V adventní čas jsme v kostelích vyzýváni k přímluvným modlitbám za nemocné, kteří stráví svátky mimo domov, za truchlící, migranty na útěku, obecně lidi bez domova nebo postižené válkou. Existuje však skupina lidí, na kterou se každoročně zapomíná, ačkoliv jsou všude mezi námi a můžete je potkat doslova na každém kroku.
Mluvím o těch, pro které příchod svátečního období znamená nutnost řešit řadu nepříjemných situací. Rozvedení rodiče se často už dlouho před svátky hádají, s kým budou jejich děti trávit Štědrý den.
Znesváření příbuzní odmítají pozvání ke štědrovečerní tabuli z důvodu přítomnosti bývalého partnera nebo sourozence, s nímž se nepohodli. „Jestli tam bude i táta, tak já přijdu až po Štědrém dnu.“ „Maminko, já bych byl i letos radši s tebou než s tátou a tou jeho novou přítelkyní.“ „Vy jste pozvali i tetu Věru? A proč?“
Asi každý by si přál mít báječnou rodinu, na jejíž členy se bude těšit. Avšak většina psychologů vám potvrdí, že největší dramata a traumata vznikají právě mezi rodinnými příslušníky. Nemluvě o části rodiny, kterou vyvdáte nebo vyženíte. Každý z nich má svou představu o tom, jak a kde trávit svátky. Trefit se do vkusu všech je prakticky neproveditelné, a proto musíte už od začátku čelit rozhodnutí, koho letos potěšíte a koho pro změnu naštvete. Velké části populace tak nezbývá než se nejpozději po zlaté neděli obrnit železnou trpělivostí a šetřit síly k diplomatické misi, jejímž cílem je ve prospěch celku vytvořit klidnou vánoční atmosféru, ať už si pod tím ostatní představují cokoli.
Kromě rodinných sporů jsou tu i méně závažné, avšak nikoli méně obtěžující skutečnosti, bez kterých se návštěva příbuzných často neobejde. „Vy večeříte už v pět? Kvůli dětem? To by to jako do šesti nevydržely? Pěkně je rozmazlujete.“ „Ty nedáváš do salátu cibuli? Fando! Ona tam nedává cibuli, představ si to!“ „Tak to není salát.“
Na jednu stranu se jedná o spoustu drobností, ale ne nadarmo se říká, že tisíckrát nic ubilo slona a čeho je moc, toho je příliš.
Vzpomeňme proto v modlitbách na ty, pro které je vánoční čas obdobím přetvářky v zájmu celku (dva dny to snad vydržíš, co ti to udělá?) a zachování příslovečného klidu rodinného krbu. Ať milostivý Bůh posiluje ty, kteří kvůli bezohlednosti nejbližších každoročně čelí otevírání nepříjemných témat, vytahování kostlivců ze skříně a ponižování na všech úrovních. Modleme se za ty, kteří si užívají sváteční chvíle až po svátcích.