Příspěvky podle tagů
479 příspěvků
Duchovní scéna na celém světě se radikálně proměňuje, což bude vyžadovat úplně přehodnotit kategorie, s kterými v sociologii a potom samozřejmě ve statistikách sčítání lidu dál pracujeme.
Sdílet
Moje cesty časem a prostorem konané už třicet let (nejen napříč naší republikou) jsou také cesty časem. Projíždím nejen městy, ale i svými vzpomínkami. Vzpomínkami na lidi, kteří se mi nějak vytratili ze života. A už nikdy jsme si k sobě nenašli cestu zpět. Nikdy se naše cesty zpátky nezkřížily.
Sdílet
Co to přesně znamená, když v manželském slibu říkáme, že přijmeme děti od Boha ochotně? Má být tedy naše rodina navždy otevřená možnosti, že můžou přijít další děti? Anebo můžeme svobodně rozhodovat o jejich počtu a čase, kdy se narodí? Tyto a další otázky si klade třídílný seriál Církev v ložnici podcastu Bez filtru o antikoncepci a metodě přirozeného plánovaného rodičovství u lidí s katolickým vyznáním.
Sdílet
Jsou v našich životech i v našich dějinách chvíle, kdy se nám zdá že Bůh odcestoval, že není přítomen. Možná to je zvláštní úkol pro nás křesťany – být vrátnými světa. Bdít a udržovat náš svět otevřený. A je to také duchovní úkol, zvláště vhodný pro adventní dobu: připravit se na Boží příchod.
Sdílet
Je někdy až úsměvné, co všechno dokáže nahradit Boha v lidském srdci a na co je člověk, otřesený ve svém klidu a existenci, schopen vsadit své síly a naději. Někdo se zhlíží v nostalgické touze po minulosti, jiní mají tendenci podléhat politickým „spasitelům“. A právě před tyto „bůžky“ bychom měli postavit obraz Boha, který sám sebe definoval jako bezpodmínečnou lásku, oporu a milosrdenství.
Sdílet
Biřmování volá ke křesťanské dospělosti děcka, která odpoledne potkáte jezdit na kole nebo hrát fotbal. Je toho mnoho, co bychom se měli od dětí naučit. Církev nemá být márnicí, v níž se parta dospělých a dávno biřmovaných mužů tváří jako v posledním tažení. Duchovní přítomnost mladých v církvi se brzy stane jedním z pilířů záchrany a obnovy kredibility římské církve, zamýšlí se v komentáři Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Člověk míní, pán Bůh mění. Naplánovat si můžete, co chcete, ale vždy je tu riziko, že i přes vaši snahu dopadne nakonec všechno úplně jinak. V mnoha případech spíše hůř. I přesto není třeba rezignovat na vlastní zodpovědnost.
Sdílet
Bůh se zprofesionalizovat nedal a nedá. Nevěřím, že potřebuje, aby mu člověk jako křesťanský profesionál přinášel oběti a modlitby jako na běžícím pásu. Ježíš, jak víme, byl v úkonech zbožnosti a modlitbě svobodomyslný. Rád se modlil o samotě a vybízel k tomu i ostatní. Nebyl natolik odtržen od života těch, ke kterým a pro které přišel, aby neviděl, že daleko víc než profesionalitu potřebujeme lásku, svobodu a společně sdílený čas.
Sdílet
Součástí novely občanského zákoníku by nově mohl být zákaz fyzického trestání dětí. To vzbudilo živou diskusi a ukázalo mimo jiné, jak velká část české společnosti si stojí za právem fyzicky potrestat dítě, protože oni sami tuto výchovu zažili. Děti ale nejsou majetkem rodičů, patří ke stvoření, které jsme jako křesťané povinni chránit a rozvíjet, píše v komentáři Marie Kolářová.
Sdílet
Potřebujeme zoufale toužit po Bohu, řekl dnes v kázání Steve Wyndham, když přečetl verše z žalmu 42. Seděla jsem ve třetí řadě a soustředila se. Zoufale toužit po Bohu mi přišlo jako něco, čeho momentálně nejsem schopná. Daří se mi dobře, nejsem zoufalá. Jsem s Ním ráda, to jistě, ale spíš mám pocit, že se tulím jako dítě k rodiči, než že bych zoufale toužila. Zkusila jsem si vzpomenout, kdy bylo v mém životě období zoufalé touhy po Bohu. Ale jistě, znám to. Prožívala jsem takové časy nejednou. Nyní však má moje dušička pokoj a nemusím zoufale volat.
Sdílet








