Příspěvky od autora
215 příspěvků
Je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění. Ve svých odborných i esejistických pojednáních, článcích a promluvách se soustředí na obecně lidské otázky křesťanské etiky, kultury a umění v kontextu současného dění. Vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém snažení a v některých svých pracích (např. Teologie a kultura, Trinitas; Domov [Paměť, přítomnost a zaslíbení], Dauphin) se pokouší o přetlumočení křesťanského světa víry a tradice do jazyka a myšlení člověka dnešních dnů. Kromě putování městy a krajinou a mimo své odborné zájmy je milovníkem umění a vyznavačem silniční cyklistiky a běhu na dlouhé tratě.
Existují skutečnosti, city a vztahy, které mají tolik variant, že by se i vzdáleným civilizacím vyplatilo cestovat mnoho gigaparseků, aby zjistily, jestli to, co jejich obyvatelé nazývají láskou, obětí a uměním, je to samé, co s mnoha problémy a nesnázemi žijeme my, obyvatelé planety Země v jedné z nejstarších galaxií.
Sdílet
Jak se u nás prodávají knihy s teologickým obsahem a jsou populárnější domácí autoři, nebo spíše světová jména? A je vůbec pro intelektuálně náročnější knihy v Česku dostatečně široké publikum? Na to v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem odpovídá knižní redaktor nakladatelství Vyšehrad Filip Outrata.
Sdílet
Monumentální publikace Aleny Lochmannové a Miroslava Šafra přináší rozsáhlý pohled na fenomén sebevraždy, podaný respektujícím a empatickým způsobem. Seznamuje nás se svědectvími záchranářů, soudních lékařů nebo patologů, ale i s posledními slovy, která po sobě lidé, kteří neunesli tíhu života, zanechali.
Sdílet
Na konci minulého roku papež František napřed v náznacích, později otevřeně promluvil o tom, jaký si pro sebe přeje pohřební obřad. Už pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. byl v lecčems zjednodušen. V krajním katolickém prostředí se okamžitě objevila celá řada zpráv o tom, jestli byl vůbec někdejší papež „správně pohřben“. Milovníkům obřadů leželo na srdci, jestli nebyla hlava římskokatolické církve na své poslední cestě o něco ošizena. Nebyla.
Sdílet
Velikost malé knihy Stanleyho Hauerwase spočívá právě v tom, že nám ukazuje, že největším popřením univerzality Boží spásy, která vyvrcholila na kříži, je zesoukromělé křesťanství, víra jako svého druhu životní pojištění, víra jako investice, která by se mohla vyplatit, a kdyby ne, aspoň to nebude tolik stát.
Sdílet
Teoložka Jana Šídlová provedla výzkum, v němž se zaměřuje na zkušenost mladých lidí s církevními společenstvími. Ten jí odhalil, jaké problémy mladí lidé v církvi nejčastěji spatřují a jak svou víru prožívají. Podrobnosti svého zkoumání popisuje v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem.
Sdílet
Ticho, světlo, oltář, kříž, schrána Nejsvětější svátosti. Místo, kam si nejdete odbýt své náboženské povinnosti. Místo, kde se neuspokojují náboženské potřeby jako v nějakém duchovním supermarketu. Místo, kde se není třeba blýsknout znalostmi, tituly, známostmi. Místo, kde si můžete najít své vlastní, osamocené místečko a sundat si masku, kterou nosíte venku proto, abyste přežili.
Sdílet
Výsledky únorového hlasování Poslanecké sněmovny o možném narovnání práv pro lidi stejné orientace, které se týkalo manželství gayů a leseb a možné adopce dětí, nás spolu s nedávno odmítnutou Istanbulskou úmluvou učinilo už bez přívlastků členy rusko-orientálního civilizačního a kulturního okruhu.
Sdílet
Vědomí, že každý lidský život je vzácný a skrývá v sobě hluboký smysl, mne naplňuje nadějí. Zlo ovšem existuje a projevuje se i skrze porušenou lidskou přirozenost. To, co občas označujeme jako „nelidské“, všechnu tu krutost a barbarství, jichž je svět plný, je ve skutečnosti až příliš lidské,“ uvádí v rozhovoru Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Sdílet
Žijeme v těžké době zkoušené válkami, pandemiemi a dalšími katastrofami. Někteří věřící tak přijali narativ, že náš svět musí být Božím hněvem očištěn. Ježíš je ale Pánem nade vším. Nepotřebuje vyčištěný a hygienicky nezávadný svět, aby se do něj odvážil vstoupit. Jeho moc, provázená milosrdenstvím a odpuštěním, se vždycky nejvíc ukazuje na nás, na lidech hříšných.
Sdílet









