Příspěvky podle tagů
215 příspěvků
Stejně jako správnou cestu, hledáme v životě pravdivé odpovědi. Nikoli proto, že jsme filozoficky zaměření, ale proto, že víme, že pravdivá odpověď nám ukáže směr, řešení. Podobně jako u cesty i u pravdy mnozí myslitelé tvrdili, že našli pravdu. Ježíš ale říká: „Já jsem pravda.“
Sdílet
Kříž se stal v západní civilizaci poměrně běžným symbolem křesťanství či ochrany, ačkoli šlo původně o popravčí nástroj. Zatímco první křesťané dávali přednost symbolice ryby nebo páva, postupně převládl kříž. Ježíš nepřišel s poselstvím typu „jsem mocný, úspěšný a schopný – tak se vzchop a buď jako já“, přišel si s námi vyměnit místo. Přišel zemřít, jak jsme měli zemřít my. Přinesl nám odpuštění, smíření a nový život.
Sdílet
Symbolem přechodu z dětství do dospělosti byly v mnoha kulturách takzvané iniciační rituály. Zvláště chlapci skrze ně očekávají potvrzení své role ve společnosti především od starších mužů a svých otců. Pokud ale takový člověk v životě chlapce z nějakého důvodu chybí, může jej hledat ve svém duchovním učiteli.
Sdílet
V době plné ruchu a snahy o prosazení se nám může jevit tichost a pokora jako cenný průvodce. Neustálé hledání sebevědomí a touha po pozornosti může naopak vyvolat rizika a destruktivní sílu. Příběhy Krista, Hitlera a Stalina nám nabízejí zajímavý kontrast, který může pomoci pochopit sílu ticha a pokoje v dnešním světě.
Sdílet
Abychom uhájili společnost, kde je jednou z vysokých hodnot tolerance, musíme se někdy stát netolerantní. Netolerantní vůči zlu, násilí, ponižování, šikaně, lžím atd. Zároveň budeme muset mít někdy odvahu tyto a další vlastnosti pojmenovat (žel, někdy to už odvahu chce) a bránit se těm, kdo je šíří.
Sdílet
Pokud bychom měli jedním slovem charakterizovat současnou dobu, pak v pomyslné TOP 10 by asi bylo slovo změna. Jsme svědky obrovských a zároveň rychlých změn v ekonomice, politice, v technologiích, jenže naše víra a naše jistoty jsou stále váhavější a zmatenější. A jak jeden autor dodává – proč jen v nás globalizace vyvolává pocit, jako bychom se ocitli na cestě bez mapy nebo v autě, nad nímž ztrácíme kontrolu?
Sdílet
Někdy se bez bolestivého přiznání si pravdy v našich vztazích prostě nepohneme dál. Součástí terapie je někdy bolestivá cesta do hlubin duše. Pokoj bez bolesti většinou nepřijde. Problém (nejen) dnešního křesťanství však je, že se o to pokouší přístupem „buď v pohodě, Bůh tě bere takového, jaký jsi“. Nic se sebou nemusíš dělat, jen se přijmi a možná trochu více přemýšlej nad vírou. Tento přístup sice skutečně nebolí, „jen“ je vzdálen zvěsti evangelia i Vánoc.
Sdílet
Když se řekne antisemitismus, pak se nám obyčejně vybaví rozběsněný dav plundrující synagogy. Nenávist k Židům ale není charakteristická jen pro lidi, kteří se nechají snadno zmanipulovat, kteří nemají informace a nejsou příliš inteligentní. Když se podíváme do dějin, vidíme, že to může být jinak…
Sdílet
Franz Kafka říká: „Nevěříš v soud, nevěříš v hřích, nevěříš ve víru, a přesto víš, že jsi nečistý.“ Jako bychom trpěli jakýmsi pocitem, že pokud by nás někdo hluboce prozkoumal, byli bychom odmítnuti. Jsme vinni svojí vinou. Nejde však pouze o pocit mravního znečištění a z něj plynoucí vinu, ale i o pocit vlastní nedostatečnosti…
Sdílet
Nedávno někdo reagoval na můj článek, že „realita, ve které jako společnost žijeme, přestává být něco, na čem se dokážeme obecně shodnout. Internet prý nepřispěl k tomu, že jsme jako společnost chytřejší, ale naopak roste počet lidí, kteří jsou bytostně přesvědčeni o tom, že Země je plochá a lety do vesmíru jsou podvod.“
Sdílet









