Spousta lidí dnes mluví o tom, že evropské hodnoty jsou oproti minulosti v úpadku. Evropa ve skutečnosti ale nikdy na žádném morálním vrcholu nebyla. Teoreticky sice byla „křesťanská“, ve skutečnosti se ale křesťansky nikdy nechovala a krutost, dekadence, zabíjení, znásilňování bylo na pořadu dne vždy. Možná jsme dnes křesťanským ideálům naopak mnohem blíže, než kdy předtím.
Snad i díky pařížskému zahájení olympiády se více než kdykoliv dříve setkávám s povzdechem, že Evropa nenávratně směřuje ke svém konci, že dekadence dosáhla vrcholu… Nechci polemizovat se zahajovacím ceremoniálem, myslím, že napsáno bylo dost, že znechucení i nadšení bylo slyšet jak od křesťanů, tak nekřesťanů. S čím nesouhlasím, je tvrzení, že „dekadence dosáhla vrcholu“. Důvodem pak není interpretace toho, jak vypadalo zahájení Olympijských her, ale přesvědčení, že Evropa ve skutečnosti nikdy na žádném morálním vrcholu nebyla. Teoreticky sice byla „křesťanská“, ve skutečnosti se ale křesťansky nikdy nechovala a krutost, dekadence, zabíjení, znásilňování bylo na pořadu dne vždy.
Pár faktů pro osvěžení znalostí z dějepisu: Když proběhla poprava 27 českých pánů (1620), hlavy některých z nich pak hnily v drátěných koších na různých místech Prahy ještě 10 let po exekuci. Jedná se o začátek třicetileté války, během níž Evropa přišla asi o třetinu obyvatelstva. Evropská křesťanskost se projevovala i „misijním zápalem“. Stačí si přečíst něco o pokřesťanšťování „divochů“ v Jižní a Severní Americe. Lidé jako Cortéz, Pizzaro, de Alvarado a mnozí další se dopouštěli nejhroznějších myslitelných krutostí. Pochopitelně s křížem na svých praporech. Hony na čarodějnice nejsou výmyslem Aloise Jiráska, poslední z nich byla upálena dokonce až v roce 1782.
Když v Anglii hovoříme o viktoriánské éře a spojujeme ji s ekonomickou i kulturní prosperitou, pak je třeba dodat, že je spojena s masakrováním Bůrů, vynalezením koncentračních táborů a dětskou prací – děti začínaly pracovat od svých pěti let a jejich pracovní doba byla až 12–15 hodin. Obdivujeme francouzské Versailles, ale je třeba dodat, že stavba tohoto zámku rozhodně nebyla přehlídkou bezpečnosti práce. Podle dochovaných údajů na stavbě pracovalo přes 36 tisíc dělníků a 6 tisíc koní. Úrazovost byla tak veliká, že zde musel být zřízen špitál a později vznikla celá vesnice, dnešní městečko Versailles. Podmínky dělníků nebo spíše nevolníků byly otřesné.
Evropa o křesťanství mluvila, ale byla krutá
Mohl bych pokračovat hrůzami minulého století, ale asi už víte, kam mířím. Evropa o křesťanství v minulosti více mluvila, ale v reálu byla doba vždy zlá a pro mnohé lidi děsivá. Dělat zlé věci v Božím jménu o křesťanských hodnotách nevypovídá vůbec nic. Nedělejme si iluze o „zlatých časech“ minulosti. Nic takového neexistuje. Současnost je stejně krutá, jen se o tom ví.
Tato skutečnost by nás neměla překvapit. Koneckonců hned na začátku Bible čteme o bratrovraždě a následuje jeden příběh za druhým kde vidíme, že to s člověkem není dobré. Jsem si jist, že kdyby v kterémkoli stoletím měli lidé zbrojní arsenál jako mají dnes, neváhali by ho použít. A klidně s modlitbou na rtech (nakonec kněží zbraním žehnali).
Byl to Pavel, který pro někoho možná nekorektně, ale přesně popsal ne „pár grázlů“ ale tebe a mě: Všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu, jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech, jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, jejich nohy spěchají prolévat krev, zhouba a bída je na jejich cestách; nepoznali cestu pokoje a úctu před Bohem nemají.‘ Řím 8, 9–18
Možná by někdo namítnul: „tohle fakt není o mně, já jsem hodný člověk“. Ano, většinou snad nepácháme zlo, které jsem výše popsal, ale popravdě někdy dokážeme být hnusní, zlí a jsme jako lidé schopni všeho.
Jsme blíž křesťanským ideálům
Je v pořádku, když okolo sebe vnímáme zlo v jakékoliv podobě, je správné, když ho nenecháme působit, ale neříkejme, že Evropa nebo svět je na vrcholu úpadku. Je pouze na vrcholu možností se zničit. Dnešní doba je alespoň méně pokrytecká, pokud Boha odmítá. Prostě jen přitakává realitě a my jako věřící s tím můžeme něco dělat.
Dokonce je dnešní Evropa v mnoha ohledech blíže ideálům Bible, než tomu bylo dříve! Třeba v rovnosti před zákonem, péči o staré a nemohoucí, důstojnosti života atd. Ani, není to zdaleka dokonalé, ale veřejné popravy se nekonají, lidé se nenatahují na skřipec, máme svobodu vyjádřit svůj názor, můžeme volit, a to včetně žen, existuje vymahatelnost práva, právo na vzdělání, je zakázána dětská práce atd. Že je to normální? Pokud byste si představili dějiny jako poloúsečku (nevíme, kdy skončí), pak se jedná jen o velmi malý výsek dějin.
Tedy buďme vděčni za to, v jaké době žijeme, a využijme možností, které se nabízí k tomu, abychom přinášeli světlo evangelia. Nazývejme věci pravým jménem, ale dejme do svých interpretací méně apokalyptiky a více naděje…
Třicetiletá válka začala v roce 1618, nikoliv v roce 1620. Popravy byly především politickou záležitostí, náboženskou až druhotně. Ke studiu dějin doporučuji také Ekumenické listy ohledně 17. století, lze najít na internetu, a samozřejmě vyvážené historické knihy. Zbraním církev nežehnala, polní kněží žehnali vojákům. Pokud někdo píše o historických faktech, je dobré být co nejpřesnější a neopakovat látku, která nám byla předkládána ve škole komunistickou propagandou . Dnes jsou již dostupné i kvalitní historické studie. Křesťanství má samozřejmě na vrubu hodně faulů, krvavostí, protože křesťané jsou jen lidé, kteří jsou z podstaty hříšní. Není rozdílu mezi katolíkem a protestantem, mezi věřícím a nevěřícím. Všichni umějí být zlí, ale taky občas i hodní. Tvrdit však, že se Evropa nikdy nechovala křesťansky, je zavádějící. Církev již od svého počátku pečovala o chudé, nyní tuto úlohu převzal stát. Autor by měl vysvětlit, co chápe pod evropskými, potažmo křesťanskými hodnotami a jakou naději chce předávat, když křesťané v Evropě se údajně křesťansky nikdy nechovali.
Pokud je Evropa na výši (morální?) až teď, tak celou dobu bylo křesťanství zbytečné. Myšlenka lidských práv zaznívala výrazněji v křesťanství nepřátelském humanismu – některé církevní kruhy považují humanismus za ďábelský a “nebiblický” (i když humanisty bylo mnoho křesťanů). V článku je několik sporných věcí, ale s jednou věcí hluboce souhlasím – méně apokalyptiky a více naděje. I zde je však protimluv, protože apokalyptika ve správném významu nadějí je. Je to literární žánr, který dával křesťanům sílu obstát v pronásledování. Správně pojatá apokalyptika nestraší, je pravým opakem. Proto je vždy pojmy vhodné vysvětlovat, co jimi autor míní. Kdo však zažil strašení a jízdní řády, asi se mu vybaví, co autor asi myslí. Souhlasím s upozorněním, abychom z dnešní doby nedělali vrchol propadu. To stejné si totiž mysleli husité, kteří očekávali brzký konec dějin, Luther, který očekával příchod Pána do několika let, katolíci v Anglii a mnoho jiných věřících v různých dobách. Pokud je však něco přes čáru, je v pořádku se vyjádřit, i tento autor tak činí. A tak se těším z toho, že se některých věcí již nedožiji -:).
No, pár stíhaných za názory už máme.- Pozitivní je, že autor střízliví z obdivu až modlàřského k všemu anglosaskému, což má CB v genech.
Děkuji za článek, mám na to podobný názor, záleží na úhlu pohledu. Pokud na svět koukáme ze svých „svatých bublin“, tak nám může připadat zvrácený a řítící se do záhuby. Možná to někoho pobouří, ale občas si říkám, že zažíváme téměř nebe na zemi. Lidé ve většině nejsou zlí, naopak jsou tolerantní, nikdo se nezavírá za odlišné názory, odlišnou orientaci, odlišnou barvu pleti, když přijde na věc jsou solidární a chtějí pomáhat.
Problém je ve chvíli, kdy někdo začne v lidech probouzet strach, nízké emoce a vzbuzovat pocit vlastní výjimečnosti. Bohužel je mnoho politiků, kteří tohle soustavně dělají a bohužel také mnoho křesťanů, kteří si nemohou pomoct.
Ježíš miloval bez předsudků, odpouštěl, nehrabal se v minulosti a pokud budeme taky takoví, tak bude lépe. Nicméně sám vím jak je těžké vystoupit z vyjetých kolejí a začít se na svět dívat jinak.
Díky za pravdivou reflexi.
Liberální demokracie. Ústava. Lidská práva. To jsou pilíře nejlepšího společenského uspořádání, které nejlépe prosazuje křesťanské zásady a lidskost do života. A lze o ne přijít, pokud dáme přednost demagogům před svobodou. „Obránci mravnosti, národa,..“ se ve skutečnost snaží pouze převzít moc do svých rukou.