Příspěvky od autora
72 příspěvků
Křesťanská revue je ekumenický křesťanský časopis pro odpovědný dialog, který se neváže na žádnou církev. Vychází několikrát ročně, od roku 2019 jako čtvrtletník. Časopis vydává Akademická YMCA ve vydavatelství Eman Benešov. Přispívají do něho především autoři protestantské orientace.
Když Emanuel Rádl aj. J. L. Hromádka zakládali v roce 1927 Křesťanskou revue‚ bylo téměř osm let po Velké válce. Její výsledky byly shrnuty v mírových smlouvách. V lednu 1920 nabyl působnosti Pakt o Společnosti národů. V letech 1920–21 se ustavila Malá dohoda – obranný pakt Československa‚ Rumunska a Jugoslávie s podporou Francie.
Sdílet
Jednotě bratrské se dlouho udržoval mýtus, který ji označoval jako „lid bez meče“. Bratří použili tento známý obraz (údajné proroctví z předhusitských časů – povstane dvojí lid, první s mečem, druhý bez meče) ve své Apologii z roku 1503, když píší o svém původu (AUF III, 276v).
Sdílet
Milí čtenáři,
na stránkách tohoto časopisu se téma války a míru v posledních desetiletích objevovalo jen zřídka. Na rozdíl od doby meziválečné, kdy byla atmosféra obavami z války nabita, jak o tom referují i výtahy z dobových vydání Křesťanské revue, které pravidelně přinášíme.
Sdílet
Úsilí lidstva zahrnuje také a dokonce primární ty elementární etické normy, které sahají daleko před řecké myslitele a souvisejí už s tím, jak se člověk stával člověkem, což nepatří jen šeru dávnověku, a až do současnosti tvoří základní soubor – samozřejmě ohrožovaný – obecně závazných pravidel lidského chování a soužití, pravého lidství, toho, co nazýváme humanum.
Sdílet
Významný český evangelický teolog Jan Milíč Lochman (1922–2004), od jehož narození uplynulo letos v dubnu 100 let, působil od roku 1968 převážně v zahraničí. Ve svých veřejných přednáškách či statích, určených co nejširšímu německy či anglicky mluvícímu publiku, traktoval nejčastěji to, o čem si myslel, že tím jako český teolog, reflektující vše, co formovalo či aktuálně ovlivňuje duchovní obzor české církve, může své zahraniční posluchače či čtenáře poučit i obohatit. Vedle odkazu T. G. Masaryka a dialogu s marxisty to byla především česká reformace.
Sdílet
Lidskými právy se zabývám v kontextu vzdělávání pro pomáhající profese (v mém případě to jsou sociální a speciální pedagogika, sociální a pastorační práce). Již etablovaný, a zároveň stále znovu na cestě k legitimizaci kritice podrobený diskurz pomáhá popsat a zdůvodnit předivo vzájemných nároků a odpovědnosti.
Sdílet
Vážení přátelé, dámy a pánové, jedním z důležitých úkolů teologie dnes je zasazovat věci do širších kontextů. Pokusím se o to a opřu se přitom o tři otázky – historickou, právní a teologickou. Všechny tři se u tématu lidských práv nabízejí, ale odpověď na každou z nich zní NE. Nakonec všechny tyto tři linie spojím do závěru.
Sdílet
Kdyby se v uplynulých třech měsících v Česku nestal společenský zázrak a nedošlo k vydávání dočasných víz (s platností do 31. 3. 2023) a přiznávání základních lidských práv ukrajinským uprchlíkům, bylo by ještě obtížnější hovořit o jejich platnosti v našem hrozivém 21. století.
Sdílet
Dvojice „pravoslaví“ a „lidská práva“ běžně dohromady nepatří. Ptá-li se čtenář proč, má celá řada pravoslavných autorit připravenu spoustu odpovědí. Uveďme aspoň některé.
Sdílet
U Nové orientace se zdůrazňuje, že její hlavní učitel byl J. L. Hromádka, méně se už mluví o tom, že další učitel byl J. B. Souček. Můj otec Jan Šimsa s oblibou opakoval, že Souček Novou orientaci označil za „radikalizovaného Součka“, ale ještě méně se mluví o tom, že její neméně významnou učitelkou byla Božena Komárková. A ta do Nové orientace vnesla téma lidských práv.
Sdílet







