Příspěvky od autora
320 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Čerstvost je pro mne důležitým testem. Pokud si nemohu vzpomenout na nějaký svůj zážitek s Bohem starší maximálně týden, zdá se mi, že mám problém. Spojení se někde přerušilo. Kde se stala chyba? Na jeho straně určitě potíže nejsou, takže já jako příjemce musím zkontrolovat připojení.
Sdílet
Někdy se mi stává, že se ocitnu na večírku u někoho, koho vůbec neznám. Ale úplně poprvé se mi přihodilo, že jsem své vlastní narozeniny slavila na večírku v obci, kde jsem nikdy předtím nebyla, s hostitelem, kterého jsem neznala, a ve společnosti, která mě překvapila.
Sdílet
Z posledních sil jsem vyslala střelnou modlitbu k nebi: „Jestli pro mě něco, Bože, máš, musíš do mě asi kopnout, až to přijde. Vidíš sám, v jakém jsem stavu.“ Skoro jsem byla zvědavá, jak to zařídí.
Sdílet
Možná i vy prožijete během dovolené závan koncentrovaného štěstí. Neignorujte ho. Zastavte se a zkuste si odpovědět na otázku, proč tohle nemůžete prožívat denně.
Sdílet
„Nedůvěřujeme svým dětem, protože víme, že jsme je nevychovali pořádně.“ Tuhle větu pronesla velmi rozhodně má kamarádka, velmi zaměstnaná lékařka. Myslela to vážně a hovořila o svých synech. Jak jsme se dostaly k takovému prohlášení?
Sdílet
Podvědomě doufáme, že pokud předejdeme vráskám, obarvíme si šediny a vůbec všemi dostupnými prostředky potlačíme známky stárnutí, smrt si nás ještě nevšimne. O tom, co bude pak, nechceme přemýšlet. Považujeme za lepší utrhnout ještě pár dní v této pozemské jistotě než riskovat věčnost, o které nic nevíme.
Sdílet
Lidé jsou různí. Tiší i hluční, srdeční i bázliví, pilní i líní, čistotní i nepořádní. Zdá se logické, že stejně to bude platit také u uprchlíků. Přesto je to pro některé lidi v mém okolí těžké pochopit.
Sdílet
Devatenáctiletá těhotná žena z Ukrajiny, který prchla do naší země před vybuchujícími bombami a raketami, se vrací domů. Viděla jsem ji všeho všudy jednou, ale otiskla se do mého srdce. Prožívala jsem závěr jejího těhotenství a hodiny porodu, jako by to byla moje blízká přítelkyně.
Sdílet
V některých dnech vyslechnu mnoho bolestivých příběhů. Není vždycky snadné setřást smutné myšlenky, a já se trápím bolestí druhých. Myslím na slzy, které jsem viděla skanout, v paměti mi rezonují věty, které se zaryly do mých uší. Neznám řešení a je mi to líto.
Sdílet
Všichni cítíme únavu. Pomáháme, jak umíme a jak můžeme. Někteří už skončili. Nemohou dál. Jsou vyčerpaní a hledají nové výzvy. Jiní teprve nabrali dech. Vydrží. Možná nevymyslí nic originálního a inovativního, ale dokážou věrně stát v tom, co už někdo před nimi nastavil. Obojí je skvělé. Obojí je Boží.
Sdílet









