Není špatné připomínat si různá výročí. Rok 2024 byl Rokem české hudby a také kafkovským rokem. Uplynulo totiž dvě stě let od narození Bedřicha Smetany a sto od úmrtí Franze Kafky. Na výročí se dávným lidem a událostem dostává pozornosti, najednou získají možnost vystoupit z řady. Najdou se třeba peníze na nastudování celého Smetanova díla nebo na nová vydání Kafkových románů a povídek. Proč ne? Letos bychom si ale mohli připomenout ještě jedno výročí, které, zdá se, úplně zapadlo. Čtyřicetileté.
Že vám rok 1984 nic neříká? Správně. Nepojí se s ním žádná zásadní událost našich dějin, jde o název románu George Orwella. Přiznávám, byl to chyták. Orwellův antiutopický román, který má ve svém názvu pouze letopočet 1984, by ale zapadnout neměl. Nejspíš jste o něj, přinejmenším během vyučování na střední škole, zavadili. Pokud vás román přece jen minul, na internetu najdete nespočet shrnutí, rozborů a pojednání, které se mu věnují. Tento literární popis nesmyslné totality jsem četl už dávno, stále mi ale poskytuje důvod k přemýšlení i obavám.
Hlavní hrdina románu je zaměstnán na „ministerstvu pravdy“. Co to znamená? Zaměstnanci této instituce přepisují dějiny tak, aby Strana a Velký Bratr měli vždy pravdu a byli tedy neomylní. Pokud Strana někoho fyzicky „odstraní“, musí být veškeré texty týkající se dané osoby přepsány a veškeré zmínky o ní vymazány. Musí to vypadat, jako by onen člověk nikdy neexistoval. Ještě večer se někdo vyhřívá na výsluní zájmu a ráno už po něm není ani památky. Řekneme si: O nic nejde, je to jen spisovatelova fikce. My starší si ale komunistické „ministerstvo pravdy“ pamatujeme.
Možná si vybavíte ikonickou fotku z oslav „vítězného února“. Klement Gottwald pronáší projev na Staroměstském náměstí a za ním stojí jeho pravá stranická ruka Vlado Clementis. O pár let později se objevila upravená verze snímku – Clementis z fotky i paměti národa zmizel. Že to s křesťanstvím nemá nic společného? Bylo by to krásné. Křesťané byli ale za komunismu z paměti národa vymazáváni soustavně. Jestliže se některá významná osobnost dějin hlásila ke křesťanství, její víra nesměla být zmiňována.
Stále je tady nebezpečí, že nějaké „ministerstvo pravdy“ vznikne. Navíc zde máme neskutečně účinný nástroj: internet. Pokud musel hrdina románu 1984 pracně upravovat klasické písemnosti, dnes lze podobného výsledku docílit daleko jednodušeji, elektronicky. Abys přestal být vidět a slyšet, stačí, že tě ostatní nenajdou na prvních několika místech vyhledávání. Můžu si zaplatit za to, že se některé informace dostanou do popředí a jiné naopak upadnou do elektronického nebytí. Je to nebezpečné. Snadno se může stát, že se nepohodlný hlas křesťanů ztratí, protože ho přehluší jiné, vhodně propagované hlasy.
Dalším z pojmů knihy je „doublethink“. Dvojité myšlení. O co jde? Je to schopnost zastávat současně dva protichůdné názory a oběma plně věřit. V knize najdeme třeba tvrzení, že válka je mír, svoboda je otroctví a nevědomost síla. Že se to křesťanů netýká? Zmíním ještě jedno výročí. V roce 2025 to bude osmdesát let od konce největšího konfl iktu všech dob, druhé světové války. Tehdy nemálo křesťanů věřilo, že nejlepší způsob, jak realizovat novozákonní lásku, je zabít jiného člověka. Orwellův „doublethink“ jak vyšitý! Vyznávám jedno a zároveň žiji opak. Vyznáváme ústy podřízenost Bohu i duchovním autoritám, ale žijeme své osobní, církevní i sborové války.
Mnoho křesťanů si myslí a myslelo, že nejlepší pro sbor je nepodřízenost a rozdělení. Příkladů orwellowského dvojitého myšlení jistě nalezneme mnoho. Jedněmi ústy vyznáváme jedno i druhé. Ježíš před „doublethinkem“ varuje: „Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.“ Nabádá nás: Žijte opravdu celistvým, nerozděleným životem. Buďto černé, anebo bílé. Buďto zlé, anebo dobré. V Listu Jakuba nalezneme pádné přirovnání: Nelze, aby z jednoho zdroje prýštila voda rozdílných chutí. „Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?“ Leckdy to ale vypadá, že my křesťané to ke své škodě zvládáme.
Při četbě Orwellova románu člověka napadají různé aktuální souvislosti. A touha po tom, aby se autorova vize roku 1984 nevyplnila. Rok 1984 může totiž propuknout kdykoliv. Modleme se, aby se hrůzy v Orwellově fiktivním světě znovu nenaplnily.
Autor: Zbyšek Kaleta
Zdroj: Časopis Přítel/Przyjaciel - 24/12
Většinová společnost musí nastavit pravidla tak, aby byla co nejvíc dobrá a spravedlivá pro všechny. A na dodržování těch pravidel důsledně trvat. Je to její právo a současně povinnost. V demokracii to tak prostě je. Menšiny musí tato pravidla vzít za své a dodržovat. Jinak to nefunguje.
Autoritářský systém začíná právě tím, že si úzká skupina nebo jednotlivci dělají nárok na to, na co právo nemají. Pokud se jim povede ukecat většinu, je zle. Různé lobbistické a zájmové skupiny dokážou snadno rozvrátit společnost, kapříci plují kamarádíčkům, vzniká nedůvěra, nevraživost a nakonec otevřená agrese.
Stačí se podívat po světě, jak děsivě narůstá všude zlo. Vladimír Veliký si jako dědic Lenina a Stalina osobuje právo budovat ruské impérium všude tam, kam šlápnula bota sovětského vojáka, Donald the Duck chce pro začátek anektovat jen Grónsko, Kanadu a Panamu.
A nerozhodná většina tiše přihlíží, protože jinak by riskovala plná korýtka, pohodu a luxus. A proto přicházíme nejen o korýtka, pohodu a luxus, ale většinou o všechno.
Přesně takový lidé s takovými názory, jako vy – to je zhouba společnosti!
Hrajete si na křesťana a přitom lži (upravené podle noticky, která zrovna společností jede) škatulkování a rozeštváni lidí… mladý vám to možná zobou, starší kteří už mají své zkušenosti, nikoliv.
Orwell vycházel s fašismu a fašismem byla promořena polovina planety,včetně členů britské královské rodiny a milionářů v USA .
Báli se postupujícího socialismu a pro kapitalistu byl lepší fašista než komunista.
Navíc západu a USA nikdy nezáleželo na našem území (střední Evropě – té se přestali obávat rozbitím Rakouské monarchie), to předvedli dokonale,když nedodrželi smlouvy a nepřišli na pomoc když Němci obsadili naše území (Mnichov 1938) Moje přesvědčení je takové: kdyby se historie opakovala, udělají to znova !
NATO to je jen růžový obláček pro naše uklidnění, vždyť už jsme jednou v takovém paktu byli a západní mocnosti nás obětovali,
Československo prosilo Sovětský svaz a Stalina o osvobození od Německých fašistů – tady se zapomíná že Československo bylo součástí Německa (protektorát), bratři Slováci byli téměř po celou dobu války fašistický stát a teprve když už bylo jasné že to projedou, najednou byli všichni partyzáni .
Po těch zvěrstvech co dělali Němci na slovanských územích Polska, Pobaltí a Ruska (Slované = méněcenná rasa a vidí to každý do dnešních dnů, jak se Němci chovají), Československo mělo veliké štěstí, že se tady Rudá Armáda (samozřejmě byli excesy) ještě držela – mohli jsme dopadnout jako Němci a Rakušáci.
Jak můžete opovrhovat těmi mrtvými statisíci sovětských vojáků, kteří padli (zemřeli pro nás, když hnali Německé fašisty zpět do Německa) – to mi přijde od vás sprosté , v každé české vesnici najdete hroby těch kluků a holek a byli to většinou skoro ještě děti. V každé vesnici je hrob nebo jsou na místním hřbitově,
Ale proč to píšu:
Všude byla u toho přítomna katolická církev.
Katolická církev – Lidovci, měli svoje zastoupení ve vládě po celou dobu komunistické vlády ČSSR, v nejhlubší totalitě vycházel denní Lidové Noviny a moje maminka odebírala i myslím že to byl týdeník Naše rodina.
Když chcete říkat pravdu – tak ale celou, né si hrát na chudinky nebo hrdiny!
Neodvažuji se hodnotit to co se nyní děje v Ruské federaci a UA. Politování hodný bratrovražedný boj a tragédie.
Kdo na tom ale vydělává a má zájem … to ukáže čas.
To samé v USA:
Donald Trump je (i na jeho věk) vítěz voleb (a to si pište,že se demokraté snažili zůstat u moci). Americký lid si ho zvolil!
USA nejsou jen pobřežní velkoměsta (a mimochodem, byl jste někdy tam – ja ano, a doufám, že k nám nepřijdou stanové městečka bezdomovců k obchodním centrům, na každém semaforu v křižovatce žebrák, na ulicích válí se narkomané atd.) – Američané mají demokratů plné zuby.
Podívejte se, co demokraté dovolili imigrantům.
To co se děje na hranicích.
Vy tady poukazujete na Trumpovou polemizováni o Grónsku – a vy se mu nedivíte (obrovský kontinent) že má obavy o ochraně USA a schopnostech Dánska. Po tom co se v Evropě a Skandinávii děje.
Kdyby byl chytrý a on je, nabídne Grónsku takové benefity – že oni sami se od Dánska odtrhnou.
Kanada patří Britské koruně a Panamu musí ovládat USA – umíte si představit, kdyby místní začali se rvát o takový byznys. Střední a jižní Amerika, drogy, gerily … Ty by byli schopni průplav zničit, jen aby nesloužil druhým.
Děkuji Vendo za názor.
Nevím, co jste zažil. Já zažil 1984 naostro. Ne v knize. Na vojně stačilo mít Bibli a putoval jste do basy. Sovětští vojáci prolévali krev ne za svou vlast, ale kvůli Stalinovi, který spolu s Hitlerem uzavřel pakt Riebentrop-Molotov a chtěl si podělit Evropu. Kvůli svému stihomamu si vyvraždil důstojníky a pak posílal chudáky na frontu systémem jedna puška a deset nábojů na tři vojáky. Druhá světová stála životy 20 miliónů Rusů. Kvůli jednomu psychopatovi. A druhému psychopatovi na druhé straně.
Donald je “obdivovatelem” Vladimíra. A současně mu půjde po krku, protože na jednom smetišti může být jen jeden kohout. Situace se navlas opakuje. Jen s tím rozdílem, že oba si hrají s atomovými hračkami. Co podporujete, budete jednou sklízet. A bude to bolet. Kvůli těm dvěma a jejich přisluhovačům.