Nevím, proč se škarohlídi rozčilují nad tím, když si partneři dají ke svatému Valentýnu něco jiného než tuhou žínici či svazek biskupských oběžníků, aby měli po večerech co číst. Květina, procházka, výstava, dobrá večeře, sdílený čas, to všechno jde v nejlepší tradici křesťanského života. Ať už váš Valentýn bude vypadat jakkoliv, připomeňte si zázrak, v němž vám bylo dáno potkat člověka, který se spolu s vámi vydal na vaši společnou cestu do věčnosti.
Papež František napsal před časem knihu o něze. Skutečně se zdá, že jsme v tom dobře zaběhlém církevním provozu, který někdy připomíná spíš vojenskou posádku, zapomněli na to, čím Bůh – pokud mu to člověk dovolí – opravdu je. Něhou a láskou.
Je zvláštní, kolik lidí protestuje proti svátkům a událostem, které sami dobrovolně a s rozmyslem neslaví. Například proti Valentýnu. Argumenty proti Dni svatého Valentýna znějí vcelku přesvědčivě: jde o novodobý komerční svátek, který má v čase po Vánocích a před Velikonocemi pomoci obchodníkům vyřešit nižší tržby. Puritánštěji založené odpůrce, a to nejen ty křesťansky orientované, nadto rozrušuje pohled na obsah valentýnského nákupního koše, v němž se prý většinou objevuje zboží, které charakterní a zbožný člověk přece nekupuje a možná ani nezná. Pravda, jak už to tak bývá, je někde uprostřed.
Valentin se narodil v roce 226 a někdy kolem roku 269 zemřel v Římě mučednickou smrtí. Byl knězem, možná i biskupem. Traduje se, že proti císařově příkazu oddával snoubence a nadto proslul výjimečnými léčitelskými schopnostmi. Císařova vize byla taková, že ze svobodného muže se lépe udělá voják, kdežto ženatý muž bude dělat všechno pro to, aby neztratil pouto se svojí manželkou. V průběhu křesťanských dějin se tak vedle svaté Anny a Jáchyma a svaté Rodiny stal Valentin patronem mladých lidí, kteří navzdory všem možným těžkostem a odporu okolí uvěřili v sílu své lásky a vydali se na společnou cestu životem.
Valentýnská přání se poprvé objevila snad někdy v 15. století. Můžeme-li tomu věřit, má Valentýn tak, jak ho dnes známe, už docela dlouhou tradici. A tak zatímco svatí Jáchym a Anna a svatý Josef se svou rodinou jsou dnes v sekulární společnosti zapomenuti, nejsem si jistý, kdo z křesťanů se ještě obrací k Anně a Jáchymovi jako ke vzoru vydařeného manželství.
Láska je víc než válka
Nejsem si jistý, jestli je Den svatého Valentýna spojen u těch, kteří ho vůbec slaví, výhradně s nákupy, konzumem a dárky, za něž prý lidé utratí kolem 3000 korun. Zdá se mi, že ten, v kom Valentýn rozněcuje potřebu utrácet peníze, a dávat tak tomu, koho miluje, najevo cenu své lásky, utrácí v podobném ohledu i za jiných okolností. Ostatně znám lidi, pro které je hodnota a velikost dárku určující. Nemusím tomu rozumět, ale někdo to tak u Valentýna, Vánoc, narozenin, svátků a všech možných výročí zkrátka má.
Den svatého Valentýna nás k ničemu nezavazuje. Mám přátele, kteří ho ve svém vztahu slaví ob týden. Znám lidi, kteří se snaží partnerskou a manželskou lásku sytit každý den a Valentýna neslaví. Ne vždycky to připomíná scény z velkých romantických filmů, ale vždycky je v tom snaha být druhému nablízku, být mu oporou, udělat pro něj něco, co pro něj nemůže udělat nikdo jiný. Pro někoho je tento den pobídkou, aby lásku svého života něčím překvapil. Aby si v zápřahu všedních dní na pozadí sporu císaře a biskupa Valentina připomněl, že láska je víc než válka a že nic nepotřebuje tento svět víc, než aby Jáchym Novák z Prahy Záběhlic potkal Annu Nádhernou z Dobříškova dvora č. p. 11, protože jejich láska může tento svět učinit zase o něco lepším.
Květina, procházka, výstava, dobrá večeře, sdílený čas, to všechno jde v nejlepší tradici křesťanského života. Nevím, proč se škarohlídi rozčilují nad tím, když si partneři dají ke svatému Valentýnu něco jiného než tuhou žínici či svazek biskupských oběžníků, aby měli po večerech co číst. Pokud je někdo schopen 14. února, tedy v zimě a v čase, kdy se ještě brzy smráká, myslet na milostnou a erotickou oblast manželského či partnerského svazku, a vydá se proto do obchodu pořídit něco, před čím puritáni zavírají studem oči, je to spíš důkaz, že lidé nejsou životem ještě natolik unavení, že ještě chtějí mít intimní život a vyjadřovat si lásku i jinak než jen v milostných dopisech a kázáních.
Všichni žijeme v tomtéž světě. Máme-li oči otevřené, vidíme – a to kolikrát i na sobě samých – co všechno lidé rozumí pod pojmem láska a jak křehké dnes partnerské a obecně mezilidské vztahy jsou. Je to obrovský, ne-li největší dar, pokud se, jak napsal italský teolog Vladimír Boublík, potkají v poušti dva lidé a zamilují se do sebe. I kdyby ten 14. únor neměl na svědomí nic jiného než tohle uvědomění, budu za něj moc rád. Vztahy, hodnoty a věci, které člověka naplňují blahem a dávají smysl jeho životu, se nedají ani koupit, ani vyvzdorovat, ani vydupat ze země.
Bůh uprostřed našich vztahů
Nelze si koupit lásku či si připlatit za její upgradovanou verzi. Rozumní lidé vědí, že hluboce pokažený vztah nezachrání ani tisíc růží či spodní prádlo z Pařížské. Právě biskup Valentin ukazuje, že lásku dvou lidí nezastaví ani velké těžkosti. Mohou jí otřást. Mohou ji různě potlouct. Mohou ji dokonce znejistět, ale nezničí ji. Křesťané by si proto měli často připomínat, že tam, kde jsou dva nebo tři shromážděni v Božím jménu, tam je Bůh uprostřed nich. Je tedy i uprostřed jejich manželství, jejich lásky, jejich milostného života, jejich sexuality. Nikam od nich neutíká ani v případě, že jsou ve svém vztahu otřeseni a bolaví. Žádnými penězi ho nelze přesvědčit, aby žehnal svazkům, ve kterých není láska, nýbrž jen vypočítavost, zbožštěný majetek a násilí. Tam, kde žije sebeslabší plamínek lásky a úcty, tam se Bůh projevuje jako něha a jako pramen, který doopravdy dává vodu života.
Nikdy by mě nenapadlo se mravně rozhořčovat nad Dnem svatého Valentýna. Pokaždé se ale cítím nesvůj, když se někdo ohání Bohem, vírou, církví a velkými uhrančivými myšlenkami, a přitom jsou jeho vztahy nehezké, neatraktivní, zkrátka hrozné. Ať už váš Valentýn bude vypadat jakkoliv, připomeňte si zázrak, v němž vám bylo dáno potkat člověka, který se spolu s vámi vydal na vaši společnou cestu do věčnosti. Tenhle svátek by neměl připomínat pohřební procesí. Radujte se, veselte se, buďte šťastní. Už následující den ukáže, co jste si předcházející den uvědomili a pro co jste se rozhodli. Ať je Den svatého Valentýna jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších dní celého vašeho roku.