Zdeněk A. Eminger, Author at Proboha! - Strana 14 z 21
Sledujte nás
Facebook 0 Tohle se mi líbí
Instagram 1K Sledující
Nepropásněte žádné novinky!

Příspěvky od autora

Zdeněk A. Eminger

207 příspěvků
Je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění. Ve svých odborných i esejistických pojednáních, článcích a promluvách se soustředí na obecně lidské otázky křesťanské etiky, kultury a umění v kontextu současného dění. Vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém snažení a v některých svých pracích (např. Teologie a kultura, Trinitas; Domov [Paměť, přítomnost a zaslíbení], Dauphin) se pokouší o přetlumočení křesťanského světa víry a tradice do jazyka a myšlení člověka dnešních dnů. Kromě putování městy a krajinou a mimo své odborné zájmy je milovníkem umění a vyznavačem silniční cyklistiky a běhu na dlouhé tratě.
Zobrazit příspěvek

Rozhovor: Každý denně volí mezi dobrem a zlem, hranice mohou být nejasné

Vědomí, že každý lidský život je vzácný a skrývá v sobě hluboký smysl, mne naplňuje nadějí. Zlo ovšem existuje a projevuje se i skrze porušenou lidskou přirozenost. To, co občas označujeme jako „nelidské“, všechnu tu krutost a barbarství, jichž je svět plný, je ve skutečnosti až příliš lidské,“ uvádí v rozhovoru Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Glosa: Kristus nepotřebuje svět deratizovaný od hříšníků, aby do něj mohl vstoupit

Žijeme v těžké době zkoušené válkami, pandemiemi a dalšími katastrofami. Někteří věřící tak přijali narativ, že náš svět musí být Božím hněvem očištěn. Ježíš je ale Pánem nade vším. Nepotřebuje vyčištěný a hygienicky nezávadný svět, aby se do něj odvážil vstoupit. Jeho moc, provázená milosrdenstvím a odpuštěním, se vždycky nejvíc ukazuje na nás, na lidech hříšných.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Recenze: Církev svěcením žen nic neztratí, ukazuje kniha Ženy u oltáře

Na otázce svěcení žen v rané církvi se badatelé dodnes neshodnou, jeden ze směrů však předpokládá, že až do pátého století přístup k oltáři měly. Ivan Foletti ve své knize Ženy u oltáře předkládá důkazy o aktivním zapojení žen do liturgie a služby v antické církvi pomocí interpretace některých výtvarných děl či doložených zákazů ženského svěcení a bere tuto skutečnost jako výzvu církvi současné. Ta totiž svěcením žen nic neztratí, neutrpí, nezeslábne. Spíš naopak.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Rozhovor: Neustálé pocity viny za sexualitu jsou nebezpečné, znemožňují nám třeba vidět domácí násilí

Je mi líto, že teologie ztratila kontakt s většinovou společností. Zvykli jsme si například na to, že v oblasti sexuality nic nemůžeme udělat „správně“, většina naší sexuality byla zahalená do studu a neustálého pocitu viny. Abychom ji dokázali vnímat zdravě, musíme přijmout, že jsme také tvory sexuálními, erotickými, říká v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem teoložka a publicistka Magdalena Šipka. 
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Rozhovor: Masaryka po založení republiky víra opustila, míní Kosatík

Lidi Masaryka dodnes většinou uctívají proto, že byl prezident a zakladatel republiky, mně ale přijde, že po roce 1918 byl slabší než předtím, válka mu vzala obrovskou spoustu sil, které už neobnovil. Vlastně mě TGM jako prezident asi nejvíc zajímá skrze tu mou lítost, že ho víra opustila, říká v rozhovoru badatel a publicista Pavel Kosatík.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Glosa: Všichni jsme lidé hendikepů. Všichni bojujeme

Otevírat si ústa na ty, kteří jsou odlišní, je nekřesťanské. Každý z nás je totiž odlišný a každý z nás má svá tajemství, s nimiž se nepotřebuje chlubit před ostatními. Všude kolem nás, v našich rodinách a mezi našimi přáteli a blízkými máme někoho, kdo je v jádru odlišný, jiný, svůj, zmiňuje teolog a publicista Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Zobrazit příspěvek

Komentář: Když člověk válcuje Boha

Někteří věřící mají tendenci připisovat odchod věřících z církví Druhému vatikánskému koncilu a s nostalgií hledět k dobám před ním. Podle mé zkušenosti se však některá církevní společenství nerozpadla proto, že by byla příliš progresivní. Nepřekonatelné problémy se objevily v okamžiku, kdy jedna skupina lidí začala protlačovat do centra dané komunity své vlastní ego, píše v komentáři Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Naše stránka používá cookies. Další informace o našem používání souborů cookie: zásady ochrany osovních údajů