Kdykoliv se objeví nová technologie, pokulhává za ní gramotnost. Lidem chvíli trvá, než se naučí s danou novinkou žít. A někdy je ta chvíle dlouhá. Zpravidla se totiž projeví nejdřív přínos nových technologií, až později jejich slabiny, úskalí a nebezpečí.
Objevila se řada nových nástrojů a produktů v podobě platebních karet, nákupů na dluh, různých půjček či nakupování online. Lidé začali nové technologie využívat, neboť jim usnadňují život. Až s odstupem času se ukázalo, že důležitá je také opatrnost a finanční gramotnost. Někteří nešťastníci ani nevěděli, jak se dostali do dluhové pasti, nebo naletěli chytrým zlodějům.
Podobné je to s gramotností mediální. Když se před sto lety objevil rozhlas, poskytoval ohromné možnosti svým provozovatelům, protože mu většina lidí bezmezně věřila. Ujalo se tehdy úsloví „chytrej jako rádio“. Reflektovalo fakt, že rozhlas se stal ohromným zdrojem informací.
Zpočátku byla tahle technologie drahá, dovolit si ji mohly pouze státy. Stačilo málo, aby se stala nástrojem propagandy. Rychle to pochopili nacisté a komunisté, ale zdaleka ne jenom oni. Kupříkladu i daleko pozdější genocida ve Rwandě byla řízena rádiem. Musela se vytvořit pravidla a lidem trvalo několik generací, než zjistili, že rádio nemusí být jenom „chytré“, ale ve špatných rukách taky pěkně nebezpečné.
Když vtrhla na scénu televize, byl to nástroj ještě účinnější. Jenomže technologie rychle zlevňovaly a vysílání přestalo být doménou států. Kdo byl dostatečně bohatý nebo získal investory, mohl mít vlastní rozhlas či televizi. Musela se opět vytvořit pravidla a lidem zase dlouho trvalo, než se naučili v nové mediální džungli jakž takž orientovat.
Do toho přišla bomba a všechno smetla. Internet. Technologie, která umožnila každému jeho vlastní „vysílání“, a to zcela zdarma. Vytvořil se fungl nový způsob komunikace. Člověk najednou může celému světu ukázat, co měl právě k obědu nebo co ho napadlo při rozbřesku slunce. Báječné.
Jenomže pak se začaly projevovat negativní stránky tohoto fenoménu. Sociální sítě vytvářejí bubliny stejně smýšlejících. Čím blíž mají k sobě lidé uvnitř jedné bubliny, tím více se vzdalují ostatním v jiné bublině. Komunikace ve společnosti se tím pádem nezvyšuje, ale paradoxně snižuje. Výsledkem není stmelení, ale rozdělení společnosti.
Díky tomu lze sociální sítě účinně využít k šíření nenávisti (což pochopili teroristé), k destrukci společenských struktur a ovlivňování voleb (což pochopilo putinovské Rusko) nebo k hlásání prakticky čehokoliv (což oceňují šiřitelé konspiračních teorií). A protože seriózní média jsou drahá a nemohou existovat v prostředí, kde je vše zadarmo, raději z internetu odcházejí nebo svůj obsah zpoplatňují. Tím vyklízejí prostor pro ta pochybná.
Jinými slovy: žijeme v období, kdy se pro internet pracně hledají pravidla a obecná gramotnost je nízká. Už víme, že pravda to má na internetu těžké, neboť lež se šíří šestkrát rychleji. Ježíšova slova „poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí“ ale platí nepochybně i na internetu.
Zdroj: Časopis Brána
Ovlivňování voleb, což pochopilo putinovské Rusko? Ach proboha a v USA před prezidentskými volbami, když Twitter mazal příspěvky o trumpetistech z orchestru, protože trumpetista obsahuje slovo Trump, už je asi v pořádku? Liberální Twitter nakonec smazal celý účet prezidentského kandidáta, aby pro jeho oponenta nakonec hlasovali lidé, kteří už jsou dávno mrtví. Řekla bych tedy, že ovlivňování voleb pomocí sociálních sítí nepochopilo jen Rusko, ale v neposlední řadě především Spojené státy, vy experti. 🙂