Spravedlivé zdanění se promítá nejen do ekonomického rozvoje daného státu, ale ve svých důsledcích i do respektu, s jakým přistupuje společnost k lidské důstojnosti. Nerovné zacházení a neférové podmínky se negativně odrážejí v celé společnosti. Pouze pokud miliardáři a bohaté korporace budou platit spravedlivý podíl na daních, může dojít k posunu směrem k větší rovnosti a k obnovení důvěry v náš systém.
Na konferenci s názvem Daňová spravedlnost a solidarita, organizované Papežskou akademií sociálních věd, se letos v polovině února sešly desítky představitelů vlád a mezinárodních organizací. Účastníci se zabývali způsoby, jakými současný daňový systém podporuje globální nerovnost. Na první pohled zdánlivě ryze ekonomické téma se ale netýká zdaleka jen hospodářské politiky jednotlivých zemí, má globální přesah a dotýká se ve výsledku lidské důstojnosti a integrálního rozvoje každé jednotlivé lidské bytosti. I proto zdůraznila sestra Helen Alford, prezidentka Papežské akademie a děkanka papežské univerzity sv. Tomáše Akvinského (Angelicum) roli, jakou může církev sehrát při řešení tohoto problému.
Spravedlivé zdanění se promítá nejen do ekonomického rozvoje daného státu, ale ve svých důsledcích i do respektu, s jakým přistupuje společnost k lidské důstojnosti. Nerovné zacházení a neférové podmínky se negativně odrážejí v celé společnosti. I proto vydalo v roce 2018 Dikasterium (ministerstvo) pro nauku víry společně s Dikasteriem pro podporu integrálního lidského rozvoje dokument s názvem Ekonomické a finanční otázky. Zaměřuje se na etické rozlišování některých aspektů současného ekonomicko-finančního systému a rovněž věnuje pozornost zdaňování. Kritizuje vyhýbaní se plnění daňových povinností, protože tím dochází k odčerpávání zdrojů z ekonomiky, což následně přináší negativní důsledky dopadající na společnost jako celek.
Samostatnou pozornost věnuje vatikánský dokument též daňovým rájům a offshorovým společnostem a upozorňuje na neblahé skutečnosti, které vyplývají z jejich existence. O negativních dopadech se v poslední době hovoří stále častěji. Státy, kde firmy skutečně podnikají, přicházejí o daňové příjmy a mají problémy s transparentností finančních toků. Offshorové společnosti jsou často zneužívány k daňovým únikům, praní špinavých peněz nebo financování nelegálních aktivit, stačí např. vzpomenout na aféry spojené s takzvanými Panama Papers. Dokument proto označuje tuto strukturu za eticky nepřijatelnou a naléhá na vytvoření systému, který by tyto praktiky neumožňoval. Především je nezbytné zajistit finanční transparentnost na všech úrovních.
Církev jako daňový lídr
Jeden z účastníků konference a nositel Nobelovy ceny, ekonom Joseph Stiglitz, ocenil roli církve jako morálního lídra v úsilí o daňovou spravedlnost, a zdůraznil, že pouze pokud miliardáři a bohaté korporace budou platit spravedlivý podíl na daních, může dojít k posunu směrem k větší rovnosti a k obnovení důvěry v náš systém. Stiglitz dlouhodobě poukazuje na znepokojivé rozdíly v bohatství a příjmech ve Spojených státech, které se ještě více prohloubily v důsledku finanční krize v letech 2007–2008. K tomuto tématu též vydal knihu Cena nerovnosti: „Jak dnešní rozdělená společnost ohrožuje naši budoucnost“. Nízké zdanění nejbohatších podle něj nevede k větší prosperitě, ale právě naopak, je zapotřebí přepsat pravidla a dosáhnout větší rovnosti, a tím i rychlejšího hospodářského růstu.
Se Stiglitzovy závěry koresponduje také výzkum provedený řadou vědců a shrnutý ve zprávě Global Tax Evasion Report 2024, z něhož vyplývá, že při celkovém posouzení všech daní platí nejbohatší jednotlivci na daních poměrně mnohem méně než ostatní socioekonomické skupiny. Stiglitz zároveň tvrdí, že daňové úniky jsou důsledkem nepřijetí politických rozhodnutí, která by jim zabránila.
Rovněž kardinál Pietro Parolin připomněl účastníkům konference, že současný finanční a hospodářský rámec podporuje nerovnost. Vyzval proto k zavedení daňových systémů, které budou sloužit jako katalyzátor solidarity a rozvoje. Dodal také, že existuje morální závazek pomáhat těm nejpotřebnějším a poskytovat vzdělání a zdravotní péči. Bohaté země jsou navíc povinny poskytovat pomoc těm rozvojovým.
Daňová spravedlnost
Letošní jubilejní rok motivuje k hlubšímu promýšlení, jak nastavit pravidla pro větší daňovou spravedlnost, která úzce souvisí též s genderovou a klimatickou spravedlností, což rovněž zmiňovali účastníci konference. Společenství věřících by proto mělo pozdvihnout hlas při prosazování systémových reforem. V nótě ke konferenci uvádí Papežská akademie, že nadnárodní korporace přesouvají velkou část svých zisků do daňových rájů, a tím připravují veřejný sektor o významné zdroje potřebné pro investice do zdravotnictví a vzdělávání, a do politik boje proti chudobě a změně klimatu.
Papež František připomíná spravedlnost zdaňování opakovaně. V roce 2022 vyzval k vytvoření daňového systému, který musí upřednostňovat přerozdělení bohatství a chránit důstojnost chudých, kterým neustále hrozí, že je mocní pošlapou. Daně musí být spravedlivé, rovné a stanovené podle platební schopnosti každého člověka.
Oproti těmto výzvám stojí jeden z prvních kroků Donalda Trumpa, a to torpédování dohody o globální minimální dani uzavřené v roce 2021. K této dohodě přistoupilo 140 zemí, a znamenala proto velký úspěch mezinárodní diplomacie. Globální minimální daň se týká společností s obratem nad 750 milionů eur, které mají odvádět ze svých zisků alespoň 15 procent. Pokud je takto nezdaní stát, kde sídlí, mohou to učinit jiné země, v nichž firmy působí, a dorovnat tak tento rozdíl. Trump krátce po svém nástupu prohlásil, že tato dohoda nemá pro USA žádnou platnost ani účinek, a pověřil ministerstvo financí, aby vypracovalo návrh ochrany proti zemím, které by takto danily americké korporáty.
Anti-Robin Hood
Vydáním exekutivního příkazu Trump přímo odmítl výzvy na posílení spravedlivějšího zdaňování. Za zamyšlení stojí i politika snižování daní, o které se nyní jedná, a to konkrétně prodloužení daňových škrtů. Kongresman Richard Neal prohlásil, že republikánský přístup k daním je opakem Robina Hooda, protože dává bohatým a chudým bere. Byť se mezi stranami vedou spory, nakolik daňové úlevy pomohou i střední třídě, výsledek není v současnosti pozitivní. Rozsáhlé škrty navrhované Elonem Muskem jsou vedeny snahou ušetřit výpadky z daňových příjmů a tyto škrty se ve výsledku promítnou do zhoršení situace sociálně slabších a povedou k dalšímu zhoršení kvality života.
V roce 2020 prohlásil papež František na setkání ekonomických a hospodářských odborníků: „Musíme si uvědomit, že všichni neseme odpovědnost. Jestliže existuje krajní chudoba vprostřed (rovněž tak krajního) bohatství, stalo se tak proto, že jsme dopustili tento propastný a historicky největší rozdíl. Padesát nejbohatších lidí tohoto světa vlastní 2,2 bilionů dolarů a mohli by financovat zdravotní péči a vzdělání každého chudého dítěte, jak skrze daně, tak dobročinností, anebo obojím. Oněch padesát lidí mohlo každoročně zachránit miliony životů.“ Zatímco u nás stále převládá více strach z neodůvodněného rovnostářství, je třeba se více zamýšlet nad tím, kam vede prohlubování ekonomických nerovností. Respekt k lidské důstojnosti znamená uznání a zaručení jeho práv a nastolení spravedlivých podmínek ve společnosti.
