Spoluautor knihy Normální šílenství a novinář věnující se lidskoprávním tématům Jiří Pasz byl hostem živé debaty podcastu Příběhy Bez filtru. Proč je stigma psychických onemocnění tak velké? A jaká úskalí i pozitiva jemu osobně přináší život s ADHD?
“Myslím, že za moji diagnózu může trochu i těžký porod,” říká Jiří Pasz a následně zcela otevřeně mluví o tom, jak život s ADHD vypadá. “Můj mozek je jak Formule 1, jede a pořád jen hází nápady. Jenže občas potřebuju došetřit, natankovat. Nemůžeš jet měsíc v kuse, to by se to auto rozpadlo,” popisuje novinář.
Dodává však, že ADHD nepřináší jen problémy. “Má i svůj potenciál. Když člověk dobře uchopí ten svůj handicap, tak z toho jde podle mě často udělat výhoda. Nebyl bych schopný dostudovat medicínu, ale jakmile dělám na něčem, co mě baví, tak se do toho dokážu zažrat a jsem jako buldozer, stíhám fakt hodně věcí.”
O tom svědčí i jeho bohaté pracovní zkušenosti. Jiří Pasz působil a pracoval například v Ugandě, Nepálu i Vietnamu. Rozhovory natáčel s bývalými dětskými vězněmi, ženami, které zažily domácí násilí, aktuálně také s ukrajinskými vojáky, kteří si z války odnáší psychické problémy. Na volné noze připravoval rozhovory například pro platformu Hatefree, Reportér či skautský podcast Nebát se.
Duševní zdraví pro něj bylo hlavním tématem v knize Normální šílenství, za kterou obdržel Národní psychiatrickou cenu Vladimíra Vondráčka. Kniha přináší rozhovory s lidmi, kteří se potýkají s nějakou formou psychického onemocnění. “Jejich síla je v tom, že se otevřeně staví svým stínům, temným věcem a krizím, které prožili,” říká Pasz a s úsměvem dodává, že sám se našel v téměř ve všech diagnózách, které v knize zazní.
Proč se nebojí o sobě říct, že je blázen? Kvůli čemu přestal pít alkohol? I o tom si s ním v rozhovoru povídá Alžběta Havlová. Poslouchat můžete v podcastových aplikacích Bez filtru podcast.
Autorka: Alžběta Havlová