Příspěvky podle tagů
210 příspěvků
Kdybychom měli říct, co je pravým opakem prodeje výrobků a služeb s nádechem strachu, museli bychom konstatovat, že je to evangelium. Ani církve ve svých dějinách nebyly imunní vůči ideologii strachu, a tak i evangelium – dobrá, nadějná slova plná lásky a naděje – bylo prodáváno jako zboží na trhu, se solidní mírou strašení a všelijakého bububu. Ježíš nás ale učí přistupovat k životu beze strachu a v bezpodmínečné Boží lásce.
Sdílet
Kristova zvěst a utrpení nás křesťany zavazují ke kladnému životnímu postoji. I přes kříž, který musíme nést a následovat s ním Pána, je nasměrování a vyústění našeho života díky Ježíši Kristu pozitivní a opravňující každého z nás k radosti a každodenní oslavě.
Sdílet
I když jsem se tématu eutanázie mnohokrát věnoval z odborného hlediska, nenašel jsem žádné respektované studie o těch, kteří se na smrti druhých přímo podílejí. Jeden „zdravotník“ může být v průběhu roku zainteresován na jednotkách, ale také na desítkách smrtí. Nevíme, jak je pečováno o duševní a duchovní zdraví těchto lidí, jak jejich profese ovlivňuje jejich vztahy, a to zvláště v rodinách, nebo jejich duševní vývoj. Pokud bychom uvažovali o legalizaci eutanázie, musíme si pokládat nejen otázky spojené s jejími příjemci, ale také s vykonavateli, upozorňuje v komentáři teolog Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Existují skutečnosti, city a vztahy, které mají tolik variant, že by se i vzdáleným civilizacím vyplatilo cestovat mnoho gigaparseků, aby zjistily, jestli to, co jejich obyvatelé nazývají láskou, obětí a uměním, je to samé, co s mnoha problémy a nesnázemi žijeme my, obyvatelé planety Země v jedné z nejstarších galaxií.
Sdílet
Jak se u nás prodávají knihy s teologickým obsahem a jsou populárnější domácí autoři, nebo spíše světová jména? A je vůbec pro intelektuálně náročnější knihy v Česku dostatečně široké publikum? Na to v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem odpovídá knižní redaktor nakladatelství Vyšehrad Filip Outrata.
Sdílet
Monumentální publikace Aleny Lochmannové a Miroslava Šafra přináší rozsáhlý pohled na fenomén sebevraždy, podaný respektujícím a empatickým způsobem. Seznamuje nás se svědectvími záchranářů, soudních lékařů nebo patologů, ale i s posledními slovy, která po sobě lidé, kteří neunesli tíhu života, zanechali.
Sdílet
Na konci minulého roku papež František napřed v náznacích, později otevřeně promluvil o tom, jaký si pro sebe přeje pohřební obřad. Už pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. byl v lecčems zjednodušen. V krajním katolickém prostředí se okamžitě objevila celá řada zpráv o tom, jestli byl vůbec někdejší papež „správně pohřben“. Milovníkům obřadů leželo na srdci, jestli nebyla hlava římskokatolické církve na své poslední cestě o něco ošizena. Nebyla.
Sdílet
Velikost malé knihy Stanleyho Hauerwase spočívá právě v tom, že nám ukazuje, že největším popřením univerzality Boží spásy, která vyvrcholila na kříži, je zesoukromělé křesťanství, víra jako svého druhu životní pojištění, víra jako investice, která by se mohla vyplatit, a kdyby ne, aspoň to nebude tolik stát.
Sdílet
Teoložka Jana Šídlová provedla výzkum, v němž se zaměřuje na zkušenost mladých lidí s církevními společenstvími. Ten jí odhalil, jaké problémy mladí lidé v církvi nejčastěji spatřují a jak svou víru prožívají. Podrobnosti svého zkoumání popisuje v rozhovoru se Zdeňkem A. Emingerem.
Sdílet
Ticho, světlo, oltář, kříž, schrána Nejsvětější svátosti. Místo, kam si nejdete odbýt své náboženské povinnosti. Místo, kde se neuspokojují náboženské potřeby jako v nějakém duchovním supermarketu. Místo, kde se není třeba blýsknout znalostmi, tituly, známostmi. Místo, kde si můžete najít své vlastní, osamocené místečko a sundat si masku, kterou nosíte venku proto, abyste přežili.
Sdílet









