Evoluční vědci namítají, že některé orgány či struktury v živých organismech mají známky nedokonalého designu, což potvrzuje evoluci. Příkladem má být chybný design lidského oka, případně přítomnost rudimentárních orgánů. Nejnovější vědecké poznatky přitom takové vnímání vyvracejí.
Lidské oko od dávných doby bylo předmětem fascinace s ohledem na svou stavbu a mimořádnou funkci. Nicméně podle evolučních představ má tento lidský orgán i přes svou úchvatnost určité závady, které by si žádný inteligentní konstruktér nikdy nedovolil. Údajná závada oka všech obratlovců (tedy i člověka) měla spočívat v tom, že sítnice je na rozdíl od komorového oka chobotnic uspořádána obráceně.
Světločivé buňky (tyčinky a čípky) jsou umístěny v její nejhlubší vrstvě, a tudíž světlo k nim musí neefektivně pronikat přes vrstvu nervových vláken, nervových buněk, a ještě dalších elementů, které mu stojí v cestě.
Argument zněl, že kdyby oko obratlovců bylo vytvořeno inteligentním stvořitelem dokonale, pak by světločivé elementy měly být na povrchu sítnice, a ne v její hloubce. Navíc nervy vycházející z oka míří nepochopitelně nejprve vpřed, pak se sbíhají a v místě tzv. slepé skvrny proráží sítnici a míří dozadu do mozku.
Zastánce evoluce Douglas Futuyma prohlásil, že „žádný inteligentní inženýr by nenaplánoval funkčně nesmyslné uspořádání nervových buněk v lidské sítnici“. Evoluční biolog Jerry Coyne přirovnává celý systém ke kabině automobilu, ve kterém dráty k palubní desce jsou vedeny skrze oddíl pro řidiče, místo aby byly elegantně svedeny pod palubní deskou mimo jeho dosah. I teistický evolucionista Francis Collins sdílí tento názor a tvrdí, že nedokonalost lidského oka potvrzuje jeho evoluční původ.
Optická vlákna v sítnici
Podle evolučních teoretiků má tedy oko obratlovců závažné závady, které není schopna vyvážit ani skutečnost, že slepá skvrna při vidění nijak nevadí (protože je kompenzována viděním druhého oka) a že orel a další dravci jsou schopni i se slepou skvrnou spatřit svou oběť ze vzdálenosti několika kilometrů.
V této situaci bylo překvapivé, když tým fyziků a biologů v roce 2007 zjistil, že světlo na své cestě vůbec nemusí předchozí vrstvy v sítnici překonávat, protože je ke světločivým elementům přiváděno speciálními (tzv. Müllerovými) buňkami, které fungují jako živá optická vlákna. Donedávna se mělo za to, že funkce těchto buněk v sítnici je pouze podpůrná. Až nedávné výzkumy odhalily fascinující skutečnost, že výběžky Müllerových buněk fungují jako optická vlákna.
Další výzkum tohoto pozoruhodného jevu ukázal, že toto uspořádání sítnice kvalitu vidění nejenže nezhoršuje, ale dokonce zvyšuje. Ukazuje se, že každý čípek má svou vlastní buňku s optickými kabely, které převádějí právě tu část vlnových délek spektra denního světla, na niž jsou čípky nejvíce citlivé. K tyčinkám, které mají význam při nočním vidění, pronikají zase vlnové délky světla, na které jsou nejcitlivější tyto buňky.
Nejnovější poznatky ukazují, že sítnice obratlovců je uspořádána tím nejlepším možným způsobem z hlediska ostrosti vidění a fungování světločivých buněk. I přes tyto skutečnosti někteří evoluční teoretikové stále tento již zneplatněný argument používají.
Neinteligentní design apendixu?
V přírodě můžeme najít některé známky nedokonalého designu, které mohou být způsobené degradací v důsledku škodlivých mutací. Ale mnoho dalších příkladů neinteligentního designu používaných dodnes v učebnicích biologie je jednoduše zastaralých. Mimo jiné k nim patří tzv. rudimentární orgány, tedy takové, který již obvykle nejsou organismem používány, ale byly efektivní u předcházejícího vývojového stadia. Mají to být pozůstalosti pro proběhlém vývoji.
Jedním z takových rudimentárních orgánů podle evolučních představ má být lidský apendix, který už podle Darwina „není jenom nefunkční, ale někdy způsobuje smrt“. Mnoho důkazů ale svědčí o tom, že apendix není zbytečná a nefunkční struktura, která své nositele pouze ohrožuje na životě. Zaprvé se zde nachází velké množství buněk, plnících imunologické funkce, takže někteří anatomové jej dokonce označují za „břišní mandli“.
Apendix pomáhá formovat imunitu organismu a chrání nás tak před nepřátelskými vlivy zevního prostředí. Kromě toho jde o místo, kde přežívají pro člověka prospěšné bakterie. Zejména po průjmových onemocněních, kdy je prospěšné osídlení střeva narušeno choroboplodnými zárodky nebo antibiotiky, představuje apendix úkryt, kde tyto mikroorganismy přežívají jako v jakémsi útočišti a odkud pak znovu osidlují střevo.
Darwinovo tvrzení o nefunkčnosti apendixu, které je dodnes v různých obměnách opakováno, je tedy i v tomto případě beznadějně zastaralé a přežité.
Design je nepopiratelný
Účelné uspořádání v okolním světě je něco, co intuitivně vnímáme a silně na nás působí. Douglas Axe mluví v této souvislosti o všeobecné intuici designu, která je v nás hluboce zakořeněná a je nesnadné ji potlačit. Dokonce i někteří vědci, kteří byli ateisty, s tím měli problém, což nakonec vedlo ke změně jejich postojů. Nestali se sice křesťany, ale začali připouštět božskou existenci.
Mezi lidi, kteří této všeobecné intuici neodolali, patří anglický filozof, Anthony Flew, jeden z předních propagátorů ateismu ve dvacátém století. Ke konci svého života šokoval své následovníky tvrzením, že Bůh možná existuje. Flew neprožil žádnou mystickou zkušenost, ani nekonvertoval ke křesťanství, ale dospěl k vnitřnímu přesvědčení, že design, který ve věcech kolem nás pozorujeme, je skutečný a ukazuje na zapojení mimořádné inteligence. Příčinou této pozoruhodné názorové změny byla naše DNA.
Při jednom rozhovoru řekl: „Myslím si, že látka DNA ukázala, že do uspořádání těchto mimořádně různotvárných prvků musela být zapojena inteligence.“ Při jiné příležitosti poznamenal: „Zdá se mi, že výsledky více než padesátiletého výzkumu DNA poskytly materiál pro nesmírně silný argument pro design.“
Biochemik Michael Behe vysvětluje, že podstatou této intuice designu je pozorování účelného uspořádání a vzájemné součinnosti jednotlivých částí určitého systému. Právě tato vlastnost nás přesvědčuje o působení inteligence, rozumu, aniž bychom se s původcem tohoto účinku přímo setkali nebo četli jeho myšlenky. Účelně uspořádanými prvky přitom může být cokoliv – slova, akce, objekty, události a tak dále. Zkušenost navíc potvrzuje, že účinky inteligence, projevující se skrze účelné uspořádání součástí či prvků, jsou rozpoznatelné, i když inteligentní činitel, který uspořádání způsobil, zde již není přítomen.
Rozpoznání inteligence
V současnosti se inteligence projevuje sestrojováním složitých strojů plnících určitou funkci. Účelné uspořádání součástí pozorujeme jak u jednoduché pasti na myši, tak u nejsložitějších počítačových systémů. Tento princip platí i pro pozorovanou přírodu, zejména pro živé systémy. Molekulární strojní zařízení v živých systémech jsou natolik fantasticky složitá, že přítomnost designu (či alespoň jeho zdání) je připouštěna i nejzarputilejšími odpůrci, například Richardem Dawkinsem.
Jako křesťanovi se mi jako nejlepší vysvětlení jeví, že tato inteligence je projevem činnosti Stvořitele, kterého zjevuje Bible. V Bibli nacházíme argumenty ve prospěch hledání inteligentního designu v přírodě. Například v listu apoštola Pavla Římanům se píše: „Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.“
Apoštol Pavel zde argumentuje, že design, který lze ve stvoření pozorovat, je natolik zjevný, že je pro pozorovatele jen obtížné „se vymluvit“, že jej neviděl. Pohled na strukturu lidského oka nebo i na „jednoduchou“ buňku ukazuje na Boží existenci natolik silně, že je jen obtížně zdůvodnitelné za těmito výtvory působení inteligentního Stvořitele nevidět.
“Trochu vědy nás odděluje od Boha. Mnoho vědy nás k Němu přivádí blíže.”
Prof. Dr. Louis Pasteur, Generální ředitel Přírodovědeckého výzkumného ústavu Francouzské národní univerzity
Pokud by Bůh byl vědou zkoumatelná entita, tak nepotřebujeme církve ani kněží ani tento magazín. V kostelích by o Bohu mluvili vědci a četli bychom o něm ve vědeckých časopisech. To by ale potom Bůh nebyl něčím nadpřirozeným a tím pádem by byl reálný. Jenomže představitelé ani jednoho z náboženství nemají pro existenci Boha žádný nezvratný důkaz, věda nemá žádné indicie, že by Bůh existoval, a tak je představa Boha nevědecká. A to je štěstí pro všechny, kdo si o sobě myslí, že se s nimi chce nejdokonalejší bytost ever kamarádit nebo pro ty, co si vymýšlí pohádky aby z nich mohli profitovat.
i
Velmi dekuji za tento clanek. Je uzasne vedet, ze se na techto strankach clovek docte o Bohu. Uz jsem cetla i jine clanky, kde vedci uznavali, ze musi existovat nekdo, kdo je inteligentni, kdo stvoril tento svet. Z evoluce to neni mozne. Jsem moc rada, ze v nejateistictejsi zemi Evropy pisete o Bohu Bible. Jen tak dal. Modlim se za vas.
V Číně experimentují s DNA pomocí CRISPR. Takže asi takový design – na úrovních, o kterých nevíme, že vůbec existují. A jelikož jsme oním bohem naprogramováni na 120 let (protože jsme přece jenom maso), pak není pro účely manipulace nic jednoduššího než slíbit život věčný za “duši”.
Apoštol Pavel? hezký nesmysl. Za apoštoly jsou považováni Ti, kteří žili v době Ježíše (což podle posledních poznatků nebyl nikdo když byla formována rasistická bible) a sám Pavel je označován v raných křesť. textech jako “chrlič lží”. Novodobou historii křesť. si vycucal z prstu. Např. se křtilo v dospělosti jako zakončení cesty poznání a křest byl brán jako znovuzrození. Až během římanů se začlo křtít po narození a to jen a pouze jako moderní trend. A mylných a lživých věcí jsou hromady.
Tak složitě vysvětleno. Pak jednoduše potvrzeno Biblí. Přitom je to tak jednoduché. Když Bůh uplacal Adama z hlíny. Vdechl mu život. Všechno bylo v jeho dechu.
Všichni jste vedle. Já jsem to oko navrhl správně, ale evoluce to celé zkazila.
Neskutečné bláboly.
Chápu správně, že autor popírá evoluci? Živočichové se nevyvinuli, ale byli stvořeni? Autor zjevně nechápe, že struktura oka nevypovídá nic o jeho nedokonalosti. Jak autor správně poznamenává, lidské nebo orlí oči fungují výborně vzhledem ke svému účelu. Struktura oka obratlovců ale vypovídá o tom, že se vyvinulo – je totiž zbytečně složitá. Kdyby bylo oko designováno, vypadalo by jinak – jednodušeji! A přitom by bylo stejně tak dokonalé, ne-li dokonalejší. Pro evoluci máme dnes nespočet důkazů včetně přímých pozorování. Věřící už mohou genesis pouze prohlásit za abstrakci a boží stvoření eliminovat pouze na vznik prvotních replikujících se aminokyselin a pak doufat, že věda za jejich života neodhalí i princip, jak tyto vznikly…
Autor evoluci nepopírá, ale ví velmi dobře, že ta je jen testovací systém a skutečné změny druhu jsou možné jen genovou mutací. To Darwin ještě nevěděl. Atahle mutace nemůže být náhodná. Navíc existují stovky (tisíce??) důkazů, že existuje intelligent design a vývoj je podobný, jak lidský vývoj a výzkum.
Pokud je evoluce testovací systém, jak píšete, pak mutace mohou být klidně náhodné a role designera je nadbytečná. Pokud si ale článek přečtete pořádně, tak zjistíte, že autor evoluci opravdu popírá, protože považuje oko za stvořené – nevyvinuté.
Mutace vznikají za konkrétních podmínek mezi konkrétními organizmy, které se potkávají na celoživotní vývojové dráze.
Úplně stejný blábol, jako původní text článku. Podle mne je víra jedna z forem duševní poruchy.
Z osmi miliard lidí jen hrstka se považuje za evolučně dokonalé, za všeznalce, kteří poznali a pochopili pravou pravdu. To znamená, že ten zbytek, že to množství lidí limitně se blížící k 8 miliardám jsou duševně porouchaní?
Není to spíš tak, že vy evolučně dokolalí, se vyznačujete ne duševní poruchou ale fundamentalistickým ateistickým názorem – vaši ideoví předchůdci, marx-leninisté pro prosazená ateistického názoru mají na rukou 100 milionů mrtvol, víte o tom? Nákonec tón vašeho příspěvku svědčí, že daleko od toho nejste.
V biologii používáte náhodu, a na to vy můžete vymyslet nekonečně fantasmagorických událostí. V dalším fundamentálním oboru – ve fyzice už ta situace pro vůbec jasná není!
Teda ty ateisti. Hrůza. A kolik toho mají na svědomí církve. Je to alespoň nerozhodně.
Ale to je , že žijete v nereálném světě zfalšované historie. Křesťanství bylo vždy a je nositelem pokroku, vzdělanosti a civilizace. Doložte kolik tohomají na svědomí církve – a ne že odpovíte !Hodně” doložte!!!.
Před sto lety válcoval svět marxismus-leninismus. Jeho největším nepřítelem bylo křesťanství, protože on byl sám ateistickým náboženstvím. Své odpůrce popravoval a ostatním diktátorsky vymydloval mozky.
Vy jste tmáři a zpátečníci – to jsou ti co neakceptují vědu, v tomto případě vědu historickou. Máte bolševicky vymydlené mozky.
Připomínám, že nejhrůznější období lidských dějin bylo pokrokové, moderní, progresívní 20. století 100 milionů mrtvol od ateistických marxistů-leninistů, 70 milionů mrtvol od protikřesťanského nacionálního socialismu, přičemž ody zrůdné systémy byly prvoplánovitě založeny na principech Darwinovy teorie.
Křesťanství zarazilo pokrok a vzdělanost na celý středověk a část novověku. Ateismus je nevíra v neprokázanou a neprokazatelnou bytost. Nic víc. Ok, bolševismus se prohlašoval za ateistický, ale ve skutečnosti to byla kopie křesťanství se zbožtělým vůdccem.
Současná Evropa je vrcholem civilizace. V časném novověku Evropa dala světu demokracii, vědu, kulturu na nejvyšší úrovni, která už nikdy nebude překonaná, průmyslovou výrobu, faktickou i právní rovnost lidí, zajistila lidi před bídou a nedostatkem.
V té době existovaly japonská, čínská, indická, islámská, středoamerické kultury. Ani jedna z nich ani zdaleka nedosáhla toho co evropská. Proč asi? Protože v Evropě křesťanství zarazilo pokrok? – jasné vymydlení mozku.
“Ateismus je nevíra v neprokázanou..” je logický nonsens. Ateismus je víra v neprokázanou … je logicky správně!
Ateista nevěří v Boha a nadpřirozené bytosti obecně. Logický nonsens je tvrdit, že ateismus je víra. Je to stejné, jako tvrdit, že nesbírání známek je záliba – ne, prostě není. A pokrok v Evropě nastal až po té, co se Evropanům alespoň částečně podařilo sekularizovat stát…
Samozřejmě, že pro evoluci je nespočet důkazů, stačí si uvědomit existujících 5 milionů druhů.
Jenže jiná věc je jak k tomu došlo? Rozhodně to nebylo náhodnými gradualistickými mutacemi a jejich čištění přes přírodní výběr. Jde totiž o to, že nikdo nikdy nikde nepozoroval přechodné formy. Ve fosilním záznamu se vždy najde dokonalý druh, který existuje svých řekněme 4 miliony let, vymře a objeví se jiný dokonalý druh.
Kostry dinosaurů. Světová muzea jsou nacpaná kostrami dinosourů. K tomu jsou odborníci, kteří perfektně dokážou určit druh, rod, čeleď… Naprosto dokonalé a ideální v těch muzeích složit vývojovou řadu od jednoho druhu k dalšímu novému. JIstě se o to již pokoušelo nespočet vědců. Výsledek – nic, nikdy žádné přechodové formy se nenašly.
Často se mluví o tom, že víra v Darwinovu vývojovou teorii se stává novým náboženstvím….
Víte ale doufám, že ve zkamenělinách najdete pouze 0,001 až 0,01% druhů, co existovalo, o zbytku který obsahuje i vaše přechodné formy, se ve skutečnosti nikdy nedozvíme a můžeme je pouze odhadovat. Navíc všichni odpůrci nahodilosti zapomínají vzít v potaz čas, pokud něco je možné, tak bude li dost času, stane se to, prostá matematická pravděpodobnost.
No dobře, ale když odhadujete, jakým právem to pokládáte ze vědecký důkaz? Odhad je vědecký důkaz?
To je lež. Žádné dokonalé druhy neexistují. Vše jsou řechodové formy. Druhy se vyvýjí nestále.