Příspěvky podle tagů
19 příspěvků
„Nemůžeme říct: ‚Tohle je katolicismus!‘, ať už bychom ukázali na Itálii, papeže nebo na nějakou další konkrétní zemi. Prostě existuje jich mnoho a z hlediska politických důsledků je to skutečně…
Sdílet
Německý teolog Jan Loffeld v českém překladu knihy Když Bůh nikomu nechybí popisuje novou éru náboženské lhostejnosti a radí, jak se s ní má církev vypořádat. Místo nostalgického smutnění nad…
Sdílet
Kniha „Mýtus normálnosti“ od Gábora Matého odhaluje temné stránky moderní společnosti, která oslavuje úspěch a moc za cenu lidského zdraví. Maté spojuje trauma, závislosti a civilizační choroby s tlakem na…
Sdílet
V čem tkví úkol církve v současném sekularizovaném světě? Kardinál Jozef De Kesel si neklade malé cíle, když se snaží ve své knize Faith & Religion in a Secular Society (Víra a…
Sdílet
Změní se s předpokládanou výměnou polské politické reprezentace i velmi úzký vztah tamní katolické církve a státu? A je Polsko stále katolické, nebo spíše poznamenané sekularizací? Odpovědi na tyto otázky zaznívají v aktuálním podcastu Týden bez filtru.
Sdílet
O víře, náboženství a skepsi v českých dějinách s historikem Jaroslavem Šebkem a politologem Stanislavem Balíkem. V rozhovoru pojmenovávají ty milníky českých dějin, které jsou spjaty s vírou či obecněji s náboženstvím. Přinášíme také ukázku z jejich nové knihy Český Bůh. Hovory o historii, víře a ateismu (Vyšehrad, 2023).
Sdílet
Multiverzum může být dobrou službou jak potěšit fanoušky, ale je špatné pro napínavé drama. Ve hře je vysoká sázka. Když je doslova všechno možné, nic není strašidelné, protože žádná smrt není konečná a žádné nebezpečí není konečné. Vždy existuje jiný vesmír, kde se věci vyvíjejí jinak.
Sdílet
„Evropa se již několikrát rozhodla pro evangelium a stejně se ho několikrát vzdala. Nastal čas znovu ji pro evangelium získat. Je to možné, protože evangelium je pravdivé,“ říká Stefan Gustavsson, švédský apologet, který je ředitelem Centra pro křesťanskou apologetiku – Apologia. Mluvili jsme s ním o jeho cestě k víře ao tom, jak vidí místo křesťanství uprostřed sekulární společnosti.
Sdílet
V euroamerické oblasti se dnes o spiritualitě mluví až přespříliš a o naší epoše jako o náboženské. Přesto bych ji raději označil, s ohledem na společenské analýzy německého filosofa Jürgena Habermase (2001), za post-sekulární, protože kořeníme v epoše sekulární. Využíváme všech sekulárně-civilizačních darů, práv a svobod, garantovaných zastupitelskou demokracií.
Sdílet
Západ je sice stále sekulárnější, ale zato svět jako celek stále náboženštější. Pochopitelně nevidíme do srdcí lidí, nevíme, jak je víra druhých hluboká, ale soudit není na nás. Sekularizace části společnosti tedy nevede ani tak k ústupu křesťanství, jako k ústupu děděné víry. A to je jedině dobře.
Sdílet









