Dobrovolný půst jako prostředek pokání, zintenzivnění prožitku modlitby a návratu k Bohu nás provází celými dějinami křesťanství. Vzdát se něčeho vyžaduje vůli a odhodlání. Opustit zažité koleje nám navíc může otevřít obzory. Nemusí se přitom jednat o naprostý půst.
Když se řekne "půst", většina lidi si hned vybaví ten absolutní. Přitom je možné se postit pouze od některých částí našeho života. Můžeme vypustit z jídelníčku červené maso (jehněčí, hovězí, vepřové…), mléčné potraviny a alkohol, můžeme zkusit stát se na období půstu vegetariány nebo vegany (klimatický půst) nebo si můžeme odepřít sladkosti, čokoládu nebo kuřáci cigaretu.
V minulosti dávné i blízké bylo pro člověka typické, že období hojnosti bylo střídáno obdobími nuceného půstu. Po ulovení a snědení mamuta se zase jedli kořínky a plody, po zabijačkách znovu hrách, kroupy a brambory. Tomuto stavu se lidská těla přizpůsobovala dlouhá období. Naše tělo je navyklé zpracovat, co dostane, a to, co má navíc, uložit na horší časy.
V době dostatku jídla v západní společnosti je tato vlastnost našeho metabolismu trochu na překážku. Přejídání, sedavý způsob života, nadbytek tuků i cukrů ve stravě a současně nedostatek pohybu vede k obezitě, nemocem srdce a tepen, nádorovým onemocněním či cukrovce.
K tomu všemu se maso - potravina dříve vzácná - stalo snadno dostupné. Zabití zvířete se navíc odosobnilo, jelikož si většina lidí zakoupí úhledný plastikový balíček v supermarketu, který krvavé hrůzy jatek nikterak nepřipomíná. Mnoho lidí konzumuje maso několikrát za den a jídelníček bez uzenin a vepřového masa si nedokáže představit.
Strava založená na potravinách živočišného původu se pak často projeví při odběrech krve zvýšeným obsahem kyseliny močové a tuků. Při vysoké hladině kyseliny močové může vzniknout nemoc dna (krystalky této kyseliny se usazují v kloubech a např. ledvinách). Vysoké neléčené hladiny tuků mohou vést k cévním onemocněním, jejichž projevem může být např. infarkt nebo cévní mozková příhoda.
Jak již bylo částečně naznačeno, problematika konzumace masa se týká celkem tří oblastí – etiky, zdraví a životního prostředí. Nyní se na jednotlivé oblasti pojďme podívat podrobněji.
Etika konzumace masa
Zabíjet zvířata, která stejně jako lidi prožívají radosti, bolesti a strach, která bytostně touží zůstat při životě, je přinejmenším problematické. Podle některých studií jsou prasata dokonce chytřejší než psi a kočky a dokážou řešit problémy rychleji než mnozí primáti. Jejich kognitivní schopnosti se dají přirovnat ke schopnostem tříletých dětí. Když je jim dána příležitost žít mimo přeplněné velkochovy, jsou zvídavá a tvoří si přátele stejně jako my. S krávami je to podobné.
Můžeme zvířata chovat v přeplněných velkochovech, ale také je můžeme chovat lépe, ve volných výbězích farem apod. Pravda je, že konec je stejný – zabití slabšího jedince evolučně silnějším, tedy člověkem. Kdyby naši planetu ovládli mimozemské bytosti mnohonásobně inteligentnější, než jsme my, a rozhodli si lidi chovat jako zdroj bílkovin, těžko bychom jim asi vysvětlili, že se to nemá a je to neetické, když to sami děláme zvířatům.
Z hlediska etiky je problém i v tom, že konzumací červeného masa v podstatě podporujeme chudobu a zhoršování životního prostředí v zemích třetího světa. Na první pohled se to zdá přitažené za vlasy, ale pokud bychom vzali množství vyprodukovaných potravin ve světě a užili je k přímé výživě obyvatel, a nikoli ke krmení dobytka, mohlo by dojít k omezení nedostatku potravin a hladomorů.
Životní prostředí a konzumace červeného masa
Produkce masa je zodpovědná za 57 % všech emisí skleníkových plynů v oblasti stravy; samotné hovězí je pak zodpovědno za 1/4 těchto emisí. V roce 2019 žilo v extrémních klimatických podmínkách 30 % světové populace. Pokud emise dále porostou stávajícím tempem, bude v roce 2100 žít v těchto extrémních podmínkách až 74 % světové populace! To znamená, že pro 3/4 obyvatel může být planeta Země neobyvatelná a zbytek planety bude čelit neudržitelné imigraci.
Průmyslově produkované maso je také největší příčinou odlesňování. Vypalování Amazonského pralesa slouží na uvolnění prostoru pro chov dobytka a na pěstování průmyslového krmiva (např. sóji) pro zvířata. Samotné vypalování lesa zrychluje klimatickou změnu, zhoršuje životní podmínky místních obyvatel a ničí vzácné druhy rostlin a živočichů.
Chov dobytka má ohromné nároky i na spotřebu vody. Uvádí se, že na produkci jednoho hamburgeru je třeba tolik vody, kolik průměrný člověk spotřebuje při sprchování za dva měsíce. 55 % veškeré spotřebované vody v USA připadá na chov dobytka, domácnosti spotřebují pouhých 5 %. Z pohledu vynaložené energie, vody i plochy je mnohem úspornější, když člověk zkonzumuje sóju/hrách/pšenici rovnou, a ne ve formě masa.
Zdravotní dopady
Byla nalezena přesvědčivá souvislost mezi větším příjmem červeného masa a rakovinou, zejména tlustého střeva, plic, jícnu, žaludku a prostaty. Bylo také zjištěno, že zvýšená spotřeba zpracovaného masa (např. uzeniny) souvisí s rakovinou tlustého střeva a konečníku, jícnu, žaludku a močového měchýře. Vysoká konzumace červeného a zpracovaného masa je spojována s vyšším rizikem chronických chorob.
Naopak se ví, že vyšší příjem bílého masa nebo drůbeže může mít vliv pozitivní. Americká onkologická společnost (American Cancer Society) uvádí toto doporučení: „Konzumujte zdravou stravu s důrazem na potravu z rostlin a limitujte konzumaci zpracovaného masa a červeného masa. Dieta založená na ovoci, zelenině, celozrnných potravinách a ořeších může být všeobecně doporučena.“
V poslední době se do popředí dostává tzv. středomořská dieta. Pro tu je charakteristické vysoké množství potravy rostlinného původu, olivový olej a střední množství masa, mléčných produktů a vína. Denní konzumace červeného masa a výrobků z něj není ve středomořské dietě doporučována a konzumování bílého masa je preferováno před červeným masem. U osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem středomořská dieta, obohacená olivovým olejem (extra-virgin) nebo ořechy, snížila incidenci většiny kardiovaskulárních příhod.
Závěrem lze říci, že strava založená na potravinách rostlinného původu, která vynechá nebo výrazně omezí konzumaci červeného masa, bude mít pozitivní důsledky pro zdraví i pro naši planetu. Hodí se pak nejen pro období půstu, ale i pro každodenní život.
Autorka je lékařka
Autorka: Lucie Křivohlavá
Zdroj: Český Bratr - redakčně upraveno
