Má se církev řídit především pastorační láskou ke konkrétním lidem, nebo trvat na neměnnosti své nauky? Papež František se kloní k první možnosti, jak vyplynulo i z jeho odpovědi na tzv. dubia (pochybnosti) pěti kardinálů, kteří jeho pohled na roli církve ve světě nesdílejí.
„Ten spor je dlouhodobější, určitě se děje celé 20. století, možná i déle. Odehrává se tu určité napětí mezi tím, zda preferovat pastorační řešení, nebo doktrinální čistotu. Je to vlastně spor o poslání církve ve světě,“ říká k tomu v podcastu Týden bez filtru pastorální teolog Michal Opatrný. Zároveň připomíná celou historii kolem dubií podaných původně už v červenci, přeformulovaných poté, co Vatikán odmítl požadavek odpovědět formou ano-ne, pak zveřejněných bez papežových odpovědí krátce před zahájením synodálního shromáždění, s nímž podepsaní kardinálové otevřeně nesouhlasí.
Podle Michala Opatrného to ukazuje úmysl „okopávat papeži kotníky“. Kardinálové Raymond Burke, Robert Sarah, Juan Sandoval Íñiguez, Walter Brandmüller a Joseph Zen Ze-kiun spíše než vyjasnění sporných otázek chtěli vyvolat napětí. „Nešlo o věc, o pastorační vztah církve ke světu, nešlo ani o vyjasnění toho rozporu mezi pastoračním posláním církve a čistotou nauky, šlo o to dostat papeže do úzkých,“ usuzuje proděkan českobudějovické teologické fakulty.
Připomněl, že kardinálové Burke a Brandmüller (spolu s mezitím zesnulými kardinály Carlem Caffarrou a Joachimem Meisnerem) veřejně vyjádřili pochybnosti už v roce 2016 v souvislosti s apoštolskou exhortací Amoris Laetitia, která připustila možnost, aby rozvedení katolíci žijící v novém svazku mohli přistupovat k eucharistii. Emeritní pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka, teď Dikasteriu pro nauku víry zaslal několik otázek, které zjevně reagují na rozhodnutí plzeňského biskupa Tomáše Holuba tuto možnost rozvedeným lidem nabídnout (podobný záměr později ohlásil i brněnský biskup Pavel Konzbul). Michal Opatrný si myslí, že lpění na plošném zákazu eucharistie pro tyto lidi v „neregulérní situaci“ je do určité míry „obsesí sexuálním životem“: „Kritici Amoris Laetitia vše redukují na sexuální život, ale manželství má přece i další funkce, výchovu dětí, zabezpečení rodiny, péči o starší generace, a to vše se u lidí, kteří mají za sebou jedno manželství, bere jako legální, jen sexuální život ne.“
Kardinálové, kteří se na papeže obrátili s dubii (včetně Dominika Duky), patří ke starší generaci a už nezastávají církevní úřady. Burke, Brandmüller a Sarah zastávali vysoké pozice ve vatikánské kurii, zbylí kardinálové patří k významným postavám svých domácích církví v Česku, Mexiku a Hongkongu. „Kardinál Zen má v otázkách teologie konzervativní postoj založený na dodržování tradiční katolické doktríny,“ říká k uznávanému představiteli asijských katolíků Magdaléna Rychetská, religionistka a odbornice na křesťanství v Číně. Jako příklad uvádí kritiku, kterou kardinál Zen adresoval papeži v roce 2021 kvůli listu Traditionis custodes, který omezuje sloužení bohoslužeb v předkoncilním ritu. Ze svého ostrého nesouhlasu s vatikánskou vstřícností k čínské komunistické vládě ale papeže vynechal. „Spíše ho když systematicky ospravedlňoval jako naivního a neznalého skutečných poměrů v Číně,“ podotýká Magdaléna Rychetská.
Připomíná, že kardinál Zen papeži nevyčítal ani to, když se ho – zřejmě kvůli jednání s Pekingem – nezastal, když pročínské vedení Hongkongu kardinála nakrátko uvěznila za jeho podporu demokratických sil. Když se pak na začátku roku sešli u příležitosti pohřbu Benedikta XVI., kardinál Zen papeže chválil za výběr hongkongského biskupa Josepha Chowa, jezuity, který se na konci září stal kardinálem a je mezi účastníky synody. Magdaléna Rychetská z toho ke kardinálu Zenovi vyvozuje: „Jeho současné propojení s oponenty papeže bych nevnímala jako důsledek jeho negativního postoje ke směřování čínsko-vatikánských vztahů. Je to spíše projev jeho konzervativních postojů a dlouholeté zkušenosti s formulováním otevřené kritiky vůči Vatikánu. Jak v případě kritiky čínsko-vatikánských jednáních, tak i při oponentuře papeži v zaslaných dubiích je jasné, že kardinál Zen se nepřiklání k papežovu smířlivému postoji, který vnímá jako odklon od tradičních katolických hodnot.“
Autor: Filip Breindl
Podobné snahy typu „dostat papeže do úzkých“ apod. nemají šanci na úspěch a nemá asi smysl se o něco takového pokoušet. Bůh sice občas „zkouší svoje věrné“ ale tohle nemá šanci, to je to samé jako si lehnout pod parní válec apod.