Recenze: Díra je ryzí filmová poezie
Italský snímek Díra (2021) režiséra Michelangela Frammartina je v pravém slova smyslu „odpočinkovým filmem”. Pod tímto pojmem si většinou představíme jednoduché, nenáročné filmy, které nekladou složité otázky a mají jedinou funkci – pobavit diváka a vyplnit jeho čas. Díra ale nabízí zcela jiný druh odpočinku – spočinutí uvnitř obrazů, uvědomění si plynutí času, možnost společně s filmem rozjímat. Díra nechává divákovi velký prostor, nikam ho nežene, nevnucuje mu emoce a neříká mu, co si má myslet. Napětí buduje pozvolna. Po kapkách.
Share