým způsobem se tak Matouš snaží všemi možnými prostředky do čtenářů vklínit asociaci „Ježíš – syn Davidův“. Jakoby řekl: Na toto se při četbě mého evangelia obzvláště soustřeďte!
Ještě silnější vazbu mezi příběhem a rodokmenem můžeme sledovat u Lukáše. Lukáš rovněž zachycuje Ježíšův rodokmen (Lk 3,23–38), ale přes jiné linie než Matouš. Postupuje od Josefa až k Adamovi, který „byl od Boha“ (Lk 3,38). Zatímco Matouš vykresluje Ježíše jako „syna Davidova“, Lukáš jej vykresluje jako „syna Božího“. Jakou provazbu má tento fakt na následující a předcházející příběh? Před rodokmenem nalezneme příběh o Ježíšově křtu, při kterém zazní Boží hlas z nebe: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“ Ježíš je tedy lidem představen jako Boží syn. V příběhu, který následuje po rodokmenu, se Ježíš setkává s ďáblem, který se jej snaží na trojí způsob pokoušet. Středobodem jeho pokušení je právě útok na tento titul.
Korektura: Sára Kolomazníková
Can you be more specific about the content of your article? After reading it, I still have some doubts. Hope you can help me.