Příspěvky podle tagů
66 příspěvků
Při pietní bohoslužbě za oběti útoku střelby na Filozofické fakultě, konané ve svatovítské katedrále, byla jedna z růží přinesena též za vraha. Podle arcibiskupa vyjadřuje víru, že láska vždy nakonec musí zvítězit. Na sociálních sítích se však nad tímto gestem strhla bouřlivá debata, v níž zaznívaly jak pohledy reflektující křesťanské odpuštění, tak kritika spojená podle některých s necitlivostí k truchlícím a relativizací zla.
Sdílet
To nejdůležitější, co si lidé přejí o Vánocích, je být spolu, doma, v bezpečí. Mnoho lidí však letos takové štěstí mít nebude. Někdo se bude brodit bahnem na ukrajinské frontě, někdo bude sám, člověk bez domova se bude smutně dívat do rozsvícených oken, za nimiž možná i on ještě před rokem sedával. Otázce, kde v tom všem je Bůh, musí předcházet otázka zásadní: Kde v tom všem je člověk?
Sdílet
Nikdy dřív mě to nenapadlo, a přitom je to fakt divné. Zařadit do oslav narození malého nevinného děťátka, které přináší světlo a spásu světu, oslavu jednoho z prvních lidí, co byli zabiti pro víru právě v tohoto Spasitele, je divné. Jak najednou z těch všech jásavých koled, plíneček, vánoček, hrnců mléka, kožešinek a beránků skočit rovnýma nohama do zloby, nenávisti, ostrých kamenů a krvavé smrti?
Sdílet
Maria je moderní ženou, stala se klasickým příkladem toho nejhoršího průběhu náhradního mateřství. Jako „tummy mummy“ odnosila a porodila cizí dítě jako své, ale „vlastní jeho nepřijali jej“ biblickými slovy řečeno.
Sdílet
S málokterým ročním obdobím je spojeno tolik nesmyslných pověr jako s dobou kolem Vánoc. Málokdy jindy toho tolik musíte provádět, zařizovat a vykonat, protože tak se to přece dělá. S logikou se přitom nepotkáte, spíš naopak.
Sdílet
Všimněte si toho, jak mluvíme o Vánocích. Se slovem Vánoce se tradičně pojí přídavná jména jako šťastné, krásné, veselé, pokojné, radostné, požehnané nebo štědré. Tato slovní spojení používáme zpravidla proto, abychom si řekli, jaké Vánoce bychom jeden druhému přáli. Přejeme si pokojné Vánoce. Zdravíme se slovy Šťastné a veselé. Odkazujeme tak na společně sdílenou představu o tom, jaké by ony sváteční dny měly být. Jak bychom je v ideálním případě měli prožít.
Sdílet
Postupné zapalování svíček na menoře každého večera nám říká, že i kdyby byla temnota na počátku sebevětší, nakonec ustoupí a zaplní ji světlo. V temných dobách, jako je ta dnešní, kdy svět čím dál víc připomíná polovinu třicátých let dvacátého století, je takové světlo nadějí, která nám, vlastně spolu s celým chanukovým příběhem, dává znát, že to nakonec všechno dobře dopadne. Když ze sebe vydáme svoje maximum. A že to má cenu.
Sdílet
Samota je strašná, když nemáš nikoho, s kým si rozumíš, a máte se rádi. Kněz se taky učí milovat lidi, a když se mu to daří, tak má štěstí. Samota je krásná, když ti stojí v zádech On a cítíš skrze Něho sílu a krásu života, “ zmiňuje v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem farář Jan Wirth.
Sdílet
Oslava Mikuláše po česku a „náš“ Ježíšek mají k jádru Kristova vykupitelského příběhu právě tak daleko jako mínění, že všechna ostatní náboženství mimo křesťanství stojí za starou bačkoru. Nejde o to účastnit se všech možných rituálů a pseudorituálů. Jde o to být člověkem dobrého srdce, člověkem milosrdenství.
Sdílet
V adventní čas jsme v kostelích vyzýváni k přímluvným modlitbám za nemocné, kteří stráví svátky mimo domov, za truchlící, migranty na útěku, obecně lidi bez domova nebo postižené válkou. Existuje však skupina lidí, na kterou se každoročně zapomíná, ačkoliv jsou všude mezi námi a můžete je potkat doslova na každém kroku.
Sdílet







