Příspěvky podle tagů
102 příspěvků
„Co to kreslíš?“ zeptala jsem se holčičky v předškolním věku, která seděla u venkovního stolečku na zahradě, před sebou blok, krabici pastelek a lahvičku s pitím a kreslila se soustředěně sevřeným obličejíčkem. Chvíli jsem ji pozorovala a měla jsem dojem, že se sama svým kreslením baví.
Sdílet
Kdysi dávno se před dětmi nemluvilo ani o zločinech ani o smrti, a o sexu už vůbec ne. Věci se s časem ovšem značně posunuly, dnes je nám jasné, že „něco“ děti vědět musí. A právě o sexu.
Sdílet
Občas se v médiích ozvou nářky nad vzrůstajícím počtem nezadaných lidí. Pod podobnými příspěvky se pak na adresu singles objevují nelichotivé komentáře. Jsou to sobečtí kariéristi, kteří jednou přijdou na to, že nemít partnera a děti bylo to nejhorší rozhodnutí v jejich životě. Vždyť přece v minulosti to vše tak pěkně fungovalo. Lidé více věřili v Boha, dodržovali přikázání a vážili si manželství i dětí jako božích darů. Kde se tedy stala chyba?
Sdílet
Biřmování volá ke křesťanské dospělosti děcka, která odpoledne potkáte jezdit na kole nebo hrát fotbal. Je toho mnoho, co bychom se měli od dětí naučit. Církev nemá být márnicí, v níž se parta dospělých a dávno biřmovaných mužů tváří jako v posledním tažení. Duchovní přítomnost mladých v církvi se brzy stane jedním z pilířů záchrany a obnovy kredibility římské církve, zamýšlí se v komentáři Zdeněk A. Eminger.
Sdílet
Součástí novely občanského zákoníku by nově mohl být zákaz fyzického trestání dětí. To vzbudilo živou diskusi a ukázalo mimo jiné, jak velká část české společnosti si stojí za právem fyzicky potrestat dítě, protože oni sami tuto výchovu zažili. Děti ale nejsou majetkem rodičů, patří ke stvoření, které jsme jako křesťané povinni chránit a rozvíjet, píše v komentáři Marie Kolářová.
Sdílet
"V jednom článku jsem četla, že církev je posedlá sexem. Z toho, kolik tématu věnujeme prostoru, se zdá, že sex je to nejdůležitější o člověku, ten nejhorší hřích...Vyjadřujeme se stejně intenzivně k tomu, když někdo pomlouvá, manipuluje nebo má třeba hřích obžerství? Zabýváme se tím vůbec?" Ptá se v rozhovoru pro časopis Brána psychoterapeutka Ráchel Bícová.
Sdílet
Smrtelná diagnóza dítěte nemusí nutně znamenat odloučení od rodičů a odchod ve sterilním nemocničním prostředí. Pracovníci dětské paliativní péče podporují rodiny v tom, aby si vytvořily společné zážitky a vzpomínky. Stávají se jejich přáteli a provázejí a podporují je i po odchodu jejich potomka, popisuje v rozhovoru Petr Wiselka, který má osobní zkušenost s úmrtím dcery a nyní se věnuje pomoci ostatním.
Sdílet
Za jeden z nejhorších zážitků minulého týdne považuju návštěvu pošty. Nebudu se rozepisovat o tom, že jsem svou polední přestávku na oběd strávila komplet celou stáním ve frontě před poštovní úřadovnou. Naštěstí to nebylo na ulici, ale v teplém vestibulu obchodního centra. Nemusela jsem poplašeně sledovat všechny ty světelné cedule s namátkou se objevujícími čísly, jejichž pořadí nemá žádnou zjevnou logiku.
Sdílet
„V době, kdy musíme čelit rizikům spojeným s přebytkem nepravdivých informací, používáním technologie „deep fake“ a umělé inteligence, je naprosto zásadní, aby se děti odmala učily nad věcmi kriticky přemýšlet a dávat si je do souvislostí,“ myslí si lektorka primární prevence organizace Hope4Kids Ida Pencová.
Sdílet
Před několika desetiletími teenageři a jejich rodiče často diskutovali o rodinných pravidlech týkajících se zákazu vycházení, chození ven s přáteli a používání auta. Ačkoli se tyto problémy stále vyskytují, nejnapjatější diskuse v mnoha rodinách se nyní soustředí na jinou otázku: elektronická zařízení.
Sdílet







