Příspěvky podle tagů
153 příspěvků
Co dělat, když mám něčeho nedostatek? Bible mi vždycky nejdřív připomene moji vlastní vinu. Neříká, že všechno ostatní je v pořádku, že ostatní jsou bez chyby. Jen upozorní, že sebe mohu změnit nejsnadněji, a že pokud mi skutečně jde o řešení vlastní situace, je nejlepší začít u sebe.
Sdílet
Miluju lehkost. Obdivuju každého, kdo jí dosahuje, každého, kdo pracuje se samozřejmou lehkostí a vtipem. Samozřejmě vím, že dosáhnout lehkosti v jakékoli disciplíně není jen tak, že to vyžaduje mnoho vytrvalé pilné práce, spoustu času a kázně. A vrtá mi hlavou, jak to, že někteří lehkosti dosáhnou a jiní se pořád hmoždí jako ti broučci, co postrkují svou kuličku po cestě.
Sdílet
Nedávno jsem si psal s umělou inteligencí a na závěr rozhovoru jsem jí poděkoval. To zarazilo kamaráda, který se mi díval přes rameno: „Ty děkuješ umělé inteligenci? Vždyť je to stroj, věc!“
Sdílet
Otevírat si ústa na ty, kteří jsou odlišní, je nekřesťanské. Každý z nás je totiž odlišný a každý z nás má svá tajemství, s nimiž se nepotřebuje chlubit před ostatními. Všude kolem nás, v našich rodinách a mezi našimi přáteli a blízkými máme někoho, kdo je v jádru odlišný, jiný, svůj, zmiňuje teolog a publicista Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Nastává nám období nazývané postní. Můžeme na něj nahlížet z nejrůznějších úhlů pohledů. Záleží na nás, jaký si vybereme, všechny ale v sobě nesou cosi neveselého, jistou míru odříkání, omezování, ať už ze zdravotních nebo náboženských důvodů.
Sdílet
Nevím, proč se škarohlídi rozčilují nad tím, když si partneři dají ke svatému Valentýnu něco jiného než tuhou žínici či svazek biskupských oběžníků, aby měli po večerech co číst. Květina, procházka, výstava, dobrá večeře, sdílený čas, to všechno jde v nejlepší tradici křesťanského života. Ať už váš Valentýn bude vypadat jakkoliv, připomeňte si zázrak, v němž vám bylo dáno potkat člověka, který se spolu s vámi vydal na vaši společnou cestu do věčnosti.
Sdílet
Skoro každý má rád jaro. Většina lidí preferuje léto a někteří milují i podzim. Zima většinou k nejoblíbenějším obdobím nepatří. Ačkoli ani to jaro nesmí být příliš deštivé a studené, léto moc suché a horké a o podzimu vlastně nevím, jak by měl ideálně vypadat.
Sdílet
Když jsem na cestách v zahraničí, ráda na nových místech zavítám na mši nebo modlitbu a poznávám tamější duchovní tradici. Obvykle si vystačím s překladem mešního řádu, předem si nastuduji odpovědi a pečlivě se snažím zapamatovat si všechny místní odlišnosti a nuance – od vůně kadidla přes četnost klečení až po synchronizaci zpěvu.
Sdílet
Na světě žijí lidé bohatí a lidé chudí. Bohatství světa není rozděleno rovnoměrně. Mnohým to vadí, pokládají to za nespravedlivé. Zdá se jim, že lidé by měli mít všichni stejně, protože si jsou všichni rovni a všichni mají vlastně stejné potřeby. Na těch potřebách prý záleží nejvíc, nikdo by neměl strádat. Nejen umírat hladem, ale ani cítit se méněcenným jen proto, že si nemůže dovolit to, co někdo druhý. Až budou mít všichni stejně, nastane na zemi ráj.
Sdílet
V některých situacích vůbec nevím, jak zvládat své city. Nejde mi vyrovnaně a pokojně pokyvovat hlavou a trousit moudra. Obvykle tehdy ani žádná moudra neznám. Většinou zuřím. Brečím. Vztekám se. Možná to taky znáte. Prostě se mi v tu chvíli zdá, že žádná rozumná reakce k dispozici není. V minulých dnech jsem měla dost příležitostí testovat citovou odolnost.
Sdílet









