Deník farářky Archivy

Blog: Volně se nadechnout

Přichází každý rok, úplně neviditelně a tiše. Postní doba. Není vyznačena v kalendáři, a přesto má v našem životě tak důležité místo.

Zobrazit příspěvek

Je-li žák připraven, učitel se dostaví. Mimochodem, umíte jezdit na kole?

Asi si klepete na čelo, protože umíte; tak nějak odjakživa, potmě, dost možná i s prstem v nose. Začali jste se učit jezdit na kole už v dětství a skoro si na to nepamatujete. Nasedáte elegantně, ovládáte "silničku" i to horské, umíte stroj bezbolestně zastavit a tak dále.

Zobrazit příspěvek

Odkud se vzalo spojení o pravdě, která vítězí?

Každý rok, zhruba tak někdy v květnu, se mi mihne hlavou úvaha, že letos (ale jako už fakt! letos) dočtu všechny knihy, které o mistru Janu Husovi mám.

Zobrazit příspěvek

Pomni, člověče… (Jak ses choval v krámě?!)

Pamatujete ještě na Boba? Bob povýšil, už nemá šéfa. Sám je šéf. (Ne, nezmámila ho touha hrát si na Boha.) Ale už neláduje jogurty do chlaďáku jako dřív.

Zobrazit příspěvek

V tichu se odehrává to banální i to nejdůležitější

"Bůh mě ignoruje." řekl muž středního věku, který sedával v kostelní lavici s otlučeným rohem pravidelně více než rok. "A jak se to projevuje?" zeptala se farářka.