Od dob Darwina evoluční biologové tvrdí, že přirozené mechanismy, zejména náhodné mutace a přirozený výběr, nejenom vysvětlují vznik všech forem života, ale také jednu zvláštní charakteristickou vlastnost živých organismů, tedy účelné uspořádání (design). Avšak je takové vysvětlení věrohodné?
Vědci před Darwinem byli ohromeni způsobem, jakým se organizmy přizpůsobují svému prostředí, a přisuzovali tento zvláštní jev plánovité činnosti mocné inteligentní bytosti. Tato argumentace dosáhla v předdarwinovské době svého vrcholu ve spisech široce vědecky vzdělaného anglikánského duchovního Williama Paleyho.
Známý je zejména jeho argument o hodinkách a hodináři, který uvádí v úvodním odstavci svého díla Natural Theology (Přírodní teologie). Když najdete hodinky a začnete je zkoumat, pochopíte a usoudíte, že hodinky musely mít svého tvůrce. Design je rozpoznatelný podle účelného uspořádání částí určitého systému. Když vidíme takto fungující systém, víme, že při jeho projektování a výrobě byl zapojen (hodinářův) rozum, že zde byla použita inteligence.
Charles Darwin přišel s alternativou vysvětlení účelného uspořádání života. Tvrdil, že design v živých organismech je pouze zdánlivý, a navrhl materialistické vysvětlení uspořádání v přírodě jako výsledku působení náhodné proměnlivosti a přirozeného výběru. Tím odstranil potřebu inteligentního činitele a popřel realitu designu jako takového. V souvislosti se svou teorií píše: „Zdá se, že v proměnlivosti živých bytostí a v působení přirozeného výběru není o nic více designu (plánu) než ve směru, ve kterém fouká vítr.“
Od dob Darwina je Paleyho teorie považována za zdiskreditovanou. Nicméně zůstává otázkou, zda Paleyho argumentace byla skutečně vyvrácena. Hlavní Paleyho argument totiž ve skutečnosti nikdy vyvrácen nebyl. Věda ani filozofie doposud neobjasnily, jak mohl složitý systém jevící známky účelného uspořádání vzniknout bez tvůrce. Pochybnost o schopnosti přirozeného výběru vytvořit některé účelně uspořádané struktury, kterými život přímo oplývá, je nadále velmi silná.
Nezjednodušitelně složité systémy
Mnoho příkladů účelného uspořádání nacházíme na úrovní molekulárních struktur, které tvoří základ života. Vidíme zde strojní zařízení jako motory, transportéry, pumpy, nabíjecí stanice. Jedním z příkladů je bakteriální bičík, který se díky poměrně detailní prozkoumanosti stal ikonou inteligentního designu.
Je to geniální molekulární stroj, který bychom mohli přirovnat k lodnímu šroubu, poháněnému lodním motorem. Molekulární motor v tomto buněčném zařízení obsahuje svůj rotor i stator a měří přitom v průměru pouhých 30–40 nanometrů. Je schopen vyvinout až 100.000 otáček za minutu a je poháněn vodíkovým pohonem, který vykazuje téměř stoprocentní energetickou účinnost. Motor je sestrojen asi ze čtyřiceti „součástek“ – bílkovin. Absence jediné bílkoviny znamená kompletní ztrátu funkčnosti stroje.
To je důvod, proč jej Michael Behe ve své knize Darwinova černá skříňka řadí mezi tzv. nezjednodušitelně složité systémy. Ty definuje jako „samostatné systémy, složené z několika dobře propojených a ve vzájemné součinnosti pracujících částí, přičemž odstranění kterékoliv z nich vede k selhání systému.“ Příkladem je systém krevního srážení nebo právě bakteriální bičík.
Mnoho odpůrců inteligentního designu se proto zaměřilo na vysvětlení evoluce bakteriálního bičíku v rámci hesla – „zvítězte nad bičíkem a porazíte inteligentní design“. Doposud však neexistuje uspokojivé vysvětlení, jak mohl takový molekulární stroj vzniknout cestou neřízených mechanismů, jako jsou mutace a přirozený výběr.
Existuje mnoho dalších molekulárních zařízení, které jeví známky nezjednodušitelně složitých systémů. Bakterie Myxococcus xanthus se pohybuje podobně jako tank pomocí mikroskopických pásů, které jsou rovněž poháněny molekulárním motorem. Uvnitř buňky rotuje zvláštní šroubovice, která pásy pohání dopředu. Protože na rozdíl od normálního tanku buňka nemá dostatečnou hmotnost k udržení trakce, vylučuje ze sebe lepivý polysacharidový sliz, který trakci zajišťuje.
Někomu by mohlo vadit, že se jedná o zařízení, která nelze vidět lidským okem, nicméně obdobnou eleganci najdeme i u pohybového ústrojí mnohem větších organismů. Vědcům, kteří pátrali po tajemství úžasných skoků larvy hmyzu kornatky hnědé, se naskytl pohled připomínající vnitřek převodovky. Kornatky jsou vynikající skokani – během dvou milisekund naberou rychlost skoro čtyř metrů za sekundu. Hodnoty dosahovaného zrychlení (odhadem 400 g!) jsou úžasné.
Když vědci zkoumali, jak tento drobný hmyz dokáže něco tak mimořádného, zjistili, že kornatky mají jeden z párů nohou propojený ozubeným soukolím. Zuby jejich ozubených kol mají délku řádově v setinách milimetrů a dokonale do sebe zapadají. Pohyb obou končetin je tak dokonale koordinován. Jde o první známé ryze přírodní soukolí! Negovat účelné uspořádání takovéhoto precizního účelně zaměřeného zařízení je mírně řečeno velmi problematické.
Předvídavost
Mnohé biologické systémy jsou vytvořeny způsobem, který je schopen předcházet různým katastrofickým scénářům končícím smrtí. Evoluční teoretici sice tvrdí, že tyto vlastnosti živých organismů vznikly v důsledků evolučních procesů, které vyladily jednotlivé součásti živých systémů do současné podoby. Avšak mnohé tyto systémy ukazují takový stupeň předvídavosti, že jejich vznik bez předchozího plánu je prakticky nemožný. Tyto systémy jeví známky účelného uspořádání, které lze jenom těžko popřít.
Bakterie jsou často vnímány jako primitivní formy života na nejnižším stupni evoluce. Nicméně skupina bakterií zvaných anammox, která byla objevena teprve před třiceti lety, značně nabourává takový pohled. Tyto bakterie žijí především v mořích. Odhaduje se, že se podílejí na tvorbě asi poloviny objemu dusíku vznikajícího v mořích.
Obrovské překvapení se konalo, když vědci zjistili, že dusík je v nich vytvářen z velmi toxické, žíravé a explozivní substance, hydrazinu, který je znám jako raketové palivo. Tato toxická látka, kterou bakterie skladují v bezpečném stavu uvnitř svých struktur, je používána k tomu, aby přeměnila amoniak a oxidy dusíku na netečný plyn dusík. Ve své podstatě tyto malé mikroorganismy používají „raketovou vědu“ k tomu, aby umožňovaly existenci života na Zemi.
Jak mohly bakterie v důsledku opakovaných pokusů a omylů (mutací a selekce) vytvořit protokol k tvorbě a bezpečnému uskladnění této vysoce toxické látky? K čemu jim taková látka mohla sloužit, když svou funkcí plní charitativní činnost pro celou planetu? Proč se měly zabývat vysoce výbušnou a žíravou substancí, kdyby neexistoval nějaký cíl, který má globální význam? Jediné racionální vysvětlení zní – mimořádná předvídavost.
Genetická informace a její opravy
Mnoho z charakteristik informace uložené v DNA jsousplňuje kritéria informace v informačních systémech, které známe ze současných technologií. Genetický kód je srovnatelný s počítačovými kódy tím, že je tvořen symboly s určitým významem. Buňka má navíc celý systém na přesné kopírování a zpracování této informace.
Zvláštností těchto systémů je, že jsou různými způsoby chráněny proti chybám. Jedním ze způsobu této ochrany je parita (spárování) kódu. Tím, že je DNA tvořena dvoušroubovicí, kde se báze v protilehlých řetězcích mezi sebou vzájemně párují podle principu komplementarity, vzniká parita kódu, která chrání informaci před chybami. Při studiu tohoto mechanismu bylo zjištěno, že existuje přímá shoda mezi paritou kódu v DNA a paritou kódů v informačních technologiích.
Dalším mechanismem ochrany před chybami je tzv. proofreading neboli kontrolní čtení, které se uplatňuje při kopírování DNA. Při procesu kopírování (replikace) enzym zvaný DNA polymeráza kontroluje každou přidanou nukleovou bázi (tedy genetické písmeno) předtím, než přidá další. Využívá k tomu právě paritu kódu. Nejde však o jediný systém, který slouží k opravě poškození DNA – buňka používá celé sady opravných systémů, které dovedou poškozené místo rozpoznat a vystřihnout. Všechny tyto mechanismy jsou předmětem velmi jemné a složité regulace.
Mimořádné vlastnosti genetického kódu, které jej chrání před chybami, stejně jako mechanismy, které eliminují již vzniklé chyby, ukazují na nesmírnou míru předvídavosti, která musela být zapojena do vzniku těchto systémů. Ze zkušenosti je známo, že takovou míru předvídavosti vykazuje pouze inteligentní činitel. Podle neodarwinismu genetické mutace mají být zdrojem proměnlivosti a tím i evoluce. Zde vidíme, že „evoluce“ vytvořila mechanismus, kterým brání sama sobě. Jde o zásadní logický problém. Evoluce brzdí to, co ji má pohánět!
Inteligentní design – lepší vysvětlení?
Tyto a další mnohé argumenty vedou některé vědce a filozofy k tomu, aby si kladli otázku, zda účelné uspořádání a design pozorovaný v přírodě je věrohodně vysvětlitelný pomocí nahodilých přirozených procesů. Stephen Meyer, filozof vědy, ve své knize Návrat k hypotéze boha ve vědě ukazuje na mnoha příkladech, že velké množství tzv. specifické složitosti v živých systémech je mnohem uspokojivěji vysvětleno působením inteligentního činitele než náhodnými procesy.
Známý biochemik Marcos Eberlin ve své knize Prozíravost ukazuje mimořádnou předvídavost při řešení různých problémů v biologii a biochemii. Pokud by neexistovala prozíravost, jako v případě anammox bakterií, nebyl by život. Prozíravost je přitom typickým znakem inteligence. Michael Behe ve své knize Darwin padá ukazuje, že současné poznatky o DNA vyvracejí makroevoluci, protože podstatou naprosté většiny adaptačních změn je degradace a ztráta genetické informace, nikoliv její nárůst.
Biologie je přitom zaplavena příklady různých systémů s účelným uspořádáním částí na různých úrovních. Bakteriální bičíky, pásová zařízení, ozubené soukolí u hmyzu, systémy opravy DNA – každé z těchto zařízení ukazuje mnohem více účelnosti než mnohé věci každodenního života, u nichž nás o designu ani nenapadne pochybovat.
Navíc stupeň inteligence, který se projevuje v biologických systémech, výrazně převyšuje současné lidské schopnosti v této oblasti. A tak z účelného uspořádání hmotných struktur živých organismů můžeme spolehlivě dovozovat, že život je produktem rozumu. Život vypadá účelně uspořádaný, protože je účelně uspořádaný, jak píše Behe.
Hlavní mechanismus evoluce (přirozený výběr) postrádá kreativitu nutnou pro vznik nových tělních plánů a nové informace. V této situaci představuje inteligentní design životaschopnou alternativu, kterou již nelze přehlížet. Navíc alternativu s mnohem lepší objasňovací schopností.
Foto: Shutterstock
Článek, autor, i Behe se mýlí v jedné zásadní věci – předpokládají, že život je uspořádaný. Není. Genetika je naopak plná evolučních naplavenin, které nemají žádný účel, plná produktů historických infekcí, endoretrovirů, nefunkčních mutací… Výsledek je, že reálně je v lidském genomu cca jen 5% kódující DNA a zbytek je balast. Tohle je nejsilnější důkaz pro evoluční teorii, kdy můžete sledovat evoluci na úrovni DNA a do teď se nepovedlo dokázat, že by tyto mechanismy nefungovaly. Citovat dnes Darwina v jiném kontextu, než jako otce evoluční teorie je poměrně zcestné, protože Darwin odvodil evoluci na základě srovnávání příbuzných druhů v době, kdy neexistovala genetika jako vědní obor, a jeho původní teorie sama prodělala evoluci a dnes už je zastaralá. Dnes můžeme evoluci “vidět” právě díky analýze DNA.
Myšlenka neredukovatelně složitého systému je zcestná – v případě bičíku se jedná o strukturu, která sama v rámci organismu prodělávala evoluci od svých jednodušších verzí, z nichž některé ještě kolují v oběhu u vývojově starších bakterií. Stejně tak savčí oko prodělalo evoluci od shluku světločivých buněk, až po tak složitou strukturu, jakou je lidské oko (btw. komorové oči mají i chobotnice, což je měkkýš, u kterého se to vyvinulo paralelně – takových vývojů je v přírodě více…).
Další chybný předpoklad je, že evoluci ženou pouze mutace. Dnes víme, že daleko větší a stabilnější změny vytvářejí “zapínání a vypínání” určitých mutantních úseků DNA, které dlouho nemají žádnou funkci, vkládání úseků DNA pomocí virových infekcí (tak třeba savci dostali do vínku placentu), různé přesmyky v rámci dvoušroubovice, atd… Co od dob Darwina pořád platí, je přirozený výběr – pokud daná změna organismus znevýhodní v jeho přežití, pak se taková změna v genomu neuchytí a zanikne, zatímco výhodné změny se v evoluci mají tendence konzervovat – to je i důvod, proč se u vyšších organismů časem vyvinula schopnost kontroly a opravy své vlastní DNA proti náhodným mutacím, které by organismus evolučně poškodily.
Evoluce je velice elegantní, pevná a konzistentní teorie, která vysvětluje mnoho jevů v našem zkoumání biologie, umožňuje nám předvídat a pochopit mnoho jevů, a na které tak stojí značná část moderní vědy. To se o pokusu amerických kreacionistů v podobě “inteligentního designu” říct nedá – jedná se o chabý krok zpátky ve snaze vyvrátit úspěšnou vědeckou teorii, aby nebyl ohrožen koncept jejich “stvořitele”. Je to přesně ve stylu “když něčemu nerozumím, tak tam dosadím příběh o nějaké kouzelné bytosti, který mi to vysvětlí jako pohádka pro děti”. Mrzí mě, že autor jakožto vzdělaný člověk, lékař, šíří takovéto bludy o něčem, co někdy na VŠ studoval, ale zjevně nikdy ani vzdáleně nepochopil. Děsí mě, že se podobné bludy začínají šířit v naší společnosti čím dál, tím víc jen proto, protože lidé nerozumí, nechtějí rozumět, chtějí jen slepě věřit. Čemukoli
Dobrý den.
Thorwald Dethlefsen v knize Osud jako šance napsal: “Neupírám vědcům poctivou snahu o hledání, ale dělají jednu základní chybu. Ptají se pouze “Jak?” ale neptají se “Proč?”.
Stačí tuhle hru hrát chvilku s trochu bystřejším dítětem a dostane Vás i s jakoukoli domněle konzistentní vědeckou teorií.
Hezký den.
Když jsem byl malý, tak moje nejoblíbenější otázky byly “co to je?” “co to dělá” “jak?” a právě “proč?”. Otázka “proč?” má více významů – jeden je, že se ptáte mechanisticky, “proč to funguje?”, a to věda umí vysvětlit velice dobře – třeba “proč slunce ráno vychází?” věda konstruktivně vysvětlí. Další význam otázky “proč?” je otázkou pohnutek, nebo vůle vědomé bytosti – “proč jsi mi to udělal?”, “proč chceš být popelářem?” – odpověď na takovou otázku má ale subjektivní rozměr, který závisí na vůli toho, koho se ptáme. Pokud člověk vyroste ve víře, v modlitbách mluví ke stvořiteli, kterému připisuje veškeré dění ve světě. Otázkou “proč?” se tak neptá na mechanistické fungování světa, ale na motivaci Božího záměru, což ale vyžaduje předpoklad, že taková vyšší bytost existuje. Stejně tak se ale dítě může časem ptát “proč?” na existenci Boha – “proč existuje někdo, koho nevidím?” “proč dobrý Bůh dopouští zlé věci?” “proč potřebuju Boha, když ani nevím, jestli existuje?” – a odpovědi na tyto otázky jsou jen libá rétorika, kterou si nelze nijak objektivně ověřit – jako když kdysi slunce vycházelo díky vozu Boha Apolóna, nebo když dítě nesmí k rybníku, protože by ho stáhl vodník. Pokud Bůh existuje, tak existuje poznatelný vědou, ne teologií utopenou ve fantaziích.
Pane Perdexi, ve své argumentaci s cílem mě zesměšnit používáte přežité argumenty staré nejméně čtvrt století. Mýtus o nefunkční DNA byl dnes z velké části vyvrácen, naopak se ukazuje, že nejméně 90% DNA (i té nekódující) má funkci – viz projekt ENCODE a další. Podrobněji to je rozebráno v mém článku Mýtus o skládce odpadu v DNA byl konečně vyvrácen. S tím vzaly také za své teorie o neutrálních mutacích (jako Lynxova teorie apod.). Je tu naopak obrovský problém s tzv. sirotčími geny. Nikdo neví odkud se tisíce nových genů najednou vzaly – viz můj článek Otázka zní: Společný předek, nebo společný design? (bude teprve zveřejněn)
Ve svém životě jsem studoval i embryologii. Náhodným zapínáním a vypínáním genů (např. Hox genů) vznikají v experimentech leda života neschopné zrůdy. Jistě to není příliš vhodný materiál pro evoluci. Evoluční teorii v současné podobě chybí tvořivá síla, to přiznávají i někteří evoluční vědci. Teorie, že by retroviry spustily vznik placenty, je ničím nepodložená spekulace. Naopak mohou mít úlohu při modulaci imunitní odpovědi na infekce.
Se savčím resp. lidským okem, to také není tak jednoduché. Evoluční teoretici psali o chybách oka obratlovců. Objev optických vláken v sítnici tuto nepodloženou spekulaci vyvrátil – viz článek Je obtížné za uspořádáním živých organismů působení Stvořitele nevidět.
Mnohé Vámi uváděné argumenty rozebírám ve své knize Ve víru evoluce, která vychází z nejnovějších poznatků cca z posledních 10 let (a nikoliv přežitých a zastaralých argumentů a spekulací).
Při vysvětlení zdání designu (iluze účelného uspořádání) se evoluční teoretici běžně na Darwina odvolávají. To, že si myslíte, že to je jinak, je Váš problém (opět bez důkazů). Já na rozdíl od Vás jsem přesvědčen, že design není iluzí, ale je skutečný (i když nikoliv bezchybný).
V debatě o věcech nikoliv podružných bych očekával seriózní argumentaci a nikoliv útoky ad personam. Závěr Vašeho příspěvku, který je v mnohem chybný a mylný, je z tohoto hlediska až trochu ubohý.
Dobrý den.
Je to jen můj názor, ale pro mne je to, čemu se na Zemi smluvně říká Bůh, logická a vlastně fyzikální věc. Země je v soustavě, soustava v galaxii a galaxie ve vesmíru. Vesmír musí také v něčem být, protože pokud by byl v absolutním nic (opravdovém nic) nemohl by vzniknout. Neměl by z čeho. Pokud by to něco bylo ohraničené, pak by to zase muselo být v něčem. Takže nakonec se dostaneme k prostoru (nikoli dědečkovi s šedivou bradou) který je nezrozený, nestvořený, věčný a nekonečný a vědomý si sebe. Byl tu vždy a vždy tu bude.
Uvnitř sebe z nějakého důvodu vytvořil vesmír a jeho zákony. Zákonem myslím věci neměnné nikoli dohody zájmů sobeckých lidí disponujících mocí, například všudypřítomnou gravitaci mezi tělesy vesmíru.
Za sebe si myslím, že vytvořil školu, která má vést k pochopení smyslu tohoto Bytí, ale nedaří se nám, protože ve své pýše odmítáme připustit cokoli vyššího, s čím bychom nemohli diskutovat a ukecávat to ke změnám podle našeho gusta.
Je dobré si uvědomit, že sice vytváříme nové FORMY a TVARY ale to vše jsou pouze modifikace již existujících základních elementů, které pouze objevujeme, nikoli tvoříme.
Pokud přijmeme domněnku z poslední doby, totiž že hmota vlastně není hmotná, ale skládá se z organizované energie, pak ta základní energie musela vždy existovat a její organizace vychází z podstaty jejího vlastního vědomí.
Jde pak jen o to, zda jsme souladní s positivní stránkou tohoto vědomí nebo s negativní. Podle toho se odvíjí život jednotlivce i celé planety. Ona totiž úplná svoboda přirozeně obsahuje i možnost sebezničení. Vše do sebe až příliš dokonale zapadá, pokud si to nezakážeme vidět.
Ovšem věčný prostor může tento proces opakovat kolikrát je mu libo, takže to klidně nemusíme zvládnout my.
Hezký den.
dobrý den
To, že něco neumíme *v současnosti* vysvětlit, je dost mizerný důkaz existence primární síly. Tak na úrovni existence mimozemšťánů a vzniku světa v roce 4004 př.n.l.
Není to vice versa ?- tedy abych si nemusel připustit existenci Boha -možnost ,že on stojí za svým stvořením hned zpočátku zavrhu ?Pokud by se navíc vědecké důkazy o původu života z posledních dekád (v článku popsané) a mnohé další začaly ubírat teistických směrem( což je holým faktem), strčím hlavu do písku a budu tvrdit, že nemožné se stane možným ,pokud tomu necháme miliardy let ? A že na to určitě jednou přijdeme – jak mohl vzniknout život (ALE ZÁSADNĚ BEZ BOHA) ? Není to pak argumentace do kruhu ?
No. Když se podívám na první vědecké vlaštovky (CRISP), vyjdu z toho, že vědcům chybí přechodný prvek mezi opicemi a lidmi, připustím, že nejsme ve vesmíru sami a že existují mnohem vyspělejší civilizace, vyjdu z toho, že o cca 95% DNA vědci netuší, k čemu slouží (junk DNA)… Problém je, pokud genetickou manipulaci na úrovni, o které nic nevíme, spojujeme s bohem…
Za mně je to zcela jednoduché: Bezpečně jsme identifikovali INFORMACE v buňce .( DNA), které dané buňce sděluji, jak se má množit, jak se má bránit, jak má vypadat její potomstvo… Musel bych být naivní snílek ( nebo slepý zastánce evoluce) ,abych tvrdil, že jakákoli informace může vzniknout jen tak sama bez inteligence…a nepomůžu tomu ani miliardy let Pokud se mýlím, ať mě někdo vyvede z omylu a ukáže mi jakoukoli informaci, za kterou nestojí i teligence. Musel bych totiž věřit tomu, že recept na upečení dortu se napíše sám, nebo, že slovník může být výsledkem exploze v tiskárně .O kolik nesmírně složitější, než návod na upečení dortu jsou pak informace obsažené v každém buněčném jádru .Darwinismus se všemi svými neo- upgrady už je těžce za zenitem a šach- mat mu kupodivu neudělila ani tak biologiie, jako spíše informatika….tož tak
Pokud máte nekonečné množství náhodných pokusů, tak se dříve či později trefíte.
Když vytisknete miliardu losů a jeden je “náhodně výherní” tak při miliardě pokusů je 100% šance, že si ten výherní vytáhnete.
Pokud je vesmír nekonečný, dochází v něm k nekonečnému množství náhodných pokusů.
Naprosto jednoduchá a základní statistika.
V porovnání s tím vševědoucí bytost (tedy taky informace – která asi vznikla z ničeho, nebo nejprve stvořila sama sebe?) uplácá z ničeho za sedm dní všechno.
Kreacionismus, kde nejprve kuchař stvoří sám sebe, aby mohl napsat recept na upečení dortu dává některým větší smysl.
Hmmm, tož tak.
Zajímavá úvaha, pokud by to byl případ Vámi popsaného losů – 1 správný třeba z bilionů možností – pak ty miliardy roků na to samotvoření dávají smysl.Obávám se však , že pokud je něco nikoli nepravděpodobné, nýbrž nemožné- viz popis v příspěvku, tak to nevyléčí ani miliardy let a nekonečné množství pokusů. Copak, pokud budu vrhat hrací kostkou s hodnotami stran 1 až 6, mám očekávat, že mi během miliardy let aspoň jednou padne sedmička ?Nebo když někde nechám hromady drátů a plastů a hliníku a nechám na to působit sluníčko, vodu, vítr a sopečnou činnost , tak mí z toho jednoho dne po miliardách let vyletí letadlo Boeing 737?Myslím- že pravděpodobnost je mimochodem vyšší , než by se sama vytvořila neskutečné složitá buňka z nějaké imaginární polévky “koacervátů”,jak si to kdysi naivně maloval pan Oparin…Nebo mám fakt věřit, že při nekonečném mnozštví výbuchů tiskárny z ní jednou ten slovník fakt vypadne ?Proč informace nemůže vznikat bez inteligence, tak to prostě není mone. Sorry , no way. Jak je to s Bohem a časem? V Bibli je psáno , že Bůh strvoril vše – tedy i čas- asi nemá smysl ptát se, co bylo před stvořením času stejně, tak jako nemá smysl ptát se, co bylo před Big Bangem . Tož tak příteli…
Co je podle Vás “nemožné” ve vývoji organismů? Informace je lidský konstrukt. Bez existence inteligentních pozorovatelů nemá pojem “informace” smysl.
Informace je vážně lidský konstrukt ?DNA, RNA ( u virů) kde nacházíme jasné informace o tom, jak má buňka nebo ( virus vypadat, jak se má bránit, množit se , nacházíme zde “pravopis” a složité systémy jeho dodržování a skvělé několikanalsobné kontroly a dokonce opravy chyb . To vše je lidský konstrukt ? To nemůžete myslet vážně
Pracujete s pojmem inteligence, ale to samotné je v našem pojetí dost specifická vlastnost lidského mozku, který má navíc tendenci ve všem vidět vzorce a souvislosti, i tam, kde nejsou. Vzorce jsou ale jen naším konstruktem, a tedy i jakákoli informace. Ve své logice jen promítáte lidské vlastnosti do obrazu ideálního Boha – jak víte, že Bůh vnímá inteligenci/informace stejným způsobem, jako my? Protože pokud Bůh existuje (a záleží na definici), tak je hodně nepravděpodobné, že by nadčasová bytost vnímala inteligenci stejně, jako ji vnímáme my, stejně tak váš pes je nadán inteligencí, kterou ale my nemůžeme pochopit, protože má jiné prožívání reality.
To se vidíte vzorce neznamená, že je musel někdo stvořit. Existuje totiž i spousta z podstaty náhodných věcí, ve kterých ale lidský mozek přesto uvidí vzorce, a každý mozek jiné – stojí na tom i některé kognitivní klamy.
K argumentu s receptem na dort – jak si myslíte, že vznikl recept na dort? Začalo se prostě vařit, a chybami v receptu, nebo náhodnými experimenty se recept vyvíjel, občas se spojily dva recepty, špatné pokusy se neuchytily, to dobré se uchytilo podle chutí dané kultury, zapsalo se, a s každým vařením se recept vyvíjel. To platí i u evoluce – pokus/omyl, funguje/nefunguje, co funguje se zapíše a předá se dál. Dnešní dort nechutná jako ten dřívější a ten budoucí nebude chutnat tak, jako ten dnešní. Akorát u evoluce nepotřebujete kuchaře, protože kuchař jsou samovolné chemické pohody, stojící přeměnách hmoty a energie. Pokud se nějaký pochod podle pravidel hry uchytí, tak se rozšíří, pokud ne, zaniká. Všichni jsme takové chemické recepty na dort. A všimněte si, že evoluční teorie nikde nedokazuje ani nevyvrací existenci Boha, jen nabourává naše středověké představy o něm
Mysĺm si , že máme naopak hodně dobrých důvodů spoléhat na svou inteligenci a logiku a ( jakkoli je omezená a nedokonalá) ,tutéž hledat v přírodě podle ní se snažit definovat a objevovat přírodní zákonitosti .Proč ? Příjmu – li informace z Bible, že jsme Božím obrazem a že Bůh je Bohem řádu , mohu tento řád důvodně očekávat a poznávat také v přírodě, tedy díle jeho rukou.Jinak bych zcela tápal – a při vší úctě- věřil jako Vy, že je- li nějaký Bůh, bude uvažovat jinou logikou. Všimněte si, že na počátku drtivé většiny vědních disciplín stáli křesťané-namátkou počínaje od Koperníka,Newtona,Ohma,Ampera,Volty,Pascala,Pasteura,Mendela,Listera,Plancka,a mnoho a mnoho dalších – možno dohledat. Takže nikoli ateistě, muslimové,hinduisté, buddhisté, animisté….A všimněte si, že to nebyl strědověk, vědní disciplíny vznikaly hlavně v 19. a 20. století , tedy v novověku .Tedy žádný středověký obraz Boha.A jelikož – jak určitě víte, Bible vznikla dávno dávno před středověkem , tedy ve starověku ,plyne i z tohoto , že Bůh je nadčasový :)Pro zajímavost apoštol Pavel (bez nadsázky jeden z nejvzdělanějších mužů starověku) pĺše v některém svém listu – mohu dohledat už na počátku letopočtu, že “Bůh se dává poznat lidem lidem i v přírodě – v díle svých rukou, aby stanuvše před ním neměli výmluvu”
S tou kuchařku a systémem pokus- omyl a následným zápisem toho správného samozřejmě souhlasím.To jen potvrzuje to , že za tím stojí člověk ( inteligence) . Náhodné procesy, jak se to snažila tvrdit evoluce ,toto nikdy nedokážou a čas působí přesně proti nim : viz 2. Termodynamický zákon nám říká , že “Míra neuspořádanosti soustavy se v čase zvyšuje” tedy ponechám – – li cokoli na světě bez toho, aniž bych se o to cíleně staral, tak to shnije,zrezaví, rozloží se to. “ Rozhodně to nebude samo od sebe lepší a organizovanější “Prach jsi a v prach se obrátíš”
Souhlasím , že energie je jen forma hmoty – toto navíc také říká nějaký fyzikální zákon, že …Ale informace ,příteli , ruku na srdce – to je naprosto jiná písnička …
Nikde neříkám, že nemáme používat svou inteligenci – naopak, je to nástroj, který by bylo hřích nevyužít. Říkám jen, že naše poznávání reality je dílem našeho mozku, toho, jak mozek funguje, a že třeba pes, nebo delfín, vnímá tu stejnou realitu jinak, protože má jiné senzorické vstupy (super čich, přírodní sonar…) a jinak vyvinutý mozek. Stejně tak jsou psi a delfíni obdařeni svou verzí inteligence, která je kvalitativně odlišná od té naší.
My se jako lidé dopouštíme té chyby, že svou inteligenci zbožšťujeme, srovnáváme ostatní formy inteligentního života s námi, tvrdíme, že je za naší inteligencí a za vzorci které kolem sebe vidíme sám Bůh, a že jen poznáváme již stvořené, což je původně spíš středověký narativ. Jak říkáte “pokud přijmu informace z Bible” – tam je ten základní problém: Bible je po tisíce let sepisovaná sbírka legend, mystiky a příběhů, která prošla značným množstvím redakcí (politicky motivovaných – tu poslední křesťanskou prý vedl nějaký týpek Konstatnin, aby upevnil své mocenské postavení…) tak, aby zrovna seděla na danou situaci uvnitř izraelského národa (křesťanstva), která zachycuje nadčasový obraz lidské psyché stejně tak, jako to ale dělají například i védské texty (které jsou starší než Bible), nebo řecká mytologie a helénismus, který ovlivnil pozdní Biblické texty včetně evangelií víc, než si sami Hebrejci přáli (ti helénismus v prorocích odsuzovali)… To vše když víte, tak vám z Bible opadne ten kouzelný a bigotní balast, a najdete skutečnou hodnotu – lidskost.
Neříkám tím vším, že jsou takové duchovní texty zbytečné, naopak, sám jsem jimi fascinován, a rozhodně v ničem netápu, když neberu nějaké pravdy jako dané, jak byste si mohl mylně myslet – právě to je podstata vědy, rozporovat poznané, vystavit pravdu zkoušce – pokud je něco pravda, tak to obstojí, pokud ne, rozpadne se. Můj point je, že obraz Boha v Bibli je do velké míry jen projekcí ideálu lidských vlastností + společensky žádoucích norem chování + politiky z té doby, kdy dané texty vznikaly – to s sebou nese i značnou míru omezenosti lidí z té doby (třeba v Bibli ta spousta kamenování…). Takový příběh (navíc co do detailů velice vágní) nemůžete přijmout za fundament svého poznávání světa, a ve jménu preservace víry ignorovat stále rostoucí objem evidence, která mluví proti narativu stvoření, jak jej dnes hlásají kreacionisté (mimo jiné i formou “inteligentního designu”).
K vašemu argumentu tím, že NĚKTEŘÍ významní evropští vědci byli křesťané – ano, protože vyrostli v sociokulturním prostředí, kde bylo v danou dobu křesťanství normou, a jako pohané/heretici by navíc nikdy nemohli vést svůj výzkum a veřejně publikovat. Základ evropské vzdělanosti ale stojí na poznání antického Řecka a Říma, kteří rozhodně křesťané nebyli, jejich vědomosti se vrátili přes islámské učence, protože křesťané po pádu antiky ve jménu čiré víry pálili jednu knihovnu za druhou, z hinduistické Indie máme spoustu matematických poznatků, včetně konceptu nuly, z konfuciánské Číny je řada vynálezů, které byly klíčové pro formaci moderní společnosti… Vlastně i Mongolové byli v Asii největšími mecenáši poznání, měli tak vynikající inženýry, že při svých výpadech do Evropy louskali jeden křesťanský hrad za druhým jak oříšky… Evropa byla kolébkou moderní vědy jen díky tomu, že Řekové byli dobří obchodníci, a shromažďovali informace, které k nim proudili po hedvábné stezce z celé Asie do Řecka, později do Říma – pád Říma jako kultury (což křesťané vítali jako pád stvůry) je největší tragédií lidské historie, která uvrhla Evropu kulturně o stovky let zpátky. A takhle bych mohl v historickém exkurzu ještě dlouho pokračovat – dovzdělejte se, náboženské vyznání nemá s úrovní poznání nic společného, naopak křesťanství svou dogmatikou a politizací víry vedlo na dlouhou dobu k úpadku vzdělanosti.
Pavel z Tarsu (můj svatý patron mimochodem) rozhodně nebyl nejvzdělanějším mužem své doby, ani vzdáleně. Jen těžil z toho, že jako žid a protokřesťan měl Římské občanství a klasické vzdělání – tedy mohl horlivě cestovat, kázat, znal základní reálie tehdejšího světa, měl vizi, uměl dobře rétoriku a psal tak silné dopisy. Byl to vlastně takovej Che Guevara křesťanství (i když Pavel zabíjel jenom na začátku, pak už snad ne). Žádnej velkej filozof to ale v měřítku své doby nebyl.
Argument s entropií je zcestný – entropie totiž není jediným hybatelem tohoto vesmíru – v protiváze proti ní stojí síly jako je gravitace, jaderné a elektromagnetické síly, které naopak systémy svým působením uspořádávají a stabilizují. Termodynamika studuje tepelnou výměnu a teplotní jevy, nestuduje ale interakce, které drží vesmír pohromadě, to jsou jiné obory fyziky a chemie. Entropie je termodynamická veličina, a její pojetí jako “míry neuspořádanosti” je zavádějící. Bez entropických jevů by například nefungovaly membránové pochody v buňkách, tedy ani život jak jej známe. Entropie nemůže přímo za to, že něco zrezaví, nebo shnije. Entropie je jednou z veličin, která popisuje mix jevů a sil, které udávají pravidla dění (fyzikální zákony) v tomhle světě.
Pane Perdixi, svými “argumenty”proti Boží existenci mi poněkud připomínáte Jurije Gagarina. Ten- jak známo po návratu z kosmu doprovázel Chruščova na zahraničních cestách a v duchu tehdejší sovětské propagandy při svých přednáškách nikdy neopomněl říci, že Bůh na nebi není.” Boga net .” Potomu, što ja Jivo neviděl “ Jakkoli tomu asi upřímně věřil a měl pro tuto tezi – dle svého přesvědčení pádný argument ,neboť jako jediný člověk do té doby se do kosmu opravdu vypravil, jeho argumenty byly pro praktikující křesťany napříč všemi denominacemi – jak to říci kulantně- prostě krajně nepřesvědcívé.Asi nejlépe ze všech to tehdy vystihl nedávno zesnulý ( 99 let) známý americký baptistický kazatel Billy Graham , (který mimochodem rozmlouval asi s 8 americkými prezidenty ), když k tomu trefně řekl:” Jednoho rána takhle na farmě v Texasu vyleze brouček na stéblo trávy a důkladně se rozhlédne všemi směry a poté rezolutně prohlási : “ Chruščeva i Gagarina net, potomu, što ja jich něviďěl”
Jinak Vám to pane Predixi nemám vůbec za zlé , já osobně jsem dlouhou dobu považoval křesťany za slepě věřící v něčem vychované individua, kteří potřebují k životu berličku a jsou povětšinou nevzdělaní a každopádně více či méně omezení. Prostě něco jako babičky v kostele se svíčkami , co si neumějí vysvětlit hromy a blesky, tak si vymyslely pánbíčka .OH JAK HLUBOCE JSEM SE MÝLIL !!! Nejenže výchovou či chozením do kostela se z člověka nestává křesťan , tak jako se z něj chozením do garáže nestává auto .Ale stou vzdělaností a křesťanstvím a zejména vědou a křesťanstvím je to přesně naopak než jsem si myslel pro zajímavost třeba nedávno jsme volili největšího Čecha, přičemž vyhrál Karel IV. a na předních místech se umístili Jan Ámos Komenský, Jan Hus a TGM.-A víte, co měli společného tito 4 velikáni našich ďejin ? Byli to všichni velmi vzdělání a zbožní lidé . Karel mluvil 5 jazyky, založil univesitu 1. ve střední Evropě,jeho zbožnost byla známá, Hus byl prvním českým rektorem a zároveň teologem a neohrožených reformátorem církve.Komenský – to je kapitola sama pro sebe , jeden z posledních jedinců o kterých lze bez nadsázky tvrdit , že obsáhl poznání všech oborů své doby. Že Labyrint světa a ráj srdce napsal ve 30 letech – to mi běhá dosud mráz po zádech… a TGM ? Po prostudování 2tisíc sebevražd při studiích fylozopfie Lipsku prohlásil” V kritických chvílích života se člověk pověsi buď na Boha nebo na hřebík” Byť nebyl aktivním členem žádné církve a proti římskokatolické církvi měl výhrady ,zbožnost v jeho životě hrála významnou roli a jeho nejčtenější knihou byla Bible, kterou každý den četl – ( čerpáno z pořadu “ Ano, Masaryk” kdysi vysílaném na ČT 2) 72 ze 74 senátorů zakládajících USA byli praktikující křesťané – a rozhodně ne kvůli společenskému prospěchu ( v Americe byla odpočátku deklarována odplula církve od státu). Reagují tím na to. jak jste psal , že vědci se museli hlásit ke křesťanství, jinak by nemohli publikovat .-To je ale velmi zavádějící úvaha pane Predexi, neboť většina vědních disciplín ,jejichž zakladateli byli právě křesťané vznikla v 18 . 19. a 20. století,výhradně v Evropě tedy poté , co bylo školství ve většině Evropy sekularizováno.Žádná věda nevznikla v v Antickém Řecku či Římě ,Africe, Číně či Indii, nebo mezi Indiány . Klobouk dolů před řeckou geometrií, maorskou algebrou, mayskou nebo čínskou astronomií. Jednalo se však o nauky, případně dovednosti , rozhodně ne o vědu .A to že evropská civilizace, kultura a vzďlanost stojí na židokřesťanských základech je všeobecně přijímanou skutečností , jakkoli jste se snažil napsat , že ty základy jsou z antiky a vědu jsme importovalu po Hedvábné stezce dokonce z Číny či ji přivezli s sebou dokonce Mongolové . Ti teda opravdu přivezli do Evropy všechno možné , třeba i dýmějový mor a bezpochyby skvěle kompozitní luky .Stella objevená ba břehu Jeniseje popisuje vnuka Čingischána, který trefil terč na vzdálenost větší než 500 metrů čímž vyhrál soutěž – WOW, ! Ale hrady tu opravdu jeden po druhém nelouskali jak oříšky -a víte proč? nejenže tu v roce 1242 byli dost nakrátko, ale hlavně hrady i města se dobývaly obléháním a skvěle obléhací stroje( původem z Číny) museli bojovníci chána Batůa nechat doma, či je s úspěchem po užívat kdekoli na Blízkém východě, ale severní armáda táhla přes ruské veletoky- a tam by s takovými štrachadly nabrala armáda jediný směr – a to přímo ke dnu .O Saulovi z Tarsu- tam bylo taktéž povícero nepřesností ,o tom příště …
Za vším stojí vysoká inteligence.To co se zdá,jako náhodný proces je jenom kvůli našemu omezenému chápání.
A co když je to jen přizpůsobení života tak jak ho známe a na jiných planetách je život úplně jiný na jiné bázi než na uhlíku , vodě atd. a klidně i inteligentní ,ale jinak tím neříkám ,že nevěřím v Boha.
Nebo také z druhé strany- To, co se zdá jako vyšší moc a vysoká inteligence je jenom kvůli našemu omezenému chápání.