Nedávno mě zaujal záměr zkrátit pracovní týden z pěti na čtyři dny. Čtyřdenní pracovní týden je v naší zemi zatím hudbou budoucnosti, možná skoro hudbou sfér. Pro spoustu zaměstnanců v různých oborech se tím nejspíš příliš nezmění (lékaři, sestřičky v nemocnicích a hospicích, zřízenci pohřební služby), ale pro nás ostatní to bude výzva. Co s takovou porcí volného času? Unese to naše společnost?
Už teď máme tolik volného času, že si dovolujeme trávit ho hloupostmi. Nevěříte? Podívejte se do diskusí pod různými články. O obsahu některých radši pomlčím. To si často ptáte, kde na to ti lidé berou čas. Proč psát a číst o novém psu pseudocelebrity? A po kolikáté že se bude, nebo nebude rušit ten letní čas? A pak tu máme dalších deset osvědčených rad proti slimákům, předpověď počasí, která tentokrát vyjde, proč babičky nechtějí hlídat, proč ženy nechtějí rodit, proč muži nechtějí uklízet, AI uklízet nebude, bere nám práci, dravci útočí, batole umí plavat, mladí plní ordinace psychiatrů… to nám ten čas pěkně utíká.
Všude samá aplikace na zjednodušení života, urychlení činností, aby člověk neztrácel čas, ale co pak s ním? Možná je nejvyšší čas vynalézt nějakou aplikaci k navrhování ideálního trávení volného času pro člověka druhé čtvrtiny 21. století. Když pak bude spousta času, nebude už potřeba hltat krátká videa a krátké články o ničem.
Konečně všichni v klidu sedneme, vypneme mobily a počítače. Zajdeme si do divadla na kvalitní divadelní hru, do kina na artový film, protože nebudeme tak uhnaní a budeme mít dost času. A i skladník ze šroubárny bude moci sáhnout po spisu Luthera v překladu. Nebo Vergiliovi v originále. Budeme mít čas dopřát si kvalitu v podobě bohatších zážitků. Intelektuálních, duchovních.
Představte si, že už nebudete muset v rychlosti hltat titulky o holení intimních partií, tetování, očkování, ale dopřejete si s úlevou se pousmát a zamyslet nad osvěžujícím, s lehkostí plynoucím přívalem slov, která udělají váš volný den navíc tak nějak jiný, lepší!
Vždyť jak řekl Martin Luther: „Ve zkoušce zapomínáme na všechny dary a díváme se jen na přítomnou bolest nebo zármutek své mysli. Zkouška totiž zcela naprosto pohltí vše, takže člověk nevidí a nevnímá nic než to zlé. Také ti, kdo jsou v Písmu svatém těmi nejzkušenějšími, potřebují ve zkoušce někoho, kdo jim zaslibuje útěchu pocházející ze svatého Písma. Ve zkoušce je proto nezbytné, aby se nám připomínalo, co vše nám bylo darováno.“ (Bůh je rozpálená pec plná lásky, Martin Luther)
Bude dost času si vzpomenout na to všechno, co nám ON dal a co všechno my máme. Cimrmanologové už vědí.
A tak vzhůru do toho! Naplňme své knihovny kvalitní četbou! Pozvěme dál nejen Luthera, ale také Komenského, Čapka nebo Kierkegaarda. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Tak to honem napravte, máte nejvyšší čas. Kdo je připraven, není překvapen. Abyste z té přemíry volného času nebyli psychicky vyčerpaní.
