Při nedávném hlasování OSN o klimatické rezoluci se Česko jako jediná země EU zařadilo mezi 28 států, které se zdržely hlasování. Dalších osm států hlasovalo proti. Rezoluci navrhl ostrovní stát Vanuatu, jehož existence je ohrožena stoupající mořskou hladinou. Přijaté usnesení vyzývá vlády členských států, aby koordinovaly své úsilí v boji proti změně klimatu a zajistily klimatické politiky chránící právo na život, zdraví a přiměřenou životní úroveň.
Generální tajemník OSN António Guterres v následném prohlášení uvedl, že ti, kdo nesou nejmenší odpovědnost za změnu klimatu, za ni platí nejvyšší cenu. To platí právě pro Vanuatu, které patří mezi nejmenší producenty fosilních paliv. Cesta ke klimatické spravedlnosti proto nevyhnutelně vede přes přechod k obnovitelným zdrojům.
Mezi státy, které hlasovaly v OSN proti rezoluci nebo se zdržely hlasování, je řada významných producentů ropy. Proti ostře vystupoval také prezident Trump, jehož vláda dlouhodobě popírá klimatickou změnu a dokonce prohlašuje, že se jedná o podvod. Současná americká politika ohledně klimatu opustila vědecká fakta a řídí se požadavky fosilního průmyslu. Proč se k nim ale přidalo Česko, není příliš jasné. Posilování energetické nezávislosti je v bytostném zájmu našeho státu a představuje jeden ze způsobů zvyšování naší bezpečnosti.
Konzervativní hodnoty se s ochranou přírody nevylučují, vyzývají k ní
Řada politiků brojících proti obnovitelným zdrojům energie se hrdě hlásí ke konzervativnímu spektru. Je důležité jim připomenout, že mezi konzervativní požadavky patří též závazek řádně pečovat o svěřené hodnoty a předat je dalším generacím. To se týká též přírodního bohatství.
Na setkání nadace Marevivo u příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity to připomněl italský prezident Sergio Mattarella, kterému bude v červenci 85 let. „Nemáme žádnou náhradní planetu,“ prohlásil a vzpomněl také odkaz Carla Petriniho, který zemřel právě v den konání konference. Petrini, zakladatel hnutí Slow Food jako opaku k fast food, volal po úctě k přírodě.
Když ministr Macinka ohlásil konec klimatické krize, upozornil tím jen na vlastní ideologickou zaslepenost, která mu velí popírat fakta ve jménu degresivní cesty nastoupené nynější americkou administrativou. Pro konzervativní myšlení je totiž charakteristický též respekt k lidskému poznání a institucím, včetně těch vědeckých. Na klimatické změně totiž není nic ideologického, panuje ohledně ní naprostá vědecká shoda.
Pokud Macinka tvrdí, že chce chránit přírodu, ale ohání se slovy „zelené šílenství“, je to ryzí protimluv. Podobně jako když alkoholik propaguje střízlivost a současně odmítá omezit pití. Omezování agend na ochranu klimatu a neochota více podpořit obnovitelné zdroje škodí naší budoucnosti. Jak chceme chránit přírodu, když popíráme lidský vliv na změnu klimatu. Pokud chceme přesvědčit mladou generaci, že to myslíme vážně s jejich budoucností, musíme vzít vážně ochranu planety a přijmout fakta.
Ostatně mezi jedno z témat, kterými se nyní zabývá premiér Andrej Babiš, patří pokles porodnosti. V tom případě by se měl zabývat výzvami, o kterých mluvil prezident Mattarella, totiž ochranou planety pro budoucnost potomků. Hlasování Česka po boku fosilních producentů není cestou, která by vzbudila v mladé generaci naději, že to myslíme s ochranou prostředí vážně.
