Mikuláš Koperník a Jan Matejko. Tato dvě jména zná v Polsku snad každý. I pokud si v hodinách dějepisu někdo zdřímnul, určitě si je alespoň spojuje s televizí, názvy významných ulic, pomníků nebo pamětních desek. Jeden žil v rané renesanci a zabýval se vědou v nejširším slova smyslu a druhý byl významným malířem 19. století – zdálo by se tedy, že mají málo společného (kromě toho, že to byli velcí Poláci). Jeden specifický prvek se však u obou pánů shoduje – děj se odehrává na ulici Strzelnicza v Českém Těšíně.
Bylo štěstím, že Koperník i Matejko byli mezi patrony roku 2023, které vybral polský parlament. Není divu, vždyť právě letos jsme oslavili 550. výročí narození a 480. výročí úmrtí slavného astronoma a 130. výročí úmrtí malíře. Tato kulatost dat si žádá připomenutí čísel, která bychom si měli zapamatovat. A k této připomínce podle iniciátorů nápadu slouží mohutná nástěnná malba, kterou najdete na zmíněné ulici. Jedná se o zdařilou kopii obrazu Astronom Koperník aneb rozhovor s Bohem. Mimochodem, štětcem Jana Matejky.
Obraz je sám o sobě jedinečný – odhaluje škodlivý stereotyp o Janu Matejkovi, který byl údajně malířem zaměřeným pouze na typ bitevní a historické malby. Zobrazuje Mikuláše Koperníka, jak se dívá na oblohu ze soukromé věže na katedrálním kopci ve Fromborku. Se samotným Koperníkem zacházely dějiny spíše instrumentálně, ale jistě by to nikomu nezazlíval, díky tomu byl jeho odkaz uchovávaný bez ohledu na vrtochy dějin. Koneckonců se zaslouženě zapsal do dějin lidstva, takže jej všichni chtěli mít na své straně. Pro Poláky je to „Polák s velkým P“, věrný a oddaný poddaný polského krále. Také Němci jej považují za svého – rodina Koperníkovy matky byla německy mluvící a sám vědec psal své práce převážně latinsky a německy. Součástí tohoto boje o dědictví se během druhé světové války stal i samotný Matejkův obraz.
Zaměstnanci Collegium Novum, kde byl exponován, se po vstupu Němců do Krakova rozhodli vyjmout obraz z rámu a ukrýt jej v jednom z běžných výukových sálů univerzity. Nacisté zrekvírované předměty z univerzity uschovali, aniž by věděli, že se mezi nimi nachází Matejkovo slavné dílo, které představuje Koperníka jako zbožného Poláka. Mikuláš Koperník byl vtažen i do dalšího dění. Po roce 1945 mu polští komunisté vzdali hold do té míry, že se jeho podobizna ocitla na bankovce v hodnotě 1000 zlotých. Astronom byl zobrazován jako výjimečný vědec, muž renesance a pokroku, který bojoval proti náboženským pověrám. Byl stavěn na roveň s takovými osobnostmi, jako byli Giordano Bruno a Galileo, kteří byli propagátory jeho heliocentrické teorie. Faktem je, že Koperníkovo epochální dílo O obězích nebeských sfér/De revolutionibus orbium coelestium bylo až do 19. století oficiálně na církevním indexu zakázaných knih a teprve v roce 1822 Kongregace římské inkvizice oficiálně povolila jeho tisk.
V té době se o Mikuláši Koperníkovi vyprávělo zcela jinak – sám Matejko na zmíněném obraze tuto postavu očišťoval a odlupoval z ní pevně přilepenou slupku kacíře. Stojí za to připomenout, že vědec, který pocházel z Toruně, byl velmi spjat s církví, působil mimo jiné jako kancléř varmijské katedrální kapituly a scholastik vratislavského kostela svatého Kříže a svatého Bartoloměje. Koperník byl velkou, ale také barvitou osobností, proto si každý dokázal vybrat jiný nejzajímavější prvek jeho životopisu.
Umístění této nástěnné malby přímo na polsko-české hranici také není náhodné. Mikuláš Koperník se narodil v rodině torunského patricije – otcův slovanský rod pocházel ze Slezska, předkové jeho matky přišli na východ z dalekého Vestfálska. Koperník psal německy a latinsky, ale mluvil polsky. Bratr jeho matky a zároveň jeho propagátor, biskup Lukasz Watzenrode, byl (stejně jako Koperník sám) věrným poddaným polského krále, který bojoval jak proti německým rytířům, tak proti pruským stavům. Jan Matejko pocházel ze smíšené rodiny – jeho otec byl Čech, který přišel do Krakova z vesnice Roudnice. Tam se seznámil s budoucí malířovou matkou, polonizovanou Němkou. I když je to jistě zajímavá informace, skutečnost smíšených manželství rozhodně nevzbuzuje u obyvatel pohraničí přílišný údiv.
Originál obrazu se nachází ve sbírce Jagellonské univerzity. Jeho zdařilou reprodukci můžete obdivovat při procházce Střeleckou ulicí v Českém Těšíně díky podpoře Fundacja Volens. Stačí se podívat nahoru – jak to měl ve zvyku sám Mikuláš Koperník.
Autor: Adam Miklasz
Nádherný “mural”. Český Těšín, ul. Střelniční.