Historik a kněz Tomáš Petráček ve 20 letech vážně onemocněl. Čtyři roky, které prožil doma a v nemocnicích, jej vedly k uvědomění, že zbývající roky svého života by chtěl využít naplno. I díky tomu se naučil v životě říkat a prezentovat své názory tak, jak je doopravdy cítí – i za cenu perzekuce. Ta přišla v nedávné době v podobě vyhazovu z Katolické teologické fakulty.
“Intenzita mého bytí některý lidi prudí, takže to asi nedělám úplně špatně,” směje se padesátiletý kněz a historik Petráček a naráží při tom na nelibost některých lidí z vedení katolické církve, kteří nesouhlasí s jeho názory a postoji. Petráček například veřejně obhajuje práva homosexuálů uzavřít manželství nebo byl jeden ze signatářů Výzvy k odvolání Aliance pro rodiny ze struktur státu.
“Jsem si vědom, že to má na mě nějaké dopady,” říká Petráček. Jedním dechem ale hned dodává: “Ve chvíli, kdy člověk přistoupí na nějaké kompromisy a začne se autocenzurovat, tak něco důležitého ztrácí a vlastně začne zakrňovat. Tento způsob myšlení mi přijde neježíšovský a neevangelijní.” Kromě nedobrovolného odchodu z KTF byl Petráček například veřejně napomenut Dominikem Dukou.
“Když jsem ve dvaceti letech vážně onemocněl, řekl jsem si, že teď ten čas teda musím pořádně využít. Dalo mi to nadhled i odvahu, abych spoustu starostí považoval vlastně za malicherné. Protože máte už tu důležitou životní zkušenost, že podstatná je ta intenzita života,” říká Tomáš Petráček.
Nemoc trvala čtyři roky. “V některých chvílích jsem vážil třicet osm kilo a myslel jsem si, že konec se už blíží. Strach jsem ale neměl, naopak jsem cítil zvláštní klid a vyrovnanost,” popisuje těžkou zkušenost Petráček. “Přirovnávám to k samurajské zkušenosti. Teprve když si člověk uvědomí vlastní smrtelnost, stane se dobrým válečníkem, protože ví, co jej čeká na konci.”
Jak nemoc proměnila jeho víru v Boha? A jaký má vztah s emeritním arcibiskupem Dominikem Dukou? Celý rozhovor v plném znění naleznete na Bez filtru podcast.
Autorka: Alžběta Havlová