Svatý Stolec i papež František osobně kontinuálně sledují vývoj umělé inteligence (AI) a průběžně se k ní vyjadřují. Dlouhodobě konzistentně oceňují její možný přínos pro lidstvo a současně upozorňují na rizika s ní spojená. Vydání dokumentu Antiqua et Nova: Poznámka o vztahu mezi umělou inteligencí a lidskou inteligencí tak představuje další krok v církvi na cestě s AI.
O otázky spojené s AI se zajímá také Papežská akademie pro život, která se v roce 2020 se podílela na vydání směrnice Římská výzva k etice umělé inteligence. Jejími prvními signatáři byli též zástupci společností Microsoft a IBM. V loňském novoročním poselství se papež František zaměřil na využití umělé inteligence na cestě k míru.
Církev principálně podporuje rozvoj vědy, techniky, umění a dalších forem lidské kreativity a vnímá je jako podíl člověka na zdokonalování světa. Z tohoto důvodu též oceňuje přínosy AI a její rozvoj s tím, že se současně zavázala k dialogu o otázkách jejího rozvoje. Jakýkoliv technologický pokrok by totiž měl směřovat ke službě člověku a přispívat k vytváření obecného dobra. Pokud nebudou tato kritéria respektována a jakákoliv technologie bude zneužita, a nikoliv využívána ke službě společnosti, ve výsledku ztratíme my všichni. Právě proto je vydáván tento dokument, který upozorňuje na některé etické otázky spojené s AI.
Zároveň byl tento vatikánský text uveřejněn krátce před zahájením celosvětového summitu o nejnovějším vývoji a budoucnosti umělé inteligence v Paříži, kam se sjedou světoví lídři a IT odborníci. Kromě inovací se na něm má hovořit rovněž o bezpečnosti užívání, ačkoli někteří kritici organizátorům vyčítají, že nedostatečně akcentuje hrozby související s rozvojem těchto technologií.
Není inteligence jako inteligence
Dikasterium (ministerstvo) pro nauku víry a Dikasterium pro kulturu a vzdělávání v nově vydaném dokumentu shromažďují a dále propracovávají témata spojená s AI, přičemž se soustřeďují na zevrubné rozlišování a precizní vymezení rozdílu mezi lidskou a umělou inteligencí. Ačkoliv se pro obojí užívá pojem „inteligence“ dokument připomíná, že je mezi nimi zásadní kvalitativní rozdíl. Nejedná se o míru inteligence ve smyslu souboru poznatků a vědomostí, ale o dvě zásadně rozdílné kategorie. Lidská inteligence nespočívá jen ve specifických konkrétních schopnostech v určitém oboru činnosti.
AI představuje nástroj, je vytvořená člověkem a vykonává zadané úkoly. Nic na tom nemění, že její schopnosti jsou při provádění některých operací přesnější, rychlejší a je schopná vykonávat řadu velmi sofistikovaných úkolů. Stále se ale jedná o technologii plnící zadané úkoly, nikoliv o schopnost samostatně myslet. Je proto zásadně důležité, abychom rozlišovali, kdy mluvíme o inteligenci ve smyslu technologie (AI) a kdy o lidské inteligenci, ke které se vztahuje učení církve o přirozenosti, důstojnosti a povolání člověka.
Člověka nedefinuje jen rozum
Člověka jako bytost racionální nemůžeme redukovat jen na způsob jeho myšlení, ale musíme brát v úvahu, že schopnost rozumového chápání prostupuje všechny aspekty lidského života. Pojem rozumového člověka totiž nezahrnuje jen popis módu, v němž myslí, ale týká se veškerého poznání a vědění, a nejen jeho rozumových schopností, ale zahrnuje též jeho vůli, chtění, lásku, volby a touhy. Církev pohlíží na člověka stvořeného k obrazu Božímu komplexním pohledem.
Dokument objasňuje chápání myšlení ve filosofické a teologické tradici a vysvětluje, jak chápat lidskou inteligenci v její celistvosti. Tato inteligence se realizuje ve vztazích, ve schopnosti spolupracovat a v solidaritě s ostatními. Projevuje se tím, jak je spojena s realitou, se snahou porozumět světu, vztahovat se k druhým, schopností řešit problémy a kreativitou. To zahrnuje nejen logické a jazykové schopnosti, ale i další způsoby interakce s realitou. Domorodé národy například disponují mimořádným porozuměním přírodním cyklům. Jak připomíná papež František, „v tomto věku umělé inteligence nesmíme zapomínat, že poezie a láska jsou nezbytné pro záchranu našeho lidství.“ Lidská inteligence nikdy nesmí být redukována na fakta a schopnost plnit úkoly, ale vždy zahrnuje lidskou osobu v jejím celku, otevřenou ke konečným otázkám života, k pravdě a dobru.
Rozsáhlé vymezení lidské inteligence slouží k tomu, aby byl dobře pochopen její rozdíl od AI. Na technologie bychom proto bychom měli pohlížet jako na prostředek, jako na produkt lidské inteligence. S tím jsou spojené také zásadní etické otázky. Dokument připomíná, že AI může sloužit člověku jen tehdy, pokud bude respektována lidská důstojnost a její výsledky budou využívány k dobru člověka. Hodnoticí etická kritéria jsou odvozená od sociálního učení církve a zahrnují oblast spravedlnosti, solidarity, důstojnosti člověka, životní prostředí a podporu mezinárodní bezpečnosti a míru.
Konečná odpovědnost vždy závisí na člověku, protože AI je jeho produktem. Ačkoliv člověka není možné zbavit jeho odpovědnosti za technologie, které vytvořil, rozvoj AI ukazuje obtíže spojené se stanovením konkrétní odpovědnosti. Neuronové sítě a schopnost AI zdokonalovat sebe samu vede v současnosti k tomu, že není možné zjistit, proč systém rozhodl právě tak, jak rozhodl. O nutnosti popsat systémy vysvětlující fungování algoritmu, se hovoří na mnoha fórech. Transparentnost rozhodování je nezbytná nejen pro zajištění důvěry a bezpečnosti, ale především je s ní spojen respekt k důstojnosti lidské bytosti.
AI nesmí manipulovat ani kontrolovat
V závěrečné části se dokument věnuje zapojení AI do konkrétních oblastí lidských činností a současně pozitivům a rizikům při jejím využívání. AI pomáhá k řešení mnoha složitých problémů, digitální technologie však nesmí vytvářet nové formy nerovnosti a chudoby. Jedno z významných rizik v oblasti společenské a politické představuje schopnost manipulovat veřejným míněním a provádět nové formy kontroly. V oblasti pracovního trhu by se AI měla stát spíše spolupracovníkem člověka, a ne tím, kdo jej nahradí. Ačkoliv se původně zdálo, že AI nahradí rutinní úkoly, mnohdy se ukazuje, že nutí člověka, aby se přizpůsobil technologii a zbavuje jej kreativity.
Mezi další oblasti, kde hraje AI významnou roli, patří zdravotnictví, vzdělávání, ale také oblast šíření dezinformací a vytváření falešné reality. Právě kultivace učení pomocí AI a schopnost kritického myšlení patří mezi prostředky, jak se lépe orientovat v současném světě. Pokud má AI sloužit lidské důstojnost, měli by se všichni, kdo ji používají, pečlivě věnovat jejím produktům a ověřovat pravdivost všeho, co sdílejí. Je výzvou pro nás všechny, abychom se vyvarovali šíření všeho, co podporuje nesnášenlivost a nenávist, všeho, co znevažuje dobro, co útočí na slabé a zranitelné. Obezřetnost a pečlivé rozlišování patří mezi naše nejdůležitější úkoly, pokud to myslíme vážně s důstojností člověka a toužíme zachovat pokojný svět i pro další generace.
S AI také úzce souvisí ochrana dat a soukromí. Aktuálně můžeme sledovat prakticky v přímém přenosu způsob, jakým získal Elon Musk a jeho lidé přístup k platebnímu systému amerického ministerstva financí a dalším databázím, a tím také k obrovskému množství citlivých informací o desítkách miliónů občanů, firem a dalších subjektů. To, co nyní probíhá v USA, je nesmírně rizikové pro budoucnost a je to v rozporu s uváženým a obezřetnými nakládáním s daty. Můžeme se jen nechat překvapit důsledky, které nemusí být vůbec příjemné, a mohou mít širší dopad než jen na vnitrostátní poměry v USA.
V rozhovoru pro Vatican New cituje biskup Paul Tighe, sekretář Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, amerického filosofa a architekta: „Máme na výběr, buď budeme architekty, nebo oběťmi.“ Proto se i Antiqua et Nova snaží vyzvat lidi, aby mysleli na odpovědnost, aby se stali architekty toho dobrého, co přináší AI, aby nenechali vše jen náhodným faktorům, komerčním cílům a politickým výhodám. Všichni si musíme být vědomi naši odpovědnosti za procesy.
„AI nesmí manipulovat ani kontrolovat“, jinými slovy nesmí být zneužita. Žijeme ve světě, kde platí že, „co může být zneužito, bude zneužito“. Bible je realistická, když učí, že žijeme ve světě, který je ovládán duchem Božího odpůrce Satana.