Příspěvky od autora
320 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Nevím, jestli napsat, že jsem byla překvapená, je ten nejvýstižnější popis. Asi ne. Nejspíš jsem překvapená vlastně nebyla. Chvíli jsem musela přemýšlet, jakým slovem bych popsala svou reakci na jednu krátkou větu v jednom drobném odstavci reportážní knížky.
Sdílet
Je to velké tajemství. Většinou tomu vůbec nerozumím. Nechápu, jak to funguje. Čekala bych, že na velké problémy je zapotřebí velké útěchy, zatímco na malé bolístky postačí malé potěšení. Překvapivě tomu tak nebývá.
Sdílet
Mám slabost pro květiny a zeleň všeho druhu, ráda se procházím v parcích a zahradách, kde je to hezké. Cítím vyložené zklamání, když je někde možnost vysadit nějaké keře nebo trsy a místo toho tam nasypou jen štěrk. Kdo by se chtěl koukat na štěrk?
Sdílet
Má duše toho má dost. Je přesycená zprávami z fronty, ztrácím se v měnících se bojových liniích. Nedokážu už hořet tak jako v prvních měsících a nesmírně obdivuju své oblíbené zpravodaje, kteří po všechny ty měsíce den co den přinášejí souhrnné a zasvěcené zprávy z bojišť. Jsou to také bojovníci, jen v jiné zbrani.
Sdílet
Hned na začátku se musím přiznat. Mé první zaměstnání mne ovlivnilo na celý život. Možná jde o deformaci, možná je to jen nastavení mé mysli. Hned po škole mě přijali do redakce hudebního časopisu, kde jsem pracovala pár let jako hudební kritik. Později jsem si mockrát musela vyslechnout, že jsem příliš kritická.
Sdílet
Minulý týden jsem šla naší ulicí tak jako každý den ráno do práce. Svítilo slunce, bylo hezky. U popelnic před sousedním domem stál starý muž, nahýbal se do jedné z nich a něco v ní lovil. On totiž celkem pravidelně kontroluje obsah všech popelnic v celé ulici a pravděpodobně i v širším okolí.
Sdílet
Když umře někdo významný, najednou si všichni vzpomenou, že se s danou osobou někde setkali a vytahují společné fotografie. Nekrology ve velkém popisují životní dráhu a slavné chvíle zemřelého. Samozřejmě se objevují také výkřiky nespokojených lidí s výčitkami, proč tolik vzpomínáme zrovna na tuto osobu. U královny Alžběty však něco takového pravděpodobně nikoho nenapadne.
Sdílet
O lži platí mnoho obecných biblických pravidel. Třeba to, že z malého roste velké. Nikdo nezačne lhát ve velkém. Každý začíná v drobných, nedůležitých, neškodných nepravdách. Jedna moje kamarádka tomu říká přilhávání. Takové malé, skoro nic neznamenající nepravdy. Ale jsou to lži. S tím nic nenaděláme.
Sdílet
Jsou situace, kdy máme oprávněný dojem, že víme, co se děje, co si máme myslet a co máme dělat. Zdá se nám, že nepotřebujeme žádné duchovní vedení ani moudrost předků. Všechno kolem nás volá jedním hlasem jedno poselství. Dobře, s tím jsme spokojení. Ale jsou i situace, kdy fakt nevíme, co si myslet, kdo je nevinný. Máme málo informací, málo vodítek.
Sdílet
Asi jste to někde zachytili. Myslím tím výzvu, abyste poslali na některé z kont na prospěch Ukrajiny částku připomínající letopočet začátku okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy.
Sdílet







