Pokleslého, útočného způsobu “diskuse” se bohužel dopouští i lidé, které považujeme za vzdělané a chytré. Vzdělání ani inteligence totiž nejsou zárukou schopnosti a ochoty diskutovat s lidmi z opačného názorového spektra. Co s tím?
Před pár lety jsem začal psát blogy. Nevím, kolik jsem jich napsal, ale několik stovek určitě. V poslední době se mi ale chce psát stále méně. Důvodem jsou někdy až nenávistné reakce na některé moje články. Zajímavé na tom je, že tyto reakce často přicházejí od lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou tolerantní. Ano, jsou tolerantní, pokud s nimi souhlasíte. Pokud ne, jste zařazen pod termín fundamentalista, liberál, fanatik, konzervativec, nevzdělanec, omezenec atd.
Možná jste se někteří setkali s termínem cancel culture. Konkrétně to znamená, že pokud považujete nebo podporujete to, co společnost považuje za urážlivé, jste za to odsouzeni, v doslovném slova smyslu „zrušeni“. V současné době se jedná především o oblasti jako je rasismus, LGBT, válka na Ukrajině, přistěhovalectví. Postupně zjišťujete, že psát o některých oblastech je skoro jako složit bobříka odvahy. Stejně tak je zakázáno o nich veřejně mluvit.
Nedávno jsem měl přednášku na jednom vyhlášeném gymnáziu. Po přednášce následovala diskuse a studenti se mj. ptali na problematiku vztahu církve a LGBT. Diskuse byla skvělá, dokázali jsme si v něčem porozumět, v něčem jsme viděli, že máme jiný postoj. Zajímavá ale byla reakce paní učitelky. Po přednášce za mnou přišla a řekla mi, že se bojí o této oblasti veřejně mluvit…
Před pár měsíci např. stanula před soudem finská politička, Päivi Räsänenová, protože v červnu 2019 na Twitteru zveřejnila dotaz určený vedení její církve (finská evangelická luterská) týkající se podpory tamnímu pochodu Pride pořádanému homosexuály. Hlavním obsahem jejích příspěvku byla fotografie otevřené Bible zobrazující úryvek dopisu apoštola Pavla do Říma.
Autorka se své církve ptala, jak může církev podporovat něco, co je v rozporu se základem jejího učení, tedy poselstvím Bible. Kromě tohoto tweetu byla proti Räsänenové vznesena další obvinění: za brožuru „Stvořil je jako muže a ženu“ a za její vyjádření k tomuto tématu v jednom pořadu rozhlasové a televiznístanice Yle. Räsänenová píše, že její prohlášení vycházejí z biblického učení o manželství jako soužití muže a ženy. Stejně tak vychází z učení apoštola Pavla o homosexuálních aktech jakožto hříchu a hanbě.
Prosím, ponechme stranou žhavou diskusi o stejnopohlavních sňatcích, stejně tak nechci řešit zmiňovaný text Pavla do Říma. Jistě se ale minimálně shodneme, že na tuto problematiku jsou názory různé. Jenže posílat někoho k soudu jen za názor, za článek? Není pro veřejnou diskusi lepší napsat jiný tweet nebo raději článek s opačným postojem? Pokud platí, že žijeme v demokracii, pak reakce na zmiňovanou političku je krok vedle, navíc probouzí zbytečné vášně z druhé strany názorového spektra.
Abychom ale nezůstali v cizině. Nedávno proběhl rozhovor s Janou Jochovou, českou konzervativní aktivistkou, na téma manželství pro všechny. Chápu, že s ní mnozí nesouhlasí, ale zde je reakce jedné české mediálně velmi známé dámy: "Dělá si z nás prdel nebo je v nějakým kultu? Guru Jára? David Koresh? Theosofisté? I am? NXIVM? Moonisté? Nebo něco jinýho?" Některé další reakce: „Je úplně blbá.“ „Chová se jak fena.“ „Církev debilistů je mocná síla a její členové o sobě ani druhých většinou právě nevědí. Její základ vychází z toho, že rozum je distribuován rovnoměrně a všichni si myslí, že ho mají dost...“
Mohl bych pokračovat, ale celá „diskuse“ by se dala shrnout do slov: "Je to…" - dosaďte si nějaké sprosté slovo a více se diskuse nevede. Prosím, aby mi bylo rozuměno. Nepolemizuji v tomto článku s názory, které padly ve zmiňovaném rozhovoru, ale s nenávistnými reakcemi na tento rozhovor. Uvedl jsem nedávnou zkušenost, ale příkladů bychom našli mnohem víc a zdaleka nejen ve výše zmíněné problematice.
Uvědomuji si na vlastní kůži, že reakce v mediálním prostoru jsou drsnější, než tváří v tvář. Dále je dobře známé, že se uzavíráme do svých bublin, kde se nevede rozhovor, ale jen potvrzování si svého již utvořeného postoje. Pokud někdo má postoj jiný, je „zkanclován“, tedy vyrušen, vymazán nebo, jak říkají moje děti, zhejtován.
V obecném podvědomí jsme si možná mysleli, že hrubých reakcí se dopouští skupina lidí typu těch, kteří útočili na Kapitol nebo kteří se sešli na Václavském náměstí a vzali útokem Národní muzeum. Jenže toto je jen část pravdy. I druhá strana si nebere servítky, je často arogantní, sprostá, velmi tvrdá a schopná vás dehonestovat. Přemýšlím nad tím, že někdy napíšu samostatný blog, kde budu pouze citovat, co jsem od některých lidí dostal za reakce. Možná by vám to zamíchalo představou, kdo je onen pomyslný „intelektuál schopný diskuse“.
Jinými slovy pokleslého způsobu diskuse se dopouští i lidé, které považujeme za vzdělané a chytré. Proč? Protože ani vzdělání nebo inteligence není zárukou charakteru, schopnosti a ochoty diskutovat nebo alespoň v diskusi nepoužívat vulgární či dehonestující způsoby. Výsledkem je, že diskuse rychle skončí nebo ztratí úroveň, ale především jen málokdo má chuť jít s kůží na trh a když už ano, pak jen s líbivými nebo velmi obecnými tématy.
Snad i proto se mnoho výrazných křesťanských osobností k některým citlivým otázkám raději nevyjadřuje nebo jen velmi nejasně a opatrně. Bojí se „cancel culture“, nechtějí, aby je mainstream onálepkoval jako fanatiky nebo fundamentalisty. Trochu mi tento stav začíná připomínat to, co jsme zde zažili za komunismu. O jistých věcech mlč, jinak si zaděláváš na problémy.
Co s tím? Jednak v sobě najít odvahu a navzdory očekávaným reakcím okolí jít s kůží na trh. Dále svoje argumenty o něco opřít. Není třeba psát odborný článek, ale je dobré vycházet z kvalitních zdrojů. Dále se učit ukázňovat sebe sama a když už na něco reaguji, dělat to slušně a výhradně po argumentační rovině. (Protože jsem blogů a článků napsal hodně, možná nejdete nějaký, kde jsem to sám, žel, porušil.)
Musíme se přenést přes to, že je dotyčný z té které církve, minority, majority, sociální bubliny a zastává jiný postoj. Buď se mohu pokusit s jeho postojem polemizovat, nebo se zdržet komentáře. Určitě se ale nepřipojovat ke cancel culture. Pokud tak učiníme, sice budeme mít pocit, že jsme na straně vítězů, po mravní stránce jsme ale prohráli.
Článek je napsaný velice chytře, řeklo by se, že rozumný člověk musí přece souhlasit. A přesto mám sevřený žaludek. Obzvlášť když autor stylizuje Päivi Räsänen do role jakési oběti. V Čechách ji lidé nejspíš neznají, ale ve Finsku platí za velice kontroverzní, netolerantní političku (členka křesťanské strany), a to po mnoho mnoho let. Její výroky způsobovaly, že lidé vystupovali z církve…to jen pro doplnění. V podstatě mi tento článek opět připoměl, jak krutá a netoleratní církev dokáže být. Znám to z vlastní rodiny – navenek jsme byli silně věřící a jediní spravedliví katolíci, co milují i své nepřátelé. A za zavřenými dveřmi se pak ukázala pravá tvář (a těch kostlivců ve skříni). Obrovské pokrytectví. Moje pocity z církve = strach, úzkost, nesmyslný nekonečný pocit studu a viny za přirozené pocity, čekání na trest. Z mého pohledu je podpora všech lidí v sebepřijetí důležitá a církve mají pořád HODNĚ co napravovat. Kultivovaný dialog ano, ale nedělejte ze sebe oběti cancel culture – to rozhodně nejste.
Děkuji. “Obhájci mravnosti” se v současné době měli možnost předvést a apelovat na Putina, aby skončil s vražděním, mučením a znásilňováním lidí, včetně dětí v cizí zemi – a podpořit tak jednotlivce i rodiny Ukrajiny. Kolik dopisů a petic mu poslali tito obhájci rodin? Svou rodinu si ohrožuje každý sám svou neláskou, někteří dokonce domácím násilím. Ani na domácí bezpečné půdě p. Jochová nebojuje za lepší ochranu týraných a zneužívaných osob. Nejen že je pro mne nedůvěryhodná, ale populismem škodí zvláště těm rodinám, které jsou v obtížné situaci nebo v krizi.
Je to veliky smutek. Desitky let jsme cekali na dobu svobody, ale moc jme si ji neuzili. Dnes se o svobode a vlade zdraveho rozumu muze jen snit. A ci je ti vina? Nase. Zatim jeste mame svobodne volby, a v nich volíme ty, kteri nam berou vse. Od svobody po existencni uroven.
naše ? Je podvedený vinen zločinem který na něm jiný spáchal ? možná tím,že podvodníkovi uvěřil.Podvod se jmenuje Ústava a v něm Svoboda slova.
Děkuji Vám za tento článek!
Děkuji, Don Quijote, kéž by byl někdy důraz na slušnost a mravnost v módě. Nejsou zlí, jsou jen hloupí…
Děkuji za článek, v poslední době zjišťuji, že hodně médií, co sleduji, automaticky zavrhuje jiný názor v podobných otázkách. Podcast Ptám se já s p. Jochovou jsem slyšel celý a ač s hodně věcma s p. J. nesouhlasím, přišlo mi, že redaktorka nezvládla svoji práci, protože dávala velmi nefér přirovnání, osobně útočila a také nerozuměla, jak funguje vědecká metoda.
Pokud někomu tak vadí, že mu napíše někdo na názor na internetu vulgaritu, tak ať to tam nepíše.
Já v tom vidím naopak pozitivní vývoj toho, co tu propukalo do nedávné doby, když někdo napsal na internet kdejakou ptákovinu, kritizovalo mu to málo lidí a naopak i reálná kritika byla umlčena příznivci, kteří obhajovali kdejakou pitomost svého vyvoleného favorita.
Mnozí si totiž neuvědomují, že skutečně jejich názor nemusí všechny zajímat a už vůbec nemusí s ním souhlasit.
Neříkám, že obhajuji primitivy s příspěvky, u kterých když odstraníte vulgarity, tak vám zbydou jen předložky a spojky.
Ale osobně mám takové komentáře rád, protože je to důkaz, že když něco tvrdím a můj názorový oponent se nezmůže na nic jiného, než na urážky, tak že mám dobré argumenty, protože je nedokáže vyvrátit.
Ten hlavní problém je, že se tu lidé snaží zavádět to sluníčkářské myšlení, že se všichni mají mít rádi.
Bohužel vývoj společnosti dospěl do takového stádia, že se už ve velkém měřítku nenávidí rodiny mezi sebou. A vy chcete, aby se měli rádi a tolerovali větší skupiny, lidé v obcích a městech nebo dokonce ve státě?
Kdyby k tomu mělo i dojít, tak kde vidí příklady? V politice? Ve sportu? Podívejte se na toho magora Haška, co teď předvádí. To má být vzor tolerance nebo nějakého názorového respektu? A to je jen hodně malá rybka.
Prostě vulgarita k tomu patří. Kdo se s tím špatně srovnává, tak ať se nevyjadřuje.
Pokud ovšem samozřejmě dojde na cancel culture, tak i na to je jednoduché řešení. Pokud by toto společnosti vadilo, tak ten, kdo nahlašuje, tak ten bude i vůči dotyčnému řádně vystupovat. Ne, že někdo někoho jen nahlásí a tím zmizí ze scény.
A bylo by po problému. Když se přestanou lidé schovávat za monitor, ale budou čelit i oni následkům svých činů, tak uvidíte, jak markantně takových lidí ubude.
Jenže…. my už nemáme co bývalému režimu co vyčítat, protože už i ti zkurvení komunisti měli k demokracii blíž, než ti dnešní “liberálové” a tato společnost. Holt je to trendy a udávat lidi baví už od doby, kdy se lidé naučili mluvit. Pomlouvá jeden druhého a pocit z toho, že někoho udám je pro mnohé očividně víc, než orgasmus.
Takže společnost vše, co je uvedené v článku chce a vadí to jen těm, kteří kvůli tomu mají problémy. Bohužel to tak je.
Ty jsi nabozensky fanatik bezmozek co rozumi jen fanticke antilidskopravni ideologii nikoliv demokracii postavene na nezadatelnych nezcizitelnych nezrusitelnych a nepromlcitelnych ZLPS garantovanych kazdemu cloveku.
Ti co nejsou zfanatizovani nabozenskou ideologii moc dobre chapou jak mimo a nebezpecni jsou lide bohem ovladani a proto i kdyz jsou inteligentni tak klidne sproste nadavaj na nacismus, komunismus ci svate krestanstvi nedejboze islam (ktery ani neexistuje)
I když nejsem křestan,ale pohan tak s drtivou většinou toho co je včlánku souhlasím!Ale chtěl bych lehce připomenout že tuhle cancel culture tu zavedli právě křestané!Stačí připomenout jak se k nám pohanům minimálně od 4.století našeho letopočtu po celý středověk chovali!Takže hlavně nekázat vodu a přitom nepít víno,jak už to tu v historii nečněkrát bylo!!!!!!
Argumentovat s něčím, co skončilo v 18. stol., je podpásovka. Stejně bych mohl argumentovat, že obyvatelé Mexika jsou i dnes netvoři, protože aztéčtí kněží vytrhávali tisícům obětí zaživa srdce (ještě v 16.stol.), Apačové/Komančové vyřezávali těhotným zajatkyním děti z břicha (18.-19.stol.), Čínaně byli výjimečně vynalézaví v oblasti trestů… Takže to zkuste jinak, prosím.
Česká kultura je výrazně ovlivňěná právě touto křesťanskou cancel culture, a to i přes to, že to nejhorší již dávno skončilo.
Jsme země, kde křesťanství historicky dominovalo, minimálně oficiálně, tedy silný proud kultury plynul z křesťanských hodnot. Jedna z těchto hodnot je víceméně nulová tolerance, vůči tomu, co je křesťany považované za hřích (dnes je situace méně radikální, ale musíte uznat, že křesťanství bývalo ještě konzervativnějsi)
Je třeba si přiznat, že víra je pro nevěřící názor, tj. odsouzení od křesťanů nemá žádné jiné odůvodnění, nežli neslouží názorů.
Jak moc jsou různé jiné světové kultury ovlivněny svou minulosti mi nepřísluší soudit, na to se v tom příliš málo vyznám, ale tipla bych si, že i oni ponesou určité společenské následky.
Ano, máte pravdu, pokud jste chtěl zdůraznit, že křesťané se také podíleli a někdy stále podílejí na tom, co se dnes nazývá cancel culture. Obávám se ale, že se mýlíte, pokud se domníváte, že to je jejich vynález. Obecně asi po celou historii si lidé různých názorových skupin vzájemně vyjadřují pohrdání a obávám se také, že ani ti, kdo se označují za pohany, se nemohou považovat v této věci za dokonalé a vzor pro ostatní.
Nemůžeme ale z historické tradice žádného nešvaru udělat argument pro jeho dněšní praktikování. Dost bych si nepřál znova zavádět všechny krutosti jakých se kdy v historii lidský druh dopouštěl. A hlavně se domnívám, že autor článku svůj text vlastně neadresoval těm, kdo s ním nechtějí souhlasit, jakkoli i oni si ho mohou přečíst a myslet si i vyjádřit o něm své.
Ten text přece obsahuje apel a apeluje jenom na ty, kdo chtějí usilovat o jedině svou vlastní čest, když jim ukazuje, že ačkoli shození toho druhého může vyvolat vítěznou emoci, vlastně je to morální prohra. Vždyť každý kdo na ulici vidí jednoho sprostě nadávat jinému, který se nechová viditelně špatně, shledá na první pohled, jak ten nadávající jen ukazuje svou ubohost.
Autor tedy apeluje na ty, kdo chtějí požívat úctu a respekt za svou čest, aby ji nedávali v šanc tím, že by také ochotně klesali k ubohým odsudkům, povrchnímu nálepkování, demagogii a obecně k argumentačním faulům, zejména pokud to jako prohřešek nahlížejí u ostatních. Copak si vážíme lidí za to, že tak jednají?
A ovšem když se diskuse vyvaruje takových excesů a povede se věcně a racionálně a budou se hledat opravdu hodnotné argumenty, mohou z toho mít prospěch obě strany i celá společnost. Jenže aby člověk dokázal ocenit prospěch jaký mu přineslo poučení od toho druhého, musel by mít moudrost, jaká se dnes asi těžko najde.
Naprosto s vámi souhlasím.
Dobrý večer, váš článek se mi nelíbí.
To, že je v diskuzích spousta hrubiánství není nic nového. Že i vzdělaný a chytrý člověk dokáže použít lidový jazyk nebo se vyjádřit hrubě je také známá věc (např.v případě kdy je třeba na hrubý pytel hrubá záplata). Že vzdělání není zárukou charakteru – nic nového pod sluncem. Ale udělat závěr, že vzdělaní lidé se vlastně ničím neliší od těch co vtrhli do Kapitolu … ? Kdo vám šlápl na kuří oko? Nějaká česká vzdělaná dáma ?
Ostatně mám technickou otázku: Jak z diskuze pod článkem poznáte, zda je ten člověk vzdělaný nebo tolerantní nebo intelektuál?
O tom, že se lidé v církvích bojí vyjadřovat otevřeně svoje názory na citlivé otázky, zvláště pokud se liší od těch oficiálních, o tom není pochyb.
Pokud sledujete některé nicky alespoň chvíli, sdělí vám ochotně v rámci svých komentářů i úroveň vzdělání (většinou pro zvýšení důvěryhodnosti).
Sdělení nicky o svém vzdělání nelze nijak ověřit. Prostě autor vaří z vody.
Není to útok na vzdělané ani nevzdělané lidi, ale na to, že se hrubě a arogantně dokáží chovat všichni bez rozdílu. U těch co útočili na Kapitol se to tak nějak čeká, u těch druhých se to tolik nečeká. Zda je někdo tolerantní nepoznám, ale prostě je hloupý oponenta zesměšňovat nebo mu nadávat. Nic víc…
Dobrý den, s filosofickým pojetím autora pokud jde o kulturu diskuse, zcela souhlasím. Mám jen dvě připomínky: Nemyslím si, že dokumentovat tuto oblast zrovna vystoupením paní Jochové, je dost kontraproduktivní. Její nedávný rozhovor jsem si podrobně přečetl a její vystoupení (přestože se redaktorka vedoucí rozhovor hodně snažila, považuji za extrémní příklad tmářství, zatvrzelosti, pohrdání logikou a manipulace – především tedy manipulace sama sebou ve jménu “něčeho posvátného, tedy jakoby daného”. Druhá připomínka: Zmínka o tom, že se někteří významné křesťanské osobnosti bojí někde vystoupit, je zjednodušující a autor to musí vědět. Např. některé katolické osobnosti (nadané nadhledem a tolerancí) se bojí vystoupit také proto, že problematika ad paní Jochová je v současné (přes pokroky) katolické soustavě neřešitelná.
Všechny zdravím Jiří Konopáč
co je na Jochové názoru tmářství??? Haluz a demagogie je pro mne věřící LGBT to je takový oximoron jako “kajícný” vrah(ve smyslu že stále vraždí) stejně jak smilník co stále provozuje smilstvo.
Dobrý den pane Konopáči,
zběžně jsem pročetl nedávný rozhovor s p. Jochovou. Mohl byste prosím ocitovat, kde “pohrdá logikou”, tedy kde je její prohlášení nelogické?
děkuji
M.Hykš
Můj názor je, že v soukromí si každý má dělat co uzná za vhodné a co mu vyhovuje, pokud tím neporušuje zákon a nezasahuje do práv jiného. Jednoznačně ale platí, že manželství je svazek muže a ženy. Nic víc, nic míň. Vše ostatní je mimo mísu. Zejména pak “průvody”, které pořádají komunity LGBT. Nikdo jim jejich choutky nebere ale prosím – ať s tím neotravují nás, které to minimálně nezajímá. Nebo bychom snad všichni měli na veřejnosti ventilovat to svoje? Dovede si (kromě psychicky narušených jedinců) kdokoliv z nás představit, jak by to vypadalo?
Průvody mi nevadí. Vadí mi ale, je-li na to přispíváno z veřejných rozpočtů nebo financí příspěvkových organizací. Nevadí mi přispívat na včelaře a dětské fotbalisty, ale na Pride určutě ano.
Možná si to neuvědomujete, ale určitě na veřejnosti do jisté míry ventilujete to svoje. Nebo si snad dáváte pozor na to, abyste na veřejnosti nepolíbil manželku, nevedli se spolu za ruce při procházce a chodíte od sebe v uctivé vzdálenosti, aby si náhodou někdo neřekl, že k sobě patříte? Lidi kolem to nezajímá a vy určitě nečekáte, až k vám někdo příjde, zaklepe na rameno a oznámí vám, že si to máte nechat “nadoma”. Když jste vybíral dovolenou, hledal jste na internetu, jestli v dané zemi nehrozí nějaké postihy heterosexuálům kvůli jejich orientaci? Nebo se koukal v na televizi a tam vám nějaká **** Jochová s výrazem Dolores Umbridgeové mile vysvětlovala, že jste póvl, který by neměl existovat? Dokud budou existovat takové otázky a situace, budou existovat i průvody. Píšete, že vás to otravuje. Producíruje se vám průvod po obýváku a LGBT lidé vám klepou na dveře, abyste se k nim přidal, nebo vás otravuje to, že ne všichni žijí podle vašich představ a vy se neumíte dívat jiným směrem a dát jim pokoj? (možná si ještě zjistěte historii, vývoj a význam slova maželství u nás a ve světě, možná budete překvapený a ve výsledku vám to “svazek muže a ženy” přijde jen jako detail)
Rozhovor s Janou Jochovou jsem slyšela. Názorově se hodně lišíme. Ale paní redaktorka vedla pořad hodně špatně. Namluvila toho skoro víc než zpovídaná, znepřehledňovala diskusi, chytala nesmyslně za slovo. Snažila se, pro mě naprosto neuvěřitelně, zabránit souvislému vyjádření názoru a co se přesto dostalo ven, to zesměšňovala. V podstatě tu štvanici v diskusi spustila. Hodně špatně.
Na druhou stranu jsme se aspoň dozvěděli, jak malý význam přikládá paní Jochová sociologickým studiím a průzkumům, a jak není schopná obhájit svoje názory. Ona je vlastně ani tímto způsobem obhájit nemůže, protože směšuje církevní pojetí manželství jako svátosti s právním aktem uzavřeným před státní mocí. Taková debata nemá řešení. Štvanice je příliš silné slovo pro tento rozhovor. Nezapomínejme, že paní Jochová je aktivistkou na barikádě, a je bojuje za to svoje pojetí manželství.
Vzhledem k tomu, že jsem si svého času přivydělával jako tazatel pro ČSÚ, mohu vám jen říci, k čemu takové “sociologické průzkumy” mohou být. Velice totiž záleží na několika věcech: 1) formulace otázek (ptáte se různě na totéž, s velmi různými výsledky). 2) Struktura tázaných (studenti FF nebo dělníci? průřez populací podle vzdělání, pohlaví i věku? Jistě chápete. 3) Velikost vzorku (do 600 jde o anketu, pod tohle číslo si v seriózním časopisu naběhnete). 4) Místo provádění průzkumu: velké město, maloměsto nebo vesnice… Atd., atd.
Přesto má takový průzkum veřejného mínění větší váhu než argumenty paní Jochové typu “Někteří homosexuálové mě podporují ….
Inu já jsem doživotně (!) vyloučen ze všech diskuzí Seznamu,neboť jsem projevil nenávist vůči teroristům islámského státu. Jaký jiný vztah než nenávistný máme mít k vraždícím teroristům kteří řežou lidem hlavy ?… A takových doživotně umlčených jako jsem já jsou u nás tisíce,takže nemusíme koukat k sousedům,máme tu naši demokracii ohavnou až hrůza ! A Ústava ?? ta platí leda pro ústavní činitele,a možná ani pro ty ne ! Je to škoda,že místo svobody slova má ta demokracie pro nás jen toto.