Jak komunikovat kontroverzní církevní témata jako křesťanský novinář? Jaké radosti a úskalí tato práce přináší? A nejedná se náhodou o střet zájmů? I na tyto otázky hledá Anežka Jakubcová spolu s Ondřejem Havlíčkem v aktuální epizodě odpovědi. Vychází především z textu Pavola Rábary, který pro Postoj.sk popsal ono napětí, které z pozic novinář a katolík může vznikat.
Podcast Týden bez filtru po více než měsíci pokračuje, a to i bez nedávno zesnulého kolegy a kamaráda Filipa Breindla. V jeho odkazu chce celý tým skládající se nyní z Anežky Jakubcové, Ondřeje Havlíčka, Anny Janoškové a Jitky Uhnavé pokračovat. Jedním z nových formátů je debata s novinářem, jehož práci shledala tato čtveřice zajímavou. Pozvání přijal Pavol Rábara ze slovenského portálu Svet krestanstva na Postoj.sk. Ve svém nedávném textu se zabýval výzvami pro křesťanské novináře. Epizodu Týdne bez filtru připravila a moderuje Anežka Jakubcová.
Pavol Rábara v článku zmiňuje proslov papeže Františka k novinářům z 22. ledna 2024: „…Jemnost (delicatezza), s jakou tak často mluvíte o skandálech v církvi: bylo jich několik a mnohokrát jsem u vás viděl velkou jemnost, úctu, téměř, říkám, ‚zahanbené' mlčení: děkuji vám za tento postoj…“. A právě o úctě, jemnosti a „zahanbeném mlčení“ se spolu tři novináři v debatě bavili.
Zatímco Ondřejovi Havlíčkovi některé pasáže papežových slov přijdou absurdní, Rábara je vnímá pozitivně. „Citlivost nejde na úkor pravdy. Katolický novinář ji poví, ale napíše ji citlivěji a s větším pochopením než třeba nekatolický novinář, který vnímá církev jen skrze skandály. Čím jemněji budou pracovat katoličtí novináři, tím větší sílu mají, protože je bude poslouchat více lidí,“ vysvětlil svůj postoj opřený o vlastní text novinář Rábara. Vychází přitom z reality na Slovensku, kde o církvi píšou většinou věřící novináři nebo novináři zorientovaní v této problematice.
Debatující se shodují, že i přes přirozené napětí dvou pozic katolík a novinář jde především o poslání přinášet skutečnou realitu nebo chceme-li: pravdu. „Katoličtí novináři můžou a mají psát o církvi, ale musí se vyvarovat nástrahám. I představitelé katolické církve vyzývají k tomu o ní psát. Možná to tedy není konflikt zájmů, ale je to v jejím zájmu,“ popsal Rábara. Pod možnými nástrahami si představuje například přílišnou servilitu a vyhýbání se nepříjemnostem, k čemuž se někteří katoličtí novináři mohou přiklánět a jejich práce tak může působit spíše jako PR příslušné církve. Podle Rábary by měli i církevní představitelé chápat, že katolickým novinářům nejde o senzaci a ponížení, ale o vztah s nimi nebo s celou církví.
Pavol Rábara vystudoval žurnalistiku na Katolické univerzitě v Ružomberku. Absolvoval studijní pobyt na vysoké škole LUMSA v Římě a program Kolegia Antona Neuwirtha. Je členem Společenství Ladislava Hanuse. S novinařinou začínal jako stážista v týdeníku TREND, spolupracoval i s Mediálne.sk. Pro Postoj.sk píše od roku 2006.
Zkrácenou verzi epizody si můžete poslechnout v obvyklých aplikacích, celá hodinová verze je k dispozici ZDE. Anežka Jakubcová, Ondřej Havlíček a Pavol Rábara se baví například i o pastoračním prohlášení České biskupské konference k dokumentu Fiducia Supplicans od Dikasteria pro nauku víry o žehnání pro nesezdané páry.
Autorka: Anna Janošková