Příspěvky podle tagů
17 příspěvků
Možná jste si všimli, že v posledních letech stojí křesťané přímo v centru tzv. kulturních válek, které rozdělují společnost na nesmiřitelné tábory. Nemalá část věřících bohužel přímo staví identitu křesťanství na aktivní…
Sdílet
Ve veřejném prostoru se čím dál častěji objevují případy, kdy jsou zneužívány intimní fotografie žen nebo je s nimi obchodováno. Model, kdy muž rozhoduje a má fakticky mocenské postavení, zatímco žena…
Sdílet
Inaugurační projev nového amerického prezidenta mnohé potěšil, to bylo zřejmé z přenosu slavnostního shromáždění. Mnoho jiných vyděsil, o tom víc než zřetelně vypovídá celý web i spousta jiných médií. Co si…
Sdílet
Abigail Favaleová ve své knize Zrození genderu vystavuje „genderové paradigma“ nevybíravé kritice, avšak provází ji citlivostí a láskou k jednotlivcům odlišné nebo nezapadající identity. Jako alternativu kniha odhaluje křesťanský pohled na…
Sdílet
V českém římskokatolickém prostředí se zdá, jako by největší hrozbou pro děti, mládež a rodiny byl gender, inkluzivní vzdělávání a sexualita skloňovaná ve všech možných i nemožných pádech. Je zvláštní,…
Sdílet
V posledních letech mnozí z nás sledují vyostřující se společenskou atmosféru kolem tématu minoritní sexuality a genderové identity, kde se chvílemi zdá, že hrozí fyzický střet mezi liberály a konzervativci na Václavském náměstí. V křesťanském prostředí by se napětí kolem tohoto tématu dalo krájet.
Sdílet
Na otázce svěcení žen v rané církvi se badatelé dodnes neshodnou, jeden ze směrů však předpokládá, že až do pátého století přístup k oltáři měly. Ivan Foletti ve své knize Ženy u oltáře předkládá důkazy o aktivním zapojení žen do liturgie a služby v antické církvi pomocí interpretace některých výtvarných děl či doložených zákazů ženského svěcení a bere tuto skutečnost jako výzvu církvi současné. Ta totiž svěcením žen nic neztratí, neutrpí, nezeslábne. Spíš naopak.
Sdílet
Jak často se u neznámých lidí setkáváte s tím, že potřebujete znát jejich biologické pohlaví? V běžných situacích si zcela vystačíme s genderem – tedy s tím, jak se daná osoba identifikuje, chová a vystupuje. Co má v kalhotách, nám může být úplně jedno. Proč se přesto gender stal jedním z hlavních argumentů proti Istanbulské úmluvě a proč jsou trans ženy více ohrožené násilím? Nad tím se v komentáři zamýšlí politolog Andrej Ruščák.
Sdílet
V noci 24. ledna odmítl senát ČR ratifikovat úmluvu o potírání domácího násilí (zejména na ženách a dětech) a s tím související doporučení, jak o oběti tohoto násilí pečovat, a také, jak mu předcházet. Té úmluvě se říká Istanbulská – podle místa, kde byla Radou Evropy přijata.
Sdílet
Ačkoli Istanbulská úmluva a její obsah vyvolaly řadu emotivních debat, většinu z jejího obsahu jsme se ve skutečnosti zavázali dodržovat již přijetím úmluvy OSN proti diskriminaci žen před čtyřiceti lety. Její nepřijetí tak není žádnou tragédií, mnohem spíše je však zprávou o nedůvěře naší společnosti v mezinárodní spolupráci demokratických zemí, stejně jako v demokratické instituce.
Sdílet









