Byl jsem svědkem scény, v níž proti sobě stál duhový a veselý průvod Prague Pride, jemuž byly druhou skupinou do obličeje strkány kříže. V tu chvíli mi to přišlo jako nesmysl, nonsens. Pro kolik lidí je jejich identita a orientace zkouškou? Pro kolik je celoživotním křížem? Myslím, že mnozí z LGBTQ+ komunity spásu v Ježíši Kristu nacházejí. Každý člověk, který uvěří Pánu, svou cestu najde. Nemyslím si ale, že by ji našel tím, že mu budeme strkat kříž do obličeje a křičet úryvky biblických textů.
V sobotu prošel Prahou průvod Prague Pride, který má za cíl učinit LGBTQ+ lidi respektovanou součástí populace v České republice. Alespoň tak mu rozumím já. Zároveň jsem měl možnost se shodou náhod (existuje-li náhoda) vyskytnout v ulici Na Příkopě, kde se patrně průvod chystal, a jeho čelo stálo tváří v tvář skupině lidí, kteří měli na jednom z transparentů něco ve smyslu, že Ježíš je jediný, kdo může tvoji duši zachránit. Ze skupiny křesťanů to znělo nahněvaně, nepřátelsky, jejich proklamace, přestože asi dobře míněné, se musely zákonitě minout účinkem. Aspoň u mě by se minuly. Nesnáším totiž nátlak. Z druhé strany v odpověď zaznívaly hlavně veselé písně.
Proti sobě stál duhový a veselý průvod, jemuž byly druhou skupinou do obličeje strkány kříže. V tu chvíli mi to přišlo jako nesmysl, nonsens. Pro kolik lidí je jejich identita a orientace zkouškou? Pro kolik je křížem? Celoživotním křížem? Také proto, že na ně ostatní hledí skrze prsty, soudí a odsuzují, škatulkují… Mnohdy se podle mého soudu jedná jednoduše o projev xenofobie, strachu z cizího, co neznám, vnímám jako ohrožující. Podobně jsou vnímáni Romové, Židé, muslimové i další. Neznám jejich kulturu, neznám je, osobně nikoho z nich neznám, tak se raději bojím. Ať žijí psychologické mechanismy!
Když se potřebuji dozvědět o věcech víc a chci se obrátit k legitimnímu poznání, najdu si například digitální repozitář závěrečných prací na Univerzitě Karlově. Jsou to práce, na kterých někdo poctivě potil tělo a krev, mají vedoucího i oponenta, jsou obhájené, většinou. Například i díky tomu vím, že ona rádoby vtipná hláška o 72, popřípadě 52, pohlavních není vtip, ale realita, s níž se ten, koho se to týká, musí nesnadno naučit zacházet. Z hlediska dnešního vědeckého poznání víme, že člověk je složitou skládankou z biologických, psychologických a sociálních procesů, které zahrnují i vnímání transcendentna.
Myslím, že mnozí z LGBTQ+ komunity spásu v Ježíši Kristu nacházejí, už ji našli. Každý člověk, který uvěří Pánu, svou cestu najde. Nemyslím si ale, že by ji našel tím, že mu budeme strkat kříž do obličeje a řvát na něj úryvky biblických textů.
Tak si říkám: Nesuďte a nebudete souzeni, nezavrhujte a nebudete zavrženi. Jo, a taky: Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane…
Autor: Jindřich Bezstarosti
TAK TEĎ OPRAVDU NEVÍM, JAK JSTE TO AUTORE MYSLEL…. JISTĚ – SPÁSY DOCHÁZEJÍ ROZMANITÍ LIDÉ, BEZ ROZDÍLU SEXUÁLNÍ ORIENTACE, ALE JESTLIŽE SE ÚČASTNÍ PROPAGACE PÝCHY – LZE O TOM OPRAVDU POCHYBOVAT – ŽE JSOU UŽ KRISTOVCI, CO PŘIJALI NOVOU ŠANCI ….
Ale to je jasné. Pochod má zvýšit sebevědomí lidem, kteří jsou odsuzováni a zesměšňováni moralisty, kteří léta ubližují a snižují hodnotu člověka, jen aby se oni cítili jako ti lepší. Ti se vyžívají se v duševním týrání a vybírají si zranitelné oběti.
Někteří věřící lidé jiné orientace kvůli nim dokonce páchají sebevraždy. Tam, kde jsou dva shromážděni ve společenství s Bohem, tam je Bůh. Každé přijetí je přijetí Boha. Přijímám druhé = jsem s Bohem. Nepřijímám = jsem sám se sebou a se svými představami, se svou nesnášenlivostí a nemám zrcadlo v druhých, které by korigovalo mou pýchu “ctnostného člověka”.