Ještě před několika dny jsem stála v kyjevské čtvrti, kde se mezi troskami obytných domů lidé snažili zachránit alespoň to, co po nočním ruském raketovém útoku zůstalo. Fasády byly roztrhané výbuchy balistických raket, okna vysypaná do ulic a mezi hromadami betonu pracovali záchranáři i dobrovolníci. V některých domech už nebylo koho zachraňovat.
O tři dny později sedím v moderním kongresovém centru v Ankaře, kde začíná summit NATO. Klimatizované sály, bezpečnostní kontroly, precizně připravený program, stovky televizních štábů a politici přicházející na jednání o budoucnosti evropské bezpečnosti. Jen několik hodin letu od Kyjeva, přesto mám pocit, jako by mezi těmito dvěma světy ležela mnohem větší vzdálenost.
Právě ten kontrast mě během prvních hodin summitu nepřestává pronásledovat. Na jedné straně město, které se každou noc připravuje na další letecký poplach a kde se civilisté schovávají do metra před balistickými raketami. Na druhé straně diplomatický svět dlouhých jednání, formulací závěrečných deklarací a pečlivě zvažovaných politických signálů. Oba světy spolu úzce souvisejí, ale když mezi nimi člověk během několika dní přejede, působí… zvláštně.
V Kyjevě mají stejná témata mnohem konkrétnější podobu. Děsivou, devastující. Znamenají otázku, kolik balistických raket se podaří zastavit dřív, než dopadnou na obytné domy.
Kyjevu dochází střely do systémů Patriot
Poslední rozsáhlý ruský raketový útok na ukrajinské hlavní město, při němž zahynulo nejméně dvanáct lidí a téměř padesát dalších bylo zraněno, znovu ukázal, že Kyjevu kriticky docházejí střely do systémů Patriot. Právě ty jsou v současnosti jediným prostředkem schopným spolehlivě ničit ruské balistické rakety.
Situace se navíc v posledních týdnech výrazně zhoršuje. Jen během prvního červencového týdne se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zachytit pouze čtyři ze čtyřiceti devíti balistických raket vypálených Ruskem. Dva rozsáhlé útoky na Kyjevskou oblast si během jediného týdne vyžádaly nejméně 57 mrtvých civilistů a stovky dalších zraněných. Rusko zároveň stále častěji kombinuje útoky balistickými raketami s masivními nálety dronů, čímž ukrajinskou protivzdušnou obranu dále přetěžuje.
Není proto náhodou, že právě protivzdušná obrana patří mezi hlavní témata letošního summitu NATO. Prezident Volodymyr Zelenskyj během vystoupení na fóru obranného průmyslu vyzval spojence, aby dodávky systémů protivzdušné obrany a střel do Patriotů učinili jedním z hlavních výsledků jednání.
Podle ukrajinského prezidenta je země dnes schopná vyrábět nebo zajistit většinu zbraní, které potřebuje k vedení války. Jednu oblast ale sama vyřešit nedokáže. „Všechno ostatní zvládneme sami. Pokud jde o protivzdušnou obranu, potřebujeme odhodlání našich partnerů,“ vzkázal spojencům na byznys fóru. Zároveň vyzval evropské státy, aby urychlily vývoj vlastních protibalistických systémů, protože současná výroba amerických střel Patriot nestačí pokrývat rostoucí poptávku.
Ukrajina chrání celou Evropu
Zelenskyj přijel do Ankary také s dalším cílem. Chce přesvědčit spojence, že Ukrajina už není pouze příjemcem bezpečnostní pomoci, ale sama významně přispívá k bezpečnosti celé Evropy. Připomíná především zkušenosti ukrajinského obranného průmyslu, rychlý vývoj bezpilotních technologií i schopnost během války vybudovat jednu z nejmodernějších armád na evropském kontinentu. Právě proto znovu otevřel otázku budoucího členství Ukrajiny v NATO.
První výsledky summitu už přitom přicházejí ještě před závěrečným jednáním hlav států. Kyjev během jediného dne podepsal tři dohody o spolupráci v oblasti bezpilotních technologií s Dánskem, Nizozemskem a Estonskem. Dokumenty počítají se společným vývojem a výrobou dronů, sdílením technologií i rozšiřováním obranné výroby.
Kanada oznámila nový balík vojenské pomoci v hodnotě 900 milionů kanadských dolarů, jehož součástí jsou prostředky protivzdušné obrany, munice, vojenské vybavení i podpora ukrajinské energetické infrastruktury. Belgie zároveň potvrdila, že po dokončení přezbrojení svých vzdušných sil na letouny F-35 plánuje předat Ukrajině prakticky celý svůj park stíhaček F-16.
Ještě významnější ale mohou být další rozhodnutí. Lídři členských států mají schválit závěrečnou deklaraci obsahující dlouhodobý závazek financování ukrajinské obrany. Podle návrhu by státy NATO měly Kyjevu poskytnout nejméně 70 miliard eur v roce 2026 a stejnou částku také o rok později. Celkem by tak Ukrajina během dvou let získala minimálně 140 miliard eur na obranu proti pokračující ruské agresi.
Stejně důležitý je i politický rozměr dokumentu. NATO by mělo vůbec poprvé označit Ukrajinu za „přispěvatele bezpečnosti“ – tedy stát, který aktivně posiluje bezpečnost euroatlantického prostoru. Jde o formulaci, kterou Aliance dosud vůči Ukrajině nepoužívala a kterou řada analytiků interpretuje jako další krok v postupném sbližování Kyjeva s NATO.
O definitivní podobě závěrečné deklarace i nových závazcích členských států se rozhoduje právě dnes. A zatímco v Ankaře pokračují jednání, v Kyjevě se už znovu připravují na další noc.
