V roce 2021 jsem do třetího čísla našeho časopisu psal článek s názvem „Křesťanská revue na rozcestí“. Byl to jeden z pokusů, jak udržet časopis v této podobě nad vodou. Dokázal obhájit své místo, a to díky kvalitnímu okruhu autorů, zájmu čtenářů a stálých předplatitelů. Bylo jasné, že pokračovat bude možné jen, budeme-li hledat cesty, jak oslovit nové čtenáře.
V roce 2007 jsme uspořádali k osmdesátému výročí založení konferenci pod názvem „Křesťanská revue v zápasech doby“. Tehdy jsme si dali za úkol rozšířit redakční radu, okruh čtenářů a předplatitelů, pořádat další diskusní setkání, být viditelní na internetu. Udržet vydávání tištěného časopisu, který přináší „jen“ psané slovo a není atraktivní pro inzerci a reklamu, se v době převratných změn v oblasti médií a komunikace nepodařilo. Ani spolupráce s portálem Proboha.cz, kde byly články z Křesťanské revue v posledních letech uveřejňovány a dostalo se jim značné pozornosti, nezvýšila počet předplatitelů. Letošní ročník jsme mohli dokončit jen díky podpoře F-nadace z dárcovského fondu Martina a Martiny Růžičkových. Křesťanská revue tedy tímto číslem končí. Dvě poslední čísla jsme věnovali jejím zakladatelům. S vydatným redakčním přispěním vnuka jednoho z nich, Martina Šimsy, čtenářům předkládáme pokus o bilanci jejich odkazu. Toto poslední číslo by mohlo mít podtitul „Od Rádla zpět k Rádlovi“ – od jeho narození v prosinci 1873 uplyne právě 150 let.
Křesťanská revue se v posledních desetiletích snažila pracovat na vinici (však se jí také přezdívalo „Réva“) nejen křesťanské, ale ekumenicky otevřené publicistiky. Redakce usilovala o propojení duchovní hloubky s širokým společenským záběrem. Od roku 2006 byla Křesťanská revue dvouměsíčník, jehož každé číslo mělo tematickou část. Od roku 2019 vycházel časopis už jen čtyřikrát ročně.
Více čísel někdy tvořilo tematickou řadu (2010–11 Kázání na hoře, 2014–15 Desatero, 2016 Proroctví) nebo připomínalo výročí (Jan Hus – 2015, Reformace 2017, Osmičková výročí – 2018).
Loučíme se s dosavadním formátem pod značkou Křesťanské revue, ale okruh autorů zůstává. Těšme se na setkání v jiném rouchu. Vinice je založena, nechť je dále hojně obdělávána na stránkách dalších publikací – Universum, Protestant, Dingir – na rozličných, podobně zaměřených internetových stránkách. Těšme se, že najdeme autory pokračující v tradici kritického, odpovědného a kultivovaného dialogu a překračující ideologické, konfesní či jiné hranice.
Jménem redakce Jiří Schneider