Příspěvky podle tagů
14 příspěvků
Možná jste si všimli, že v posledních letech stojí křesťané přímo v centru tzv. kulturních válek, které rozdělují společnost na nesmiřitelné tábory. Nemalá část věřících bohužel přímo staví identitu křesťanství na aktivní…
Sdílet
V době nebývalého množství praktických krizí, konfliktů a rizik se pod povrchem odehrává další křehký příběh. Jak mohou křesťané zůstat věrní své identitě, aniž by tím vystrašili ostatní? Kniha Ježíš a…
Sdílet
Americký teolog David Congdon ve své nové knize Who Is a True Christian? zpochybňuje zažité představy o křesťanství jako pevně vymezené tradici. V rozhovoru pro magazín Sojourners vysvětluje, proč je křesťanská identita spíše neustálým…
Sdílet
Biolog Alfonso Martínez Arias hájí názor, že geny neurčují jedinečnost člověka; objevil totiž člověka, který má dva odlišné genomy. Karen Keeganová. Když bylo Karen Keeganové 52 let, selhaly jí ledviny.…
Sdílet
V souladu s filmem o slavné panence Barbie musím přiznat, že ta moje se jmenovala podle šatů, které na sobě měla. Byla to Nevěsta. Panenka v bílé krajkové róbě se závojem na vlasech a bílými střevíčky na podpatcích. Nikdy jsem ji nepojmenovala jinak. Jako by to snad byla její jediná identita.
Sdílet
Poté, co se filosofka Julia de Funès zabývala iluzemi o osobním rozvoji a kvalitě života, se nyní ve své nové knize věnuje pojmu identity. Mimo jiné navrhuje způsob, jak se vypořádat s paradoxem lidské potřeby „stát se sami sebou“ a současně nebýt posedlí hledáním vlastní identity. „Jedinou cestou vpřed je rozvíjet vědomí odlišností a obdiv k tomu, co je větší než my sami,“ myslí si.
Sdílet
Obávám se, že genderová teorie natolik odpovídá touhám některých lidí, že otázka oboru její platnosti a všechna její konkrétní omezení jdou úplně stranou. V oblasti veřejného života se tak gender stává nástrojem moci, ideologickou zbraní vzdoru.
Sdílet
S profesorem Miroslavem Hrochem, historikem národnostních hnutí, o historických paralelách emancipačních snah a jejich vývoji od 19. století až k dnešku. Profesor Hroch se mimo jiné zamýšlí nad paralelou mezi zneužíváním německých menšin v meziválečné době a ruských menšin v současnosti. Zároveň jsme diskutovali o potřebě někam patřit coby základní antropologické potřebě, kterou sdílíme napříč národy
Sdílet
Dalo by se říci, že Evropa byla poslední roky, možná i desetiletí, možná i víc, bez ducha. Pracovali jsme na ekonomii, na obchodu, na clech, na harmonizaci zákonů, byrokracie, na rušení hranic, na zlevnění roamingu a tak dále. Stručně řečeno pracovali jsme na interním managementu, na lepší organizaci sebe sama, tedy na něčem, čemu říkám duše.
Sdílet
Už od dětství jsem dokázal lépe zapadnout do společnosti žen, či dívek než mužů. Jejich svět mi přišel takový citlivější. Ani nevím kvůli čemu. Snad vůči mně.
Sdílet