Celosvětová iniciativa Františkova ekonomika byla založena v roce 2019 papežem Františkem a v Česku působí od roku 2022. „Chceme ukázat, že udržitelnost má vícerozměrný význam – nejde jen o ekologii, ale i o sociální a duchovní rovinu,“ představuje v rozhovoru koordinátor Josef Zvoníček jejich hlavní vizi.
Co vás osobně přivedlo k projektu Františkova ekonomika a jakou roli v něm hrajete?
Jako koordinátor projektu Františkova ekonomika mám na starosti jeho chod a spolupracuji s týmem na strategickém směřování a plánování aktivit. Pro mě je tato práce nejen zajímavá, ale i dobrodružná.
Původně jsem vystudoval strojírenství a tři roky pracoval ve firmě vyrábějící 3D tiskárny. I když mě tato práce bavila, postupem času jsem si uvědomil, že bych chtěl svým životem přispět k pozitivní změně ve společnosti. Výroba 3D tiskáren byla fascinující, ale měl jsem pocit, že další tiskárna svět zásadně nezlepší. Začal jsem proto hledat, co je ta má cesta. (to, že to budou sociální a enviro otázky, jsem ještě nevěděl). Navíc jsem cítil silný vnitřní impulz z duchovní oblasti, že bych měl něco změnit. Oslovily mě myšlenky papeže Františka a už během své předchozí kariéry jsem si uvědomil, že mě baví práce s lidmi.
V rámci tohoto vnitřního hledání jsem si vyhradil jeden pracovní den týdně, abych se mohl hlouběji ponořit do vnitřního rozlišování. Postupně jsem narazil na projekt Františkova ekonomika. I když jsem původně na setkání skoro zapomněl, nakonec jsem se ho náhodou zúčastnil. Tam jsem se setkal s lidmi, kteří hledali někoho na částečný úvazek, a po měsíci přemýšlení jsem se rozhodl, že se k nim přidám. Tím pro mě začala nová etapa práce v neziskovém sektoru. Společně jsme začali definovat cíle a způsoby, jak projekt srozumitelně komunikovat veřejnosti. Letos už je to třetí rok, co se Františkově ekonomice věnuji.
Jak byste popsal hlavní myšlenku Františkovy ekonomiky někomu, kdo o ní nikdy neslyšel?
Františkova ekonomika je iniciativa, která vychází ze Sociálního učení církve a myšlenek papeže Františka a zaměřuje se na mladé lidi z celého světa. Papež František má hlubokou starost o chudé, životní prostředí a naši společnost jako celek. Uvědomuje si, že pokud chceme dosáhnout míru, harmonie a spravedlnosti, musíme změnit způsob, jakým jako jednotlivci a společnost žijeme. A protože naše životy a potřeby jsou neoddělitelně spojeny s ekonomikou, je nutné změnit právě ji.
Papež tedy pojmenoval tuto iniciativu po svatém Františkovi z Assisi, který je známý svou blízkostí k chudým i k přírodě, a dal ho jako vzor hodný následování. František z Assisi nám může být inspirací, jak bychom se měli starat o druhé i celé stvoření. Cílem je transformovat naši ekonomiku tak, aby její hlavní prioritou nebyl zisk, ale péče o lidi a přírodu.
Projekt navazuje na předchozí iniciativy, například na Ekonomiku společenství, která spojuje podnikatele, ekonomy a akademiky zaměřené na etické podnikání. Františkova ekonomika globálně spojuje akademiky, podnikatele a tzv. Change-makery – Tvůrce změn. V kontextu mých zkušeností a darů jsme v České republice začali šířit povědomí o tom, jak ekonomie souvisí se sociální a environmentální oblastí a jak jsou tyto témata neodlučitelně spojeny s vírou a našim každodenním životem.
Františkova ekonomika však není výhradně křesťanská – je otevřená všem lidem dobré vůle, kteří sdílí tyto hodnoty. V naší práci vycházíme zejména ze sociálního učení církve, které má více než sto třicetiletou tradici. Snažíme se na tomto základě budovat aktivity, které jsou srozumitelné a užitečné pro mladé lidi.
Naše snaha je především vzdělávací. Chceme mladým lidem ukázat, že ekonomika není jen o akciových trzích nebo rozhodnutích politiků, ale součástí jejich každodenního života. Každý z nás svými rozhodnutími utváří ekonomiku. Naším cílem je tedy přiblížit toto téma mladým lidem srozumitelnou formou a pomoci jim pochopit, jak jejich jednání ovlivňuje svět kolem nich.
V čem vás osobně inspiruje František z Assisi?
Především svou opravdovostí a schopností žít „na dřeň“. Žil naplno a s hlubokým závazkem vůči chudým a těm na okraji společnosti. Právě tato jeho blízkost k chudým byla pro mě vstupní branou k Františkově ekonomice – původně mě přitahovala hlavně její sociální stránka.
Vždycky jsem cítil touhu se angažovat v sociální oblasti, možná i jako sociální pracovník. Postupně jsem však začal vnímat, jak je tato sociální angažovanost úzce propojena s péčí o životní prostředí.
František se obracel k těm, kteří byli tehdy nejvíce vyloučení – například k malomocným, kteří žili na úplném okraji společnosti. On ale nešel jen k nim, šel přímo mezi ně, žil s nimi. Tato jeho nezištnost a ochota jít tam, kde ho společnost nepotřebovala nebo nechtěla, je pro mě velkým vzorem.
Když jsem se přestěhoval z Prahy do Zlína, přirozeně mě to vedlo k podobné aktivitě. Zde jsem se zapojil do komunity Sant’Egidio, která se zaměřuje na tvorbu přátelství s lidmi z ulice – pravidelně s nimi trávíme čas, nabízíme malé občerstvení jako prostředek společně stráveného času a organizujeme vánoční obědy a pikniky. Tento způsob společenské angažovanosti je mi blízký, protože reaguje na ty nejposlednější v naší společnosti.
František z Assisi měl jedinečnou spiritualitu – nazýval každého tvora svým bratrem nebo sestrou, ať už to byl pták nebo člověk. Tato jeho vize, kde všichni mají svou hodnotu a směřují k Bohu, mě hluboce oslovuje. Změna společenského vnímání vůči chudým a stvoření, kterou přinesl svým životním příkladem, je pro mě inspirací k tomu, jak žít svůj vlastní život.
Jak reaguje mladá generace v České republice na myšlenku udržitelného života a hospodaření?
Mladá generace v České republice reaguje na myšlenku udržitelnosti různě, ale obecně ji považuje za důležité téma, které ovlivňuje směřování společnosti. Na základě naší zkušenosti je toto téma srozumitelnější spíše lidem nad dvacet let, kteří už začínají přemýšlet o tom, jak chtějí svůj život vést.
Mnozí mladí lidé mají silné ekologické cítění a snaží se podnikat konkrétní kroky k udržitelnějšímu životu. Pro ně je udržitelnost především environmentální otázkou. Pak jsou tu ale i ti, kteří se vůči této myšlence vymezují a vnímají ji jako součást mainstreamu nebo dokonce jako „greenwashing“.
My se snažíme oslovit obě tyto skupiny. Chceme ukázat, že udržitelnost má vícerozměrný význam – nejde jen o ekologii, ale i o sociální a duchovní rovinu, která dává smysl tomu, co děláme. Zároveň chceme podpořit ty, kteří věří, že i malé každodenní kroky mají smysl, protože přispívají k dlouhodobé změně a pomáhají zajistit, že naše společnost bude spravedlivá a naše planeta zůstane obyvatelná i pro budoucí generace.
Mohl byste přiblížit, jakým způsobem spolupracujete se školami nebo jinými vzdělávacími institucemi?
Spolupráce se školami a vzdělávacími institucemi se zaměřuje především na mládežnická centra, zejména ta křesťanská, protože nám umožňují oslovit cílovou skupinu, která rozumí našemu přístupu k udržitelnosti a spravedlnosti. Spolupracujeme ale také se středními školami, například gymnázii, kde prezentujeme myšlenky alternativní ekonomiky zaměřené na sociální a environmentální priority.
Snažíme se mladým lidem vysvětlit, co udržitelnost skutečně znamená, a podnítit jejich vnitřní motivaci. Inspirujeme se přístupy, jako jsou například ty uvedeny v knize Atomové návyky. Tam se zdůrazňuje, že trvalé změny v chování vycházejí z osobního přesvědčení, ne z vnějšího tlaku nebo módních trendů. To znamená, že nestačí si jen říct „budu třídit odpad“ nebo „přispěju na charitu“. Musí to vycházet z hlubokého vnitřního přesvědčení, aby se jednalo o trvalý návyk.
Během našich workshopů proto podporujeme kritické myšlení. Nepředkládáme hotová řešení ohledně toho, kde leží hranice udržitelnosti, protože ta se může lišit podle situace každého člověka. Chceme, aby mladí lidé sami přišli na to, jak mohou udržitelně žít, co je pro ně reálné a trvalé, a jak mohou svými každodenními rozhodnutími inspirovat ostatní.
Zároveň se snažíme ukázat, že udržitelnost není jen ekologická otázka, ale mnohem širší koncept, který zahrnuje sociální a duchovní rozměr. Věříme, že je důležité se zaměřit na spravedlnost pro všechny, včetně těch, kteří jsou na okraji společnosti, a také na naši planetu, která trpí.
Můžete říct víc o projektu „Lazare“? Jak tato iniciativa propojuje mladé pracující lidi a lidi bez domova?
Projekt „Lazare“ je pro mě inspirací v oblasti sociální pomoci. Když jsme začínali s Františkovou ekonomikou, lidé se často ptali, kde mohou vidět naše myšlenky v praxi. Tehdy bylo obtížné nabídnout jednoznačnou odpověď. Poté jsem objevil francouzský projekt Lazare, který mě nadchl. Ve velkých domech tam společně žijí mladí lidé a bývalí lidé bez domova a společně tvoří komunitu. Tento přístup mě zaujal, protože neřeší jen důsledky, ale jde ke kořenům problému. Projekt nabízí lidem vyloučeným ze společnosti nejen pomoc, ale především vztahy a pocit přijetí.
Na základě této zkušenosti jsem si řekl, že bychom něco podobného mohli realizovat i u nás. Dokonce jsem navštívil jeden z těchto domů ve Francii a strávil tam pár nocí, abych viděl, jak to funguje. Tento projekt dokonale spojuje sociální oblast s křesťanskými hodnotami – blízkostí k lidem na okraji společnosti.
Když jsem se snažil tento koncept představit v Česku, setkal jsem se ale s určitým nepochopením, zejména od sociálních služeb. V našem kontextu je tento typ projektu zatím těžko představitelný. Nicméně nadále se snažím tuto myšlenku šířit, a pokud se najdou lidé, kteří by měli zájem, máme podporu ze strany Francie na rozjezd podobného projektu i u nás. Věřím, že by tento přístup mohl zásadně změnit pohled na sociální pomoc – vidět v lidech bez domova především přátele a pomáhat jim nejen materiálně, ale také v oblasti vztahů a přijetí.
Jak propojit udržitelný životní styl s křesťanskou vírou? Jaké jsou podle vás průsečíky s velkým posláním Ježíše Krista a péčí o stvoření?
Abychom toto téma představili, vytvořili jsme workshop s názvem Udržitelný křesťan, který jsme postavili na myšlence propojení křesťanské víry s udržitelným životním stylem. V současné době církev velmi dobře podporuje duchovní růst jednotlivců i komunit, ale méně se zabývá otázkou, jak vypadá křesťanský životní styl v každodenním životě – v sekulární společnosti. My se snažíme tuto mezeru vyplnit a ukázat, že křesťanská víra nás vede k tomu, jak žít odpovědně nejen k lidem, ale i k prostředí, ve kterém žijeme.
Chtěli jsme mladým lidem přiblížit, co pro křesťana znamená udržitelný životní styl. Nejen ve smyslu modliteb nebo duchovního života, ale také v praktickém chování – jak nakupujeme, kam investujeme, jak se staráme o komunitu – naše okolí a jaký máme vztah k lidem, kteří vyrábějí produkty, jež denně používáme, třeba i v jiných částech světa. Věříme, že naše víra by nás měla vést k tomu, abychom se angažovali pro dobro společnosti a světa kolem nás.
Tento přístup je také hluboce zakořeněn v sociálním učení církve, už papež Lev XIII. reagoval na nespravedlnosti průmyslové revoluce. Tehdy se církev začala vyjadřovat k sociálním otázkám a další papežové tuto tradici rozvíjeli. My navazujeme na toto učení a zaměřujeme se především na sociální a environmentální otázky, protože věříme, že i tyto oblasti jsou pro dnešní společnost klíčové a nutí nás zamyslet se nad hodnotami a smyslem našeho života.
Co vás na dosavadní činnosti projektu nejvíce těší?
Nejvíce mě těší, že se k projektu přidávají další mladí lidé. To mi dává naději, že to, co děláme, oslovuje nejen nás, ale i ostatní. Je skvělé vidět, že to pro ně má smysl a že do toho vkládají svou vášeň a energii. Není to jen práce, ale něco, co je naplňuje a kde nacházejí prostor pro svou touhu přispět k lepší společnosti.
Jak vidíte budoucnost Františkovy ekonomiky v České republice? Existuje nějaká konkrétní vize pro rok 2025 a dál?
Budoucnost Františkovy ekonomiky v České republice vidíme jako příležitost šířit myšlenky vícerozměrné udržitelnosti mezi křesťany a mladé lidi. Naším cílem je, abychom jako křesťané žili autenticky povolání „obdělávat a střežit“ z knihy Genesis a aby lidé ze sekulární společnosti vnímali křesťany jako partnery při řešení společenských otázek. Rádi bychom, aby naše aktivity nejen ovlivnily jednotlivce, ale pronikly i do církve. Chceme, aby i naši pastýři a zodpovědné osoby začali více reflektovat propojenost sociální a environmentální oblasti potažmo církevní hospodaření s posláním církve evangelizovat.
Vnímáme však, že to není jednoduché, a církevní hospodaření má své výzvy. Přesto je důležité otevřít o tom diskusi. Dlouhodobou vizí je propojit principy vícerozměrné udržitelnosti s autentickým posláním křesťana, což zahrnuje lásku, blízkost a milosrdenství Boha. Cílem je, aby křesťané žili autenticky a vydávali svědectví svým životním stylem.
Nezaměřujeme se na sekulární společnost, kde už existují organizace s dlouholetou praxí v oblasti udržitelnosti. Naší prioritou je církev, protože zde vidíme prostor pro změnu. Zároveň chceme oslovit tři hlavní skupiny – mladé lidi, církev a křesťanské podnikatele – a zapojit je do kritické diskuse o udržitelném životním stylu a jeho naplnění.
Co byste poradil někomu, kdo chce začít měnit svůj životní styl směrem k udržitelnosti, ale neví, kde začít?
První radou je zpomalit. To je zásadní krok, pokud chcete něco změnit. Je třeba si najít čas na zamyšlení – ať už v modlitbě, nebo čistě pragmaticky, například prostřednictvím myšlenkové mapy, vision boardu nebo jiných technik, které nabízí různí koučové či mentoři. Důležité je zamyslet se nad tím, kam mě vedou mé vnitřní touhy a jak na ně můžu prakticky odpovědět.
Druhým klíčovým prvkem je inspirace. Pro mě osobně byl zásadní moment, když jsem četl životopis Martina Luthera Kinga, sociálního reformátora, který bojoval za práva Afroameričanů. Jeho nasazení a obětování života pro velkou věc mě hluboce inspirovalo a vedlo k tomu, abych se zamyslel, jak to se společnskou angažovaností mám sám osobně. Inspirujte se lidmi, kteří už v oblasti, která vás zajímá, něco dokázali – ať už na lokální, nebo širší úrovni.
V listopadu spouštíte crowdfundingovou kampaň.
Jako nezisková organizace hledáme způsoby, jak dál rozvíjet naše aktivity a zajišťovat jejich udržitelnost. Naší vizí je do budoucna fungovat na základě podpory menších dárců – lidí, kterým se naše činnost líbí a chtějí ji podpořit nejen svou účastí na workshopech, ale i finančně. Chceme, aby se naše síť rozrůstala a zapojovali se do ní zejména mladí lidé, kteří se mohou věnovat propagaci, tvorbě workshopů a dalším projektům, jako je například „Lazaren“ nebo „Udržitelná hospoda“.
Nabízíme možnost zapojení mladým lidem, zejména studentům, kteří se jako stážisté věnují našim projektům nad rámec svých dobrovolnických kapacit. Proto bychom jim rádi poskytli finanční podporu za jejich práci. V rámci naší fundraisingové kampaně bychom chtěli vybrat devadesát pět tisíc korun, které by pokryly roční práci tří až čtyř mladých lidí, kteří nám pomáhají s rozšiřováním našich projektů.
Jde také o to oslovit další potenciální dárce, kteří by mohli naši činnost pravidelně podporovat, a rozšířit tak naši dárcovskou základnu. Rádi bychom zkrátka vytvořili flexibilnější systém financování, který nám umožní lépe reagovat na potřeby v křesťanské komunitě a šířit naše myšlenky co nejdostupněji a nejsrozumitelněji.
