„Čas v čínském koncentračním táboře zanechal nesmazatelné jizvy na mém srdci,“ vzpomínala Ujgurka Tursunay Ziyawudun v projevu před zastánci náboženské svobody.
Tursunay Ziyawudun ve středu vystoupila na mezinárodním summitu náboženské svobody jako jedna z těch, kteří přežili náboženské pronásledování a rozhodli se podělit o své příběhy. Jako Ujgurka žijící v Číně byla vystavena obzvláště krutému zacházení ze strany Čínské komunistické strany, která zadržuje příslušníky etnické menšiny v koncentračních táborech ve snaze zbavit je jejich kulturní identity a přeměnit je ve věrné služebníky režimu.
„Byla jsem v táborech zavřená dvakrát. Podruhé to bylo ještě nelidštější než poprvé a mé zkušenosti v těchto čínských táborů zanechaly na mém srdci nesmazatelné jizvy,“ přiznala Ziyawudun ve svém projevu. „V březnu 2018 jsem v táboře strávila téměř jeden rok a od minule přibylo mnoho nových budov, které vypadaly jako vězení, mnoho kamer a lidí uvnitř. Ozbrojení policisté byli všudypřítomní. Někdy nám ukazovali propagandistické filmy, jindy nás učili čínské právo, někdy jsme museli zpívat čínské „rudé“ písně a někdy jsme byli nuceni skládat přísahy věrnosti čínské komunistické straně,“ dodala.
„V táboře jsme vždy žili ve strachu. Celé dny jsme naslouchali zvukům křičících a plačících hlasů a přemýšleli, jestli se to, co se děje jim, stane i nám,“ líčila Ziyawudun, která spolu s dalšími zadrženými ženami musela mimojiné čelit také znásilňování. „Jednou mě v noci spolu s další mladou, asi dvacetiletou ženou, vyvedli ven. Vedle táborových policistů tam byl muž v obleku s maskou přes obličej. Ani si nepamatuji, kolik bylo hodin. Tři hanští policisté znásilnili tu mladou ženu. Mě poté také znásilnili,“ popsala jeden z dalších vzorců týrání ze strany dozorců.
Ziyawudun zopakovala komentáře, které uvedla v předchozím rozhovoru pro BBC, a tvrdila, že některé ženy „v táboře ztratily rozum“. Navíc uvedla: „Na vlastní oči jsme byla svědkem toho, jak někteří vykrváceli“.
Jak plynuly roky od její trýznivé zkušenosti v koncentračním táboře, Ziyawudun vysvětlila, že zatímco „mé fyzické tělo je svobodné a můj hlas také“, tak hluboce trpí v důsledku nočních můr o svém zadržení. Za pomoci americké vlády a Ujgurského lidskoprávního projektu se jí podařilo přesídlit do USA.
I když tyto vzpomínky způsobují, že se Ziyawudunino srdce cítí „jako by bylo krájeno dýkou“, vnímá povinnost vyprávět svůj příběh: „Musím promluvit, protože věci, které jsem zažila v táborech, se stále dějí mému Ujgurskému lidu. Miliony Ujgurů trpí a žijí jen proto, že mají naději a víru, že v tomto světě existuje spravedlnost.“
„Jako přeživší nepřestanu – ani na jednu minutu – být hlasem pro všechny lidi, kteří nepřežili, a pro lidi ve východním Turkistánu, kteří jsou uvězněni v tomto pekle a vkládají svou naději do vnějšího světa.” Ziyawudun uzavřela své poznámky prosbou k publiku, aby „zachránili můj lid před tímto útlakem“.
V úvodním videu, které předcházelo Ziyawudunovým poznámkám, tlumočník hovořící jménem oběti náboženského pronásledování ilustroval rozsah „brutální násilné kampaně čínské vlády“, přičemž uvedl, že 1 až 3 miliony Ujgurů a dalších turkických muslimů bylo od roku 2016 zadržováno v koncentračních táborech. Kromě znásilňování jsou zadržovaní v koncentračních táborech podrobováni nuceným pracím a nucené sterilizaci.
Samantha Powerová, administrátorka americké Agentury pro mezinárodní rozvoj, později vyprávěla na základě svých poznámek příběh další ujgurské ženy Zumret Dawut, která byla vystavena koncentračním táborům: „V roce 2018 jí bylo řečeno, aby se přihlásila na místní policejní stanici, kde byla vyslýchána, spoutána s černou kapucí přes hlavu a vedená do zadržovacího tábora, kde byla před mužskými strážci nucena převléknout se do vězeňského oblečení.“ Powerová vysvětlila, že Dawut, matka tří dětí, která chtěla mít čtvrté dítě, skončila nucenou sterilizací namísto toho, aby čelila dalšímu zadržení.
Během panelu na téma Velký dohled a vzestup technologie v pronásledování diskutoval ujgursko-americký právník Nury Turkel o „digitálním autoritářství“, do kterého se Čína zapojila v rámci pronásledování Ujgurů. „Čínští úředníci, jimž pomáhá sofistikovaná technologie, vnucují železný úchop každému aspektu života pomocí videokamer vybavených softwarem pro rozpoznávání obličeje,“ upozornil Turkel.
„Ujgurové musí mít své identifikační karty naskenované na všudypřítomných kontrolních stanovištích, aby získali přístup do parků, bank, nákupních center a obchodů. Tyto skenery jsou propojeny s širší policejní technologií. Pokud je jedinec identifikován jako rizikový, je mu vstup zamítnut, “pokračoval.
Turkel rozpracoval „širší policejní technologii“ používanou na Ujgury včetně QR kódů zveřejňovaných před ujgurskými domovy, které uvádí, kdo tam žije a nakolik je „důvěryhodný”. Stejně jako mobilní telefony vybavené povinným spywarem, který zaznamenává každý aspekt online aktivity Ujgurů. Turkel zdůraznil, že obsah soukromých textových zpráv Ujgurů vedl některé z nich k zadržení, a stěžoval si, že „Ujgurové nemohou udělat nic, aby unikli pozornému oku čínské vlády“.
Autor: Ryan Foley
Zdroj: The Christian Post
Foto: použito se souhlasem TCP
Ujguři,pokud je mi známo,jsou většinou muslimové.Proto se jejich naděje nenaplňují,neboť své naděje upínají špatným směrem.Bůh však ví co jsou zač Číňané a jak řekl JanPavel II. -Dějiny nikdy nejdou proti proudu svědomí- proto i Ujguři se dočkají a bude i čas si uvědomit,že oni jsou potomky árijců (Tocharů)a tudíž máme k sobě blíž než k Číňanům.