Příspěvky podle tagů
105 příspěvků
Je naše doba krizovější než jiné doby? Dokáže se křesťanství vyrovnat s vlastní krizí? Podílí se náboženství na destruktivních jevech našeho světa? A jaký typ religiozity napomáhá sociálně-patologickým jevům? V čem spočívá terapeutická role náboženství? Otázky, před kterými nemůžeme jako křesťané uhnout.
Sdílet
Zemřelý a zmrtvýchvstalý Kristus jako mýtus, jenž se stal faktem. Právě tento obraz zacloumal C. S. Lewisem natolik, že jej nakonec vedl k obrácení na křesťanskou víru. Lewise, znalce a milovníka prastarých mýtů, pronikavě oslovil Tolkienův výklad Ježíšovy oběti skrze nikoli zrušení, nýbrž naplnění těchto mýtů. Připomeňme si 60 let od Lewisova a 50 let od Tolkienova úmrtí tento podivuhodný tento podivuhodný příběh Lewisovy konverze, jehož poselství promlouvá až do dnešních dní.
Sdílet
Letošní Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 převzal v Praze na začátku října irský profesor matematiky a filosofie vědy John C. Lennox (nar. 1943), který se zabývá především vztahy mezi vědou a vírou. Stejné problematice se věnuje i kněz a biolog Marek Orko Vácha. Jejich setkání za přítomnosti kamer televize Noe tak nebylo obvyklým rozhovorem tázajícího se s odpovídajícím, ale spíš setkáním dvou osobností, jež v sobě vzájemně během krátké chvíle našly blízkého souputníka.
Sdílet
Pavel je prototypem člověka dvou životů: starozákonního a novozákonního. Byl sám na cestě k záhubě, pronásledoval křesťany a slovo o kříži jej vydražďovalo až k nenávisti k bližním. Na jeho cestě však došlo k naprosto nečekanému vnitřnímu obrácení – metanoie – a přišel prudký zlom do života novozákonního. Pavlův příběh ve své syrovosti a s obrovskými rozpory je klíčem k možnému uchopení mezináboženského dialogu, skrze cholerika, který vždy vedl planoucí monolog.
Sdílet
Duchovní scéna na celém světě se radikálně proměňuje, což bude vyžadovat úplně přehodnotit kategorie, s kterými v sociologii a potom samozřejmě ve statistikách sčítání lidu dál pracujeme.
Sdílet
Konzervativní myšlenkové proudy existovaly v islámském světě celá staletí, přesto však zůstával multikulturním prostředím. Co stojí za proměnou, na jejímž konci stojí islámští extremisté a teroristé a co vede mnohdy běžné lidi k tomu, že vstoupí do řad jejich bojovníků? Na to v komentáři hledá odpovědi íránistka Lenka Hrabalová.
Sdílet
V posledních letech jsme svědky nebývalého nárůstu nenávistných a extremistických projevů, zejména na sociálních sítích. Mnohdy se tato nenávist obrací také vůči náboženským skupinám, ať už jsou tu muslimové, židé nebo křesťané. Na to, jak policie podobné případy řeší a kde leží hranice mezi prostým „hejtem“ a protizákonným jednáním, odpovídá v rozhovoru náměstek pražského ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování Vojtěch Motyka.
Sdílet
Pro římskokatolickou církev nebyl rok 2021 běžným rokem. Tehdy do značné míry kulminovaly zprávy o sexuálním zneužívání v církvi. Církev se k tomu nedokázala adekvátním způsobem postavit a můžeme předpokládat, že temporální sentiment výsledky posledního sčítání ovlivnil.
Sdílet
Společnost dnes rozděluje řada třaskavých témat, jak na ně ale reagovat v církvi? Můžeme si říct, že tyto věci nechceme do církve tahat, a je to jistě v pořádku. Ale co když se jedná o zcela zásadní oblasti? Nad tím, jak mluvit o těchto tématech, aby se ani jedna strana necítila předem neslyšená, se zamýšlí David Novák.
Sdílet
Na Blízkém východě až do 20. století koexistovaly náboženské menšiny s většinovým islámem. Někdy bylo soužití lepší, jindy horší, bylo to ale prostředí, ve kterém mohly menšiny fungovat a přežít. Zásahy Evropanů a rozparcelování této oblasti na nepřirozené celky dalo vzniknout soudku se střelným prachem a výrazně přispělo k chaosu, terorismu a náboženské nenávisti, vysvětluje v rozhovoru specialistka na Blízký východ Lenka Hrabalová.
Sdílet








