Příspěvky podle tagů
14 příspěvků
Askezi si obvykle spojujeme se sebeodříkáním či dokonce sebetrýzněním, jemuž se věřící člověk dobrovolně podřizuje. Řecké slovo askésis původně znamená cvičení zaměřené na určitý mravní či duchovní cíl. Chci-li takového cíle dosáhnout,…
Sdílet
Proč vlastně rozlišujeme mezi tělem a duší? Odpovědět na tuto otázku dnes vůbec není jednoduché. Zdá se, že schůdnější je takto člověka vůbec nerozdělovat, protože si tím ušetříme řadu problémů. …
Sdílet
Spása je jedním z klíčových pojmů křesťanské víry, ale co vlastně znamená v dnešním světě? Teolog Ondřej Kolář v rozhovoru pro Český bratr vysvětluje, proč je spása nejen otázkou posmrtného života, ale…
Sdílet
Říká se, že štěstí přeje připraveným. Když se takové nečekané štěstí přihodilo Pavlu Hoškovi, byl již vášnivým čtenářem a znalcem Bohumila Hrabala a v hlavě mu uzrával nápad představit duchovní…
Sdílet
Nestává se zas tak často, aby dílo českého teologa mělo ambici oslovit mezinárodní odbornou veřejnost a do jejích diskusí vneslo nový, pronikavý pohled. Podařilo se to Petru Gallusovi, vyučujícímu na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy jeho poslední knihou Perspektiva vzkříšení, která je současně jeho habilitační prací.
Sdílet
„Pán Bůh je láska, to z Písma víš,“ zpíváme v jedné písni. V témže Písmu se ale také dočteme o Božích činech, které si s láskou obvykle nespojujeme. Boží hněv, tresty či soudy, ať už dopadají na jednotlivce, nebo na celé národy, jdou těžko dohromady s příběhem Ježíše Krista, který místo trestání odpouštěl a Boží soud určený nám lidem vzal na sebe.
Sdílet
Když se zamýšlíme nad významem dogmatu o Boží Trojici, neměli bychom opominout pravoslavnou teologii. Na východě totiž nikdy nedošlo k upozadění Ducha svatého, tak jak to bylo po dlouhá staletí v západním myšlení, a Boží trojjedinost zde proto nebyla jen oficiální církevní naukou, ale zůstala živou součástí pravoslavné zbožnosti, liturgie a výtvarného umění, zmiňuje v rozhovoru pro Český Bratr pravoslavná teoložka Kateřina Kočandrle Bauer.
Sdílet
Emoce jsou starší, první, jimi se ve světě orientujeme ještě dříve, než pobereme rozum, tak nás zkrátka Bůh stvořil. Takže podle mě je důležitou součástí víry věnovat jim pozornost, všímat si, kde se berou, co značí o našem porozumění světu a co do toho vnáší evangelium," zmiňuje v rozhovoru pro Český Bratr farářka Jana Hofmanová.
Sdílet
Když se nám někdo svěří, že se mu zjevil Bůh nebo že s Bohem dokonce mluvil, nejspíš pojmeme podezření, že si dotyčný buď vymýšlí, anebo se u něj začíná projevovat duševní onemocnění. V evangelické tradici převládá názor, že Bůh se sice „mnohokrát a mnohými způsoby“ (Žd 1,1) zjevoval v biblických dobách, ale poté se odmlčel, a jediný způsob, jak k nám dnes promlouvá, je skrze slova Bible, tedy pouze zprostředkovaně.
Sdílet
Během covidové pandemie často zaznívalo proroctví: Svět už nikdy nebude, jaký byl. Nečekaná a bezprecedentní zkušenost, která obrátila celý náš život vzhůru nohama, v nás vyvolala přesvědčení, že jsme na prahu zásadní proměny.
Sdílet









