Zlepšete své manželství pomocí těchto 4 tipů!

Pokud chceme mít kvalitní manželství, ze kterého budeme mít oba radost, je třeba na něm pracovat. Všechno, co za něco stojí, něco stojí. Investice do dobrého vztahu ovšem stojí za to. K tomu, aby vztah přestal fungovat, stačí jeden. K tomu, abychom měli vztah, který stojí za to, je zapotřebí úsilí obou.

Dva možné přístupy.

Pokud nebudeme dlouhodobě pracovat na svém manželství, časem budeme sklízet neblahé ovoce svého přístupu. Časem budou přibývat nevyřešené neshody a konflikty. To povede k emocionálnímu odcizení. Pokud jsme emocionálně od sebe vzdáleni, nedokážeme si plně důvěřovat. A to je již vážný problém, protože to vytváří dlouhodobé napětí, což vede k rostoucí nespokojenosti. A negativní spirála, která táhne naše manželství dolů, postupuje dál. Nespokojenost vede k dalším neshodám a konfliktům. Výsledkem nakonec může být úplný rozpad vztahu a krach manželství.

Naopak, pokud na svém vztahu oba pracujeme, jeho kvalita se postupně zlepšuje. Odolnost a trvanlivost manželství se zvyšuje. Emocionální blízkost se zvětšuje, vzájemná důvěra se upevňuje. To nám pomáhá konfliktům jednak předcházet, ale je také konstruktivně řešit. Takový přístup celkově úroveň štěstí v manželství zvyšuje.

1. tip: Poznávejme svého partnera/partnerku stále více.

John M. Gottman¹ to pojmenovává jako mapy lásky. Když cestujeme krajinou, procházíme se po městě, vytváříme si v hlavě mapu příslušné oblasti tak, abychom se v ní v budoucnu lépe orientovali. Nakolik máme zmapovanou zemi života našeho manželského partnera? Na začátku vztahu, během období zamilovanosti, je pro nás naprosto přirozené a spontánně se zajímat o toho druhého. Časem však můžeme upadnout do rutiny a přestaneme objevovat další dimenze osobnosti a prožívání toho, s kým jsme spojili svůj život. Není to vědomé rozhodnutí, ani to nemusí znamenat, že toho druhého už nemáme rádi. Jen jednoduše to, co na začátku vztahu přišlo jakoby samo od sebe, později už tak často nemusí přijít.

Jak tedy pokračovat v objevování světa toho druhého? Odkud vzít inspiraci? Dobrou pomůckou mohou být některé komunikační hry. Obvykle jde o balíček kartiček, které mohou být rozděleny i podle témat, a některé z nich jsou speciálně vytvořeny pro páry. Na jednotlivých kartičkách jsou otázky, o kterých pak dvojice mluví.

Pár si může vytvořit zvyk, že například každý pátek večer si oba vytáhnou po jedné otázce (ale mohou oba odpovědět i na tutéž otázku) a popovídají si o ní. Případně si takový balíček s dotazy mohou vzít s sebou na dovolenou nebo společné rande. Způsoby použití nejsou omezeny. Naopak, tvořivosti se meze nekladou.

Takové seznamy otázek lze nalézt i na internetu zdarma. Jako příklad několik takových otázek přinášíme i zde:

Umíš jmenovat mé nejlepší přátele?
Víš, co mě aktuálně tíží?
Víš, kdo mě v poslední době rozčiloval?
Umíš popsat některé mé životní sny?
Víš, která je moje oblíbená hudba?
Umíš jmenovat 3 moje oblíbené filmy?
Víš, jaká byla tři moje nejdůležitější období?
Víš, jaké jsou mé největší aktuální obavy?
Víš, co jsem dělal/a včera?
Víš, jaké je mé nejoblíbenější jídlo?

2 tip: Pěstujte obdiv a sympatii.

Jinými slovy to znamená budovat vzájemné přátelství. Nejeden pár, který žije ve spokojeném manželství, řekne, že ten druhý je pro něj tím nejlepším přítelem. Když jsme se zamilovali, byly mnohé věci, které jsme na tom druhém obdivovali. Jistě to nebylo jen vnější vzezření, ale i jisté vlastnosti toho druhého, které nás okouzlily, které nám byly sympatické. V období zamilovanosti jsme často slepí vůči negativním vlastnostem a rysům toho druhého. To negativně naopak má tendenci vystoupit do popředí během společného života a to pěkné a dobré můžeme brát jako samozřejmost, či to dokonce přehlížet.

Společné zájmy a činnosti jsou výborným způsobem jak posilovat vzájemné sympatie a přátelství. Může se však také stát, že takové společné činnosti jsou naopak zdrojem konfliktů a napětí a začneme se jim vyhýbat.

Budovat přátelství můžeme i jiným způsobem. Společné romantické chvíle, klidně je nazvěme i rande, jsou důležitou součástí budování kvalitního manželství, a to i po mnoha letech společného života. V takových chvílích můžete zavzpomínat na to krásné, co bylo na začátku vašeho vztahu. Pomoci k tomu vám může například tak jednoduchá otázka jako: Čím jsem tě zaujal/zaujala na začátku našeho vztahu? Ale nemusíme zůstat jen v minulosti. Otázka k současnosti může vypadat například takto: Které tři věci na mně dnes obdivuješ?

Váš vztah můžete posilovat i malými odkazy. Ukáže to, že na toho druhého myslíte, i když nejste spolu. Může to být odkaz na romantické kartičce, ale také jednoduše zpráva poslaná mobilem doplněná o příslušné emotikony. Ideální je, když takové milé vzkazy se nedějí jen během výročí a svátků, ale stanou se součástí vašeho běžného života.

3. tip: Řešte konflikty a odpouštějte si.

I při největším úsilí se nedokážeme vyhnout nedorozuměním a konfliktům. Otázkou není, zda přijdou, ale co uděláme, když přijdou? I kdybychom prošli nevím jakými tréninky komunikace a psychologickým výcvikem, jsme jen lidé, kteří selhávají, reagují nepřiměřeně pod návalem stresu, při únavě, v důsledku povahy či charakteru. Manželství není příčinou našich selhání. Spíše odhaluje jejich příčiny v našem vlastním nitru.
Konflikty nemusí být pro náš vztah osudové. Můžeme pracovat na tom, abychom se je učili konstruktivně řešit. Na téma komunikace a řešení konfliktů existuje mnoho dobrých zdrojů. Základním pravidlem je, že tyto věci je třeba se učit ne během konfliktu, ale předem. Pomůže, pokud si o našich nepřiměřených reakcích spolu popovídáme v době pohody, abychom takovou nepohodlnou zpětnou vazbu dokázali zpracovat a pracovat s těmito věcmi směrem do budoucnosti.

Zde připomeneme alespoň několik základních rad:

1. Nejste protivníci, ale partneři. Problémem není ten druhý. Ten druhý je můj partner, abychom společně problém řešili.

2. Více poslouchejte než mluvte. Máme dvě uši, ale jen jedny ústa. Asi to není náhoda.

3. Posuňte se od křiku/mlčení k rozhovoru. Někteří máme tendenci během konfliktu na toho druhého vřískat, jiní se stáhnou do sebe a dokážou žít v tiché domácnosti i dlouhou dobu. Rekordmanem je jistý muž z Japonska, který dokázal nepromluvit na svou manželku několik let.

4. Nezpochybňujte emoce toho druhého. Neříkejme tomu druhému, co může či nemůže prožívat. Je pravděpodobné, že prožívání toho druhého nebudeme rozumět, nemusí nám to dávat smysl, ale nezpochybňujme to. Emoce toho druhého jsou skutečné, i když nemusí odpovídat realitě. I strach dítěte z bubáků může být skutečný, i když pod postelí žádní bubáci nejsou.

5. Věřte tomu, co ten druhý říká a přijměte jeho/její vysvětlení, i když vy to můžete vidět jinak. To, jak vidí věci ten druhý, se může diametrálně lišit od toho, jak vidíte věci vy. Někdy opravdu nemá smysl znovu a znovu vysvětlovat či argumentovat. Je třeba tuto odlišnost jednoduše přijmout.

Může se stát, že rozhovorem se věci nevyřeší, že se v rozhovoru dostanete jakoby do slepé uličky. Co potom? Někdy není jiné cesty vpřed, než se omluvit, jak odpustit. Schopnost omluvit se a odpustit patří mezi nejdůležitější schopnosti pro jakýkoli dlouhodobý funkční vztah. Platí to pro přátelství, platí to pro vztah rodiče a dítěte a nepochybně to naplno platí i pro manželství.

K omluvě a odpuštění je nutná pokora. Výstižnou definici pokory vyslovil C. S. Lewis: Pokora neznamená myslet si méně o sobě, ale myslet méně na sebe. Pokud myslím jen na sebe, na svá práva, na své požadavky, na své touhy a nejsem ochoten vzít v úvahu i potřeby toho druhého, žádný vztah nemůže dlouhodobě být úspěšný. Pokud chci vždy vyhrát a prosadit to své, nakonec oba prohrajeme a vztah zkrachuje. Úspěch manželství je týmová záležitost, i když ten tým tvoří jen dva. Zde je třeba si poctivě zodpovědět následující otázku: Záleží mi na úspěchu našeho manželství nebo hraji jen na své vítězství?

Omluvit se a odpuštění je často jediný a nezbytný způsob, jak se pohnout dopředu a nezůstat zaseknutý v minulosti.

4 tip: Objevujte své společné poslání.

Toto je možná poněkud překvapivý tip, protože nejsme běžně zvyklí o svém manželství takto uvažovat. Poslání však není jen věcí akčních hrdinů. Poslání je něco, co přesahuje můj individuální, ba dokonce i náš společný život.

Finanční poradci se při analýze finanční situace mají ve zvyku ptát na naše životní cíle. Ty se však týkají čistě materiálních věcí jako je zajištění bydlení, dovolené, koupě auta, studia dětí či důchodu. K tomu, abychom prožívali naplněný a smysluplný život, však potřebujeme více než jen naplnění našich materiálních či uspokojení našich fyzických potřeb.

Otázka poslání je ve skutečnosti věcí našich životních hodnot. Téma hodnot asi nebylo tématem na vašem prvním rande. Je to spíš něco, co nějak intuitivně tušíme o tom druhém. Časem však může přijít rozčarování z toho, že pro toho druhého jsou prioritou úplně jiné věci než pro mě. Někdo chce mít otevřenou domácnost, zvát návštěvy, organizovat párty či grilování, jiný se drží hesla „můj dům – můj hrad“ a kdyby byly padací mosty, tak by byly téměř pořád vytaženy nahoru.

Jednou z přirozených možností našeho poslání by mohly být naše děti. Určitě, jsou-li nám děti dány, tak jsou důležitou součástí našeho poslání. Třeba si však uvědomit, že děti jsou s námi jen jistou dobu. Co když budou děti žít na druhém konci světa? Co když děti ztratíme? A co když děti mít nebudeme?

Otázka našich hodnot a poslání souvisí vlastně se smysluplností našeho manželství a to v každém období života. Může to být velmi nepohodlné téma, ale přitom poctivé hledání odpovědi může výrazně zvýšit kvalitu a odolnost našeho manželství i v těžkých časech.

K prozkoumání našeho poslání nám mohou pomoci otázky jako například:

Jaké jsou tvé hodnoty? Co je pro tebe opravdu důležité? (To snadno zjistíme například podle toho, čemu věnujeme volné finance a čas.)
Jak vnímáš své životní poslání?
Jak místo v tom mám já?
Jak ti můžu pomoci v naplňování tvého poslání? Víš, jak můžeš pomoci ty mně?
Jaké je naše společné poslání (v této fázi našeho společného života)?

Namísto závěru nebo výzva k pokračování

Během života se setkáme s mnoha inspirativními myšlenkami i s takovými, které nás vyruší. Pokud je však necháme tak, nenastane v našem životě žádná pozitivní změna. John Maxwell řekl: „Růst je jedinou zárukou, že zítřek bude lepší.“ Pokud chceme lepší zítřek pro naše manželství, nemůžeme ustrnout na jednom místě. Pokud chceme lepší manželství, potřebujeme vyvinout nějaké úsilí, aby naše láska rostla.

Pravděpodobně jste si přečetli tento článek sami. Prvním krokem k lepšímu zítřku může být, že budete sdílet tento článek svému manželovi/své manželce. Pak si domluvte rande a můžete si popovídat o tom, co koho nejvíce oslovilo nebo naopak, s čím nesouhlasíte. Sjednejte si nějaký jeden konkrétní krok, který uděláte, abyste tak posílili své manželství.
Nebo, ještě jednodušší, vyberte pro nejbližší společnou romantickou chvíli některou z otázek (může jich být i více), která vás inspiruje a promluvte si o ní. A pokud by ten druhý momentálně neměl čas nebo prostě takové aktivity nejsou jeho/její šálek kávy, stále můžete pro toho, koho milujete, napsat milý vzkaz nebo poslat povzbuzující zprávu. I malý krok směrem k lepšímu je lepší než přešlapovat na místě.