Mimořádné hrdinství, s nímž osm lidí na Rudém náměstí v Moskvě 25. srpna 1968 protestovalo proti sovětské invazi do Československa, inspirovalo aktuální vydání podcastu Týden bez filtru. V něm se zamýšlíme nad statečností obyčejných lidí v běžném životě.
„Tito lidé samozřejmě velmi dobře rozuměli tomu, že výsledkem jejich akce bude zatčení a vězení. Přesto tam šli, byli to velmi stateční lidé. Většina tak statečná není,“ říká ruský historik a politolog Andrej Zubov. Do zmíněné většiny počítá i sebe: z Ruska loni na podzim uprchl, když mu reálně hrozilo vězení za postoje proti režimu Vladimira Putina a agresivní válce na Ukrajině.
„Je to velká morální otázka. Sám pro sebe jsem možná nenalezl řešení, které by z morálního hlediska bylo nejlepší, ale bylo pro mě dosažitelné, odpovídalo mé úrovni morálních sil. Jsou lidé, kteří dokázali udělat víc než já. Ale nakonec jen Bůh ví, kdo dělá více či méně, než může,“ uvažuje nynější hostující profesor Masarykovy univerzity v Brně nad dilematem, které sám prožil.
Statečného chování v životě celé společnosti, ale také církvi, je dle teologa Zdeňka A. Emingera schopen každý člověk, i když se mohou lišit limity této statečnosti. V souvislosti s děním v srpnu 1968 to Eminger dokládá na množství bezejmenných hrdinů, kteří si zachovali morální integritu. A to třeba jen při malém skutku uvnitř své komunity či rodiny. „Na jejich životech a postojích si můžeme uvědomit, že statečný může být každý člověk, a to právě proti tomu zlu, na které stačí,“ dodává Eminger.
Osobně by si přál, aby se ve společnosti zvyšovalo povědomí o statečném chování těchto „bezejmenných“. Za inspiraci do současnosti, třeba i do pohledu na aktuální dění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, pokládá statečnost lidí, u jejichž jednání je zřejmé, že nešlo o kalkul a sledování vlastního prospěchu. „Mnohokrát vystoupili lidé, kteří nečekali žádné poplácání po zádech za to, jak jsou dobří. Vystoupili proti věcem, u kterých možná ani netušili, jak je to semele, ale zkrátka to udělali,“ vysvětluje na závěr.
Autor: Filip Breindl