Rok 2025 se stal pro ukrajinské civilisty nejsmrtelnějším obdobím za poslední roky. Země, která od února 2022 čelí ruské invazi, zažila dramatický nárůst počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem. Podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva zahynulo v důsledku válečného násilí nejméně 2 514 civilistů, dalších více než 12 tisíc bylo zraněno. Oproti roku 2023 se jedná o nárůst přibližně o 70 procent.
Zatímco mezinárodní společenství opakovaně usilovalo o příměří a hledání diplomatického řešení, Rusko reagovalo další eskalací. Útoky se stále častěji odehrávaly daleko od frontové linie a cílily na města i civilní infrastrukturu. Data vycházejí z pravidelných měsíčních reportů Monitorovací mise OSN, která situaci na Ukrajině sleduje od samého počátku invaze.
Největší část civilních obětí připadala na oblasti v bezprostřední blízkosti fronty. Právě zde došlo v roce 2025 k masivnímu ničení infrastruktury, kolapsu základních služeb a novým vlnám nuceného vysídlování. Celkem 63 procent všech obětí pocházelo z těchto regionů.
Zvlášť zranitelnou skupinou se ukázali být senioři. Lidé starší 60 let tvořili více než 45 procent civilistů zabitých ve frontových oblastech, přestože celostátně představují přibližně čtvrtinu populace. Mnozí z nich zůstávali ve svých domovech kvůli nedostatku prostředků, zdravotním omezením nebo prostému rozhodnutí neopustit místo, kde prožili celý život.
Výrazně narostl také počet obětí způsobených drony krátkého doletu. V roce 2025 vzrostl o 120 procent – zabito bylo 577 civilistů, dalších 3 288 osob bylo zraněno. Dronové útoky stále častěji mířily i na evakuační trasy a humanitární pomoc. V říjnu byl například zasažen humanitární konvoj OSN v Chersonské oblasti, přestože byl jasně označen jako nevojenský.
Právě Cherson se stal symbolem dronového teroru. Z okupovaného druhého břehu Dněpru jsou civilisté systematicky napadáni při běžných činnostech. Jednou z obětí byla i 84letá Larisa Vakulyuk, která odmítla opustit oblast kvůli svým kozám. Ruský dron ji při cestě na pastvu zabil.
Zbraně dlouhého doletu – rakety a bloudivá munice – způsobily v roce 2025 více než třetinu všech civilních obětí. Mezi nejsmrtelnější útoky patřil zásah města Ternopil 19. listopadu, při němž zahynulo nejméně 38 civilistů, včetně osmi dětí. Lidé uhořeli ve svých bytech, celé rodiny přišly o několik členů najednou.
V Kyjevě si nejsmrtelnější útok od začátku invaze vyžádal 32 životů. Raketa, která se zasekla mezi patry obytného domu, způsobila jeho zhroucení. V dubnu pak balistická raketa zasáhla obytnou oblast s dětským hřištěm ve městě Kryvyj Rih. Devět z devatenácti obětí byly děti.
Když se mluví o válce na Ukrajině, pravidelně se objevují dotazy, proč se tolik pozornosti věnuje právě jí, zatímco jinde ve světě umírají lidé stejně krutým způsobem. Tahle otázka ale často míří vedle. Nejde o to, že by jiná utrpení byla méně důležitá – spíš o to, jak funguje pozornost, blízkost a svoboda mluvit o tom, co považujeme za podstatné.
Takže pokud vám při čtení vyvstala námitka: „A co jiná utrpení? Proč mluvíme právě o Ukrajině?“ Odpověď není cynická ani lhostejná. O některých tématech se mluví více proto, že zpravodajské hodnoty fungují podle jasných pravidel – geografické a kulturní blízkosti, bezprostřednosti, historické i ekonomické provázanosti. To ale nijak nezlehčuje bolest lidí jinde na světě.
Demokracie nám dává možnost nejen kritizovat, o čem se mluví, ale také sami vstupovat do veřejného prostoru. Pokud máme pocit, že se o některém tématu mlčí, řešením může být přidat vlastní hlas. Nezlehčovat, nesrovnávat, ale nést odpovědnost za to, co považujeme za důležité. I v tom je kouzlo svobody.
