Příspěvky od autora
72 příspěvků
Křesťanská revue je ekumenický křesťanský časopis pro odpovědný dialog, který se neváže na žádnou církev. Vychází několikrát ročně, od roku 2019 jako čtvrtletník. Časopis vydává Akademická YMCA ve vydavatelství Eman Benešov. Přispívají do něho především autoři protestantské orientace.
Nedlouho poté, co Karl Jaspers publikoval Duchovní situaci doby, vyšla Emanuelu Rádlovi malá, dnes už zapomenutá knížka O německé revoluci. O obou myslitelích platilo, že ztělesňují svědomí své země. A oba tehdy nepochybně cítili, že nadcházející čas bude pro Evropu i pro demokracii nesmírně obtížný.
Sdílet
V roce 2021 jsem do třetího čísla našeho časopisu psal článek s názvem „Křesťanská revue na rozcestí“. Byl to jeden z pokusů, jak udržet časopis v této podobě nad vodou. Dokázal obhájit své místo, a to díky kvalitnímu okruhu autorů, zájmu čtenářů a stálých předplatitelů. Bylo jasné, že pokračovat bude možné jen, budeme-li hledat cesty, jak oslovit nové čtenáře.
Sdílet
Katolická církev pořád řeší, jestli se snažit dál zaujímat společensky autoritativní pozici a mluvit lidem do života, nebo spíš hledat příležitosti, jak moci být užitečná. Těm, kdo hledají Boha, ale třeba o tom vůbec nevědí, a kteří, když se na ně půjde autoritativně, se to ani nedovědí," říká publicista Pavel Kosatík. Vyjadřuje se také k odkazu osobností z okruhu Akademické Ymky a Křesťanské revue.
Sdílet
Milí čtenáři, při psaní úvodníku do Křesťanské revue si vždy vzpomenu na jejího dlouholetého šéfredaktora Ladislava Pokorného. Úvodníky psal pravidelně a vytesal z nich svébytnou formu.
Sdílet
Popis práce vymezuje ústava prezidentovi zcela přesně. Proto jsem trpěl pokaždé, když se některá hlava státu vydala mimo své kompetence. Měl jsem pocit, jako by na zámeckou štěrkovou cestu vyjížděl bagr a ničil pečlivě rozvrženou zahradu i směřování cest, které se budují pro příští generace," zmiňuje v rozhovoru pro Křesťanskou revue senátor Pavel Fischer.
Sdílet
Role prezidenta republiky má v současné české společnosti a ve veřejné debatě své jedinečné místo. Poslední prezidentské volby (podobně jako ty předchozí) zřetelně ukázaly, že Čechům a Moravanům výrazně záleží na tom, kdo se úřadu nejvyššího ústavního činitele v zemi ujme.
Sdílet
Izrael zažil v posledních letech unavující sérii pěti voleb, na jejichž základě se opakovaně nedařilo sestavit stabilní většinu v parlamentu. Premiér Netanjahu, jehož trestní stíhání bylo jednou z příčin politické krize, nakonec vyšel z posledních voleb jako vítěz v čele koalice, která se opírá o hlasy extrémních stran. Právě z jejích řad pocházela v posledních letech kritika zasahování Nejvyššího soudu do politických otázek.
Sdílet
Ludvík Svoboda je částí společnosti dnes vnímán kriticky, jako státník, který zklamal. Asi početnější část veřejnosti ho ale považuje za významnou a pozitivní postavu našich dějin. Přesto již nepatří mezi historické osobnosti, které by společnost vášnivě rozdělovaly.
Sdílet
I když liberální katolík, který o své víře málokdy mluvil veřejně, o Vánocích 1939 pronesl Emil Hácha (1872-1945) příznačné vyznání víry v Krista. Ve středu Háchovy spirituality stálo následování Krista v ochotě k sebeobětování. To se projevilo přijetím prezidentského úřadu, který sám předem označil za „cestu křížovou“.
Sdílet
T. G. Masaryk byl filosof sókratického typu. Kladl otázky, ale ne ledajaké. Jeho otázky šly k jádru věci, a proto převracely, reformovaly, pobuřovaly okolí, protože se stavěly proti navyklému běhu věcí. Vedly k jinému vidění, než jaké bylo obvyklé, samozřejmé. Proto se také Masaryk stal tím vším, o čem se píše v titulku, a nejen tím.
Sdílet