Příspěvky podle tagů
215 příspěvků
Jedna z věcí, kterou letošní Olympiáda ukázala, bylo, jak fungují sociální sítě a jak dokáží rozdmýchávat kulturní války a s nimi spojenou nenávist. Několik dní visela v éteru hláška, že „muži bijí ženy“.…
Sdílet
Spousta lidí dnes mluví o tom, že evropské hodnoty jsou oproti minulosti v úpadku. Evropa ve skutečnosti ale nikdy na žádném morálním vrcholu nebyla. Teoreticky sice byla „křesťanská“, ve skutečnosti se…
Sdílet
Čas od času se i od věřících setkávám s kritikou, že „církev je málo otevřená v otázkách sexu“ nebo že „církev dělá z hříchů souvisejících se sexem horší hříchy než v jiných oblastech“. Určitě je špatné, pokud je téma sexu pro církev naprosté tabu! Zároveň se ale chci církve zastat, protože si myslím, že je přirozené, že se nám o sexualitě nemluví vždy úplně snadno. Rovněž když sexuální selhání považujeme v mnohém za zásadní, nepochybně Ježíš zemřel za všechny naše hříchy a selhání.
Sdílet
Někdy si říkám, jak je možné, že síly zla definitivně nepřeválcují tento svět. Zlí lidé to leckdy mají jednodušší. Nemusí se zdržovat nějakými ohledy, skrupulemi, když je nikdo nevidí (a někdy i když je vidí), mohou krást, podvádět atd. A přes tyto výhody je stále mnoho míst na světě, kde nevládne absolutní chaos a anarchie. Jednou z možných odpovědí může být, že do našeho světa vstupuje Kristus, který kraluje.
Sdílet
Hokejové mistrovství světa přineslo národu vzedmutí, které fanoušci očekávali i na fotbalovém Euru. Neúspěch fotbalistů však vyvolává otázku: Co je na sportu tak elektrizující, že přitahuje miliony lidí k intenzivnímu prožívání, obětování a někdy i k násilí? Přemýšlejme o tom, proč má sport a fanouškovství takovou sílu a jak se prolíná s náboženstvím.
Sdílet
Je možné, aby duchovní měl špatné motivy při vstupu do bohulibé služby? Biblický prorok Jeremiáš varuje, že „Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?“ Sebepoznání a uvědomění si nevědomých motivů jsou klíčové pro překonání rizik, která tato služba nese.
Sdílet
Když přemýšlíme nad církví, když si vybíráme sbor, pak zvažujeme různá kritéria a mj. i to, co nám to dává. Hodnotíme službu dětem, kázání, chvály, atmosféru a mnoho dalších kritérií. Na tom není nic divného. Zároveň se tento postoj někdy promítá i do toho, jak vnímáme Boha.
Sdílet
V roce 1981 sepsal rusko-britský filosof sir Isaiah Berlin několik poznámek pro přítele, který připravoval jakousi přednášku a žádal ho o pomoc. Zde je několik poznámek, které vypovídají o jeho celoživotní nesnášenlivosti vůči tomu, co pokládal za její zdroj: „Máloco napáchalo větší škody než přesvědčení jednotlivců či skupin (nebo kmenů, států, národů či církví), že oni jsou jediným výhradním vlastníkem pravdy.
Sdílet
Lakota je hříchem, který se jen těžko pojmenovává. Všichni nějak tušíme, o co se jedná, ale přesto – co už je lakota a co ještě lakota není? Na tuto otázku se nelehko odpovídá, přesto bychom neměli na tento hřích rezignovat.
Sdílet
Být dítěte kazatele může být skvělé – otec má přece odpovědi na všechny zvídavé otázky ohledně víry. Má to ale svá úskalí. Co když se rodiče vždycky nechovají tak, jak tatínek káže? A může dítě kazatelů zlobit nebo pochybovat o víře? O tom se rozepsal David Novák.
Sdílet









