Příspěvky podle tagů
202 příspěvků
Teoložka Jana Šídlová provedla výzkum, v němž se zaměřuje na zkušenost mladých lidí s církevními společenstvími. Ten jí odhalil, jaké problémy mladí lidé v církvi nejčastěji spatřují a jak svou víru prožívají. Podrobnosti svého zkoumání popisuje v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem.
Sdílet
Ticho, světlo, oltář, kříž, schrána Nejsvětější svátosti. Místo, kam si nejdete odbýt své náboženské povinnosti. Místo, kde se neuspokojují náboženské potřeby jako v nějakém duchovním supermarketu. Místo, kde se není třeba blýsknout znalostmi, tituly, známostmi. Místo, kde si můžete najít své vlastní, osamocené místečko a sundat si masku, kterou nosíte venku proto, abyste přežili.
Sdílet
Výsledky únorového hlasování Poslanecké sněmovny o možném narovnání práv pro lidi stejné orientace, které se týkalo manželství gayů a leseb a možné adopce dětí, nás spolu s nedávno odmítnutou Istanbulskou úmluvou učinilo už bez přívlastků členy rusko-orientálního civilizačního a kulturního okruhu.
Sdílet
Vědomí, že každý lidský život je vzácný a skrývá v sobě hluboký smysl, mne naplňuje nadějí. Zlo ovšem existuje a projevuje se i skrze porušenou lidskou přirozenost. To, co občas označujeme jako „nelidské“, všechnu tu krutost a barbarství, jichž je svět plný, je ve skutečnosti až příliš lidské,“ uvádí v rozhovoru Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Sdílet
Žijeme v těžké době zkoušené válkami, pandemiemi a dalšími katastrofami. Někteří věřící tak přijali narativ, že náš svět musí být Božím hněvem očištěn. Ježíš je ale Pánem nade vším. Nepotřebuje vyčištěný a hygienicky nezávadný svět, aby se do něj odvážil vstoupit. Jeho moc, provázená milosrdenstvím a odpuštěním, se vždycky nejvíc ukazuje na nás, na lidech hříšných.
Sdílet
Ježíšovo zmrtvýchvstání, po němž se zjevil učedníkům, aby jim nakonec před očima vystoupil do nebe a vrátil se zpátky ke svému Otci, je, jak se dnes říká, megazázrak, hodnocený jako dvanáct z deseti. Řada bohoslužeb v mé církvi připomíná napříč liturgickým rokem spíše smuteční procesí.
Sdílet
Teologové v průběhu staletí vytvořili takřka ucelený návod na život podle toho, jak v té které době rozuměli jádru Kristova vykupitelského příběhu. Neexistuje skoro nic, na co bychom nenašli odpověď v příručkách křesťanské morální teologie. Má ale smysl Ježíšův příběh číst jako návod na to, jak žít ten svůj?
Sdílet
Na otázce svěcení žen v rané církvi se badatelé dodnes neshodnou, jeden ze směrů však předpokládá, že až do pátého století přístup k oltáři měly. Ivan Foletti ve své knize Ženy u oltáře předkládá důkazy o aktivním zapojení žen do liturgie a služby v antické církvi pomocí interpretace některých výtvarných děl či doložených zákazů ženského svěcení a bere tuto skutečnost jako výzvu církvi současné. Ta totiž svěcením žen nic neztratí, neutrpí, nezeslábne. Spíš naopak.
Sdílet
Je čas se sejít a začít promýšlet život církve na počátku 21. století, které, jak se zdá, chce v krutostech překonat století předcházející. Církve právě teď musí rozhodnout, co budou dělat, až po současných obětech informační ruské války dojde na oběti reálné.
Sdílet
Je mi líto, že teologie ztratila kontakt s většinovou společností. Zvykli jsme si například na to, že v oblasti sexuality nic nemůžeme udělat „správně“, většina naší sexuality byla zahalená do studu a neustálého pocitu viny. Abychom ji dokázali vnímat zdravě, musíme přijmout, že jsme také tvory sexuálními, erotickými, říká v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem teoložka a publicistka Magdalena Šipka.
Sdílet









