Příspěvky podle tagů
207 příspěvků
Kristova zvěst a utrpení nás křesťany zavazují ke kladnému životnímu postoji. I přes kříž, který musíme nést a následovat s ním Pána, je nasměrování a vyústění našeho života díky Ježíši Kristu pozitivní a opravňující každého z nás k radosti a každodenní oslavě.
Sdílet
Na konci minulého roku papež František napřed v náznacích, později otevřeně promluvil o tom, jaký si pro sebe přeje pohřební obřad. Už pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. byl v lecčems zjednodušen. V krajním katolickém prostředí se okamžitě objevila celá řada zpráv o tom, jestli byl vůbec někdejší papež „správně pohřben“. Milovníkům obřadů leželo na srdci, jestli nebyla hlava římskokatolické církve na své poslední cestě o něco ošizena. Nebyla.
Sdílet
Průvodce po poutních místech Česka odhaluje pestrý mix historie, víry a turistických zážitků. Církevní historik Michal Bařinka v rozhovoru představuje svůj důkladný průzkum 150 poutních míst, který odhaluje, že poutnictví není jen zbožnou cestou, ale i cestou k poznání minulosti a kulturnímu odkazu. Vysvětluje také, proč bylo Baroko zlatým věkem poutnictví.
Sdílet
Když vidím, jak nízká je důvěryhodnost církve v Rakousku a že zde není instituce, která by mohla nabídnout nějaký hlubší smysl života, nemohu skrýt obavy, říká Regina Polak, rakouská teoložka a socioložka náboženství. V únoru debatovala s P. Petrem Benešem v rámci programu pražské platformy Dominikánská 8.
Sdílet
Teoložka Jana Šídlová provedla výzkum, v němž se zaměřuje na zkušenost mladých lidí s církevními společenstvími. Ten jí odhalil, jaké problémy mladí lidé v církvi nejčastěji spatřují a jak svou víru prožívají. Podrobnosti svého zkoumání popisuje v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem.
Sdílet
Vědomí, že každý lidský život je vzácný a skrývá v sobě hluboký smysl, mne naplňuje nadějí. Zlo ovšem existuje a projevuje se i skrze porušenou lidskou přirozenost. To, co občas označujeme jako „nelidské“, všechnu tu krutost a barbarství, jichž je svět plný, je ve skutečnosti až příliš lidské,“ uvádí v rozhovoru Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Sdílet
Na synodálních rozpravách napříč církví po celém světě zaznívají i navzdory rozdílnému kulturnímu či politickému prostředí často podobné podněty. Témata jako naslouchání, srozumitelnost jazyka církve, kontext okolní kultury, spoluúčast a spoluodpovědnost, meze klerikalismu či postavení žen rezonovala v církvi napříč celým světem. A právě na ta by se měla církev budoucnosti zaměřit.
Sdílet
Březnová reportáž Týdne bez filtru nastínila téma, o kterém se v církvi sice často mluví, ne každý ale ví, k čemu slouží a jak s ním naložit. Řeč je o synodálním procesu, který papež František zahájil v říjnu 2021. Je rozdělený do tří fází – diecézní, kontinentální a univerzální – a jeho cílem je posílit komunikaci, společnou odpovědnost v církvi a umění v ní spolu lépe vycházet. Jak ale tyto vize přenést do reality? Nejedná se o pouhý idealismus? A daří se synodě v českých diecézích? I o tom je aktuální reportáž Jitky Uhnavé a Anny Janoškové.
Sdílet
Jak se dnes Češi vztahují k tomu, co je přesahuje? Lze skrze pohled na české dějiny toto vztahování přiblížit, případně vysvětlit? O to se pokouší kniha rozhovorů Český bůh: hovory o historii, víře a ateismu. Poodhaluje odpor Čechů k institucionalizované víře, provokuje nepotvrzováním představy „nejateističtějšího národa“ a rozebírá pojmy jako „něcismus“, lhostejnost či náboženský analfabetismus.
Sdílet
V souvislosti s nedávnou volbou nového děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy a jí předcházejícím vzrušeným diskusím začaly zaznívat mezi věřícími také obecnější dotazy po vztahu vysokých škol, teologických fakult a církve – resp. jaký je nebo by měl být rozsah pravomocí církví nad těmito fakultami. Církevní právnička Marie Kolářová ve svém komentáři přibližuje, jak systém funguje a jak probíhá především vzdělávání nových kněží.
Sdílet








