Příspěvky podle tagů
152 příspěvků
Všimla jsem si v médiích, jakou vlnu diskusí vyvolal čin jednoho faráře. Rozkopal vydlabané dýně se svíčkami, kterými děti v jeho vsi přispěly k podzimní výzdobě obce. Dvakrát. Prý bránil svou farnost před halloweenským uctíváním satana. Vzpomínáte si na film Čokoláda? Tam taky jeden farář neměl své ovečky pod kontrolou a vyváděl kvůli tomu nepředloženosti. Ale kněz nemá mít své ovečky pod kontrolou! Má je milovat a sloužit jim.
Sdílet
Věřící lidé často vnímají různé životní překážky jako zkoušky či výzvy, kterým je potřeba se postavit a přetrpět je i za cenu sebeobětování. Jakkoli je někdy jednodušší se stresové situaci zkrátka vyhnout nebo ji obejít, vnímají to jako vlastní neúspěch a selhání.
Sdílet
Jde mi o problém zastupitelské demokracie, která je standardní formou veřejného života celé naší společnosti. Vnímám, že mnoha mým spoluobčanům vadí, že ji za demokracii vůbec nepovažují. Jedinou podobou demokracie, kterou jsou ochotni uznat, je demokracie přímá, a i tu jim musí někdo přinést pod nos.
Sdílet
Dnes jsem vyrazila do práce o něco dříve než obvykle. Potřebovala jsem v obchodě trochu uklidit, než přijdou první zákazníci. Po ránu bylo už docela chladno, mlha se ještě nezvedla a sem tam se k zemi snesl žlutý list. Podzimní nostalgie začíná, napadlo mě a uvědomila jsem si, že vnímám nezvyklé ticho.
Sdílet
Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Někteří z lidí skutečně vypadají božsky, jiní se o to snaží a dalším se dokonce občas podaří vytvořit něco, co by se za božské dalo považovat. Záchranáři s nasazením vlastního života zachraňují děti z hořících domů, lékaři vrací zrak nevidomým a sluch neslyšícím. To už je od Boha jen na krok. Ovšem v jednom se člověk Bohu nikdy nevyrovná, a to v odolávání pokušení.
Sdílet
Moje kamarádka se před nedávnem vrátila ze zahraničních studií a hledala práci. Vystudovala práva a o nabídky pracovních míst neměla nouzi. Mohla si vybírat. Ovšem ona se rozhodla, že chce jít tam, kam ji povede Bůh. To se hezky řekne, ale hůře udělá. Jak to přesně poznat?
Sdílet
Kdo jiný by měl něco vědět o síle proneseného slova než já. Slova jsou mým vyjadřovacím prostředkem, jsem na ně citlivá. Vím dobře, že co o sobě prohlašuju, to se časem stane. Vím velmi dobře, že vyznáváním láska roste (a proto toužím od svého muže slyšet, jak jsem úžasná, skvělá, nenahraditelná a jedinečná). Přesto jsem naletěla. Hloupě.
Sdílet
Ten, kdo se musel někdy potýkat s pozůstalostí v rodině, ví, jak těžké je stát před hromadou věcí, které člověk za svůj život nashromáždil. A jak obtížné a někdy srdcervoucí je se některých věcí zbavit. Ježíš nám na své cestě neustále připomíná, abychom se nevázali na věci tohoto světa. Chce, abychom po celý rok prožívali jakýsi duchovní podzim.
Sdílet
Často si navzájem přejeme, abychom si něco užili. Někdy možná ironicky, protože předpokládáme, že nadcházející zážitek nebude právě příjemný, někdy to myslíme opravdu ze srdce. Co tím vlastně říkáme?
Sdílet
Tragédie, která člověka potká, nemusí vůbec souviset s jeho hříchy. Nesuďme bez rozmyslu! Čas soudů a trestů ještě nenastal. Zatím žijeme v době trvající milosti. A i v tom nejhorším neštěstí stojí Bůh při těch, kteří o něj stojí.
Sdílet









