Příspěvky od autora
74 příspěvků
Pavla Hájíčková je autorkou knihy Kabinet pro hosta a Příběhy malého bílého koťátka, bývalá učitelka, nyní zubní instrumentářka, průvodkyně a rodinný koordinátor, přispěvatelka pro časopis Český Bratr. Je také kapelnice hudební skupiny Paduana Hispanica a milovnice vandru.
Věra Doušová je ředitelkou potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj, založené v roce 2009. Za svou celoživotní práci ve prospěch znevýhodněných lidí byla oceněna v rámci projektu Laskavec a v říjnu minulého roku se stala držitelkou druhého nejvyššího státního vyznamenání, Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. O své práci hovoří v rozhovoru s Pavlou Hájíčkovou.
Sdílet
To zmatení jazyků byl skutečně Boží trest, chtělo by se nejspíš říct nejednomu českému ministru školství. A že jich za posledních pár let bylo. Avšak ani ředitelé škol to v tomto ohledu nemají jednoduché, o rodičích a dětech nemluvě. Bude za pár let vůbec nutné umět více jazyků než univerzální angličtinu?
Sdílet
Občas se v médiích ozvou nářky nad vzrůstajícím počtem nezadaných lidí. Pod podobnými příspěvky se pak na adresu singles objevují nelichotivé komentáře. Jsou to sobečtí kariéristi, kteří jednou přijdou na to, že nemít partnera a děti bylo to nejhorší rozhodnutí v jejich životě. Vždyť přece v minulosti to vše tak pěkně fungovalo. Lidé více věřili v Boha, dodržovali přikázání a vážili si manželství i dětí jako božích darů. Kde se tedy stala chyba?
Sdílet
Před dvěma sty lety se narodila hudba, která i dnes dokáže povzbudit, rozplakat, probudit národní hrdost – právě takové jubileum by dnes oslavil hudební skladatel Bedřich Smetana, připomíná v kalendáriu Pavla Hájíčková.
Sdílet
V adventní čas jsme v kostelích vyzýváni k přímluvným modlitbám za nemocné, kteří stráví svátky mimo domov, za truchlící, migranty na útěku, obecně lidi bez domova nebo postižené válkou. Existuje však skupina lidí, na kterou se každoročně zapomíná, ačkoliv jsou všude mezi námi a můžete je potkat doslova na každém kroku.
Sdílet
Člověk míní, pán Bůh mění. Naplánovat si můžete, co chcete, ale vždy je tu riziko, že i přes vaši snahu dopadne nakonec všechno úplně jinak. V mnoha případech spíše hůř. I přesto není třeba rezignovat na vlastní zodpovědnost.
Sdílet
Věřící lidé často vnímají různé životní překážky jako zkoušky či výzvy, kterým je potřeba se postavit a přetrpět je i za cenu sebeobětování. Jakkoli je někdy jednodušší se stresové situaci zkrátka vyhnout nebo ji obejít, vnímají to jako vlastní neúspěch a selhání.
Sdílet
Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Někteří z lidí skutečně vypadají božsky, jiní se o to snaží a dalším se dokonce občas podaří vytvořit něco, co by se za božské dalo považovat. Záchranáři s nasazením vlastního života zachraňují děti z hořících domů, lékaři vrací zrak nevidomým a sluch neslyšícím. To už je od Boha jen na krok. Ovšem v jednom se člověk Bohu nikdy nevyrovná, a to v odolávání pokušení.
Sdílet
Dennodenně jsme vystaveni množství informací, jejichž pravdivost je nutné neustále ověřovat. Prodrat se záplavou příspěvků ke skutečně relevantním zdrojům znamená často vyvinutí nadlidského úsilí. I přes dostupné vzdělání a výdobytky vědeckotechnického pokroku není mnohdy jasné, jak věcem porozumět a čemu věřit. Právě o tom, že se rozhodně nejedná o problém pouze dnešní doby, svědčí příběh Jana z Pomuku.
Sdílet
Lepší pracovat na poli, než modlit se v poušti.“ Nejsou známy okolnosti vzniku tohoto citátu, neexistuje ani jeho přesná definice. Co konkrétně jím chtěl Martin Luther říct, se nejspíš nikdy nedozvíme. Jisté je, že i v dnešní době může být vítanou inspirací k zamyšlení.
Sdílet









