Příspěvky podle tagů
512 příspěvků
Základem křesťanské životní cesty je obnovení našeho vztahu k Bohu. Vztahy k lidem kolem nás, ať už ty manželské, rodičovské, přátelské či kolegiální, by měly z naší strany odrážet nezměrnou Boží věrnost, velkorysost a lásku. To, jaké vztahy máme s našimi blízkými, je často hlasitějším vyznáním a svědectvím o naší víře než naše slova.
Sdílet
Ještě vcelku nedávno nebylo manželství křesťanů definováno láskou, natož respektem k individuální svobodě, či přímo tolerancí. Rámec svátostného manželství byl vymezen jeho společenským účelem, dokonáním prvního sexuálního aktu, narozením dítěte a smrtí jednoho z manželů. Nám dnes ale přijde zvláštní, že by někdo vstupoval do manželství bez lásky, souznění, bez intimní či erotické přitažlivosti.
Sdílet
Když hovoříme o jednom z poslání církve, kterým je nést evangelium, dostáváme se do napětí, které je vyjádřeno v následujících třech slovech: církev, kultura a evangelium. Jak dosáhnout toho, aby všechny tři aspekty byly rovnoměrně a smysluplně zastoupené?
Sdílet
Když dnes usedáme do kostelních lavic, považujeme za zcela přirozené, že na nás farář hovoří česky – pro většinu z nás mateřským jazykem. Stejně tak, když si doma otevřeme Bibli. Křesťanství je v českém prostředí plně implementováno. Proč je ale liturgický jazyk tak důležitý? Proč je důležité, aby církevní obřady byly vedeny ve srozumitelném – nejlépe však mateřském – jazyce?
Sdílet
Mezi sekulární společností a křesťanskými církvemi nelze narýsovat pomyslnou hranici, jako by šlo o dva naprosto odlišné světy. Oba jsou v něčem rozdílné, v něčem se prolínají, v něčem jsou dokonce stejné. Některá církevní společenství mají v oblasti sexuality na své členy vysoké, leckdy jen těžko splnitelné mravní nároky.
Sdílet
Je slučitelné křesťanství a antinatalismus? Platí, že žádná doba není tak zlá, abychom do ní nemohli přivést děti? I na to hledá odpovědi nový díl podcastu Týden bez filtru.
Sdílet
Zlo je v našem světě všudypřítomné. Bůh sice dobro i zlo daleko přesahuje, k nám lidem se ale rozhodl být dobrý, a o to jde. Záleží mu však nejen na našem dobru, ale i na naší dobrotě, ba na té víc. Nicméně bez nápravy vlastního srdce toho pro druhé příliš dobrého neuděláme.
Sdílet
Setkal jsem se v životě s lidmi, na nichž se viditelně podepsalo, že nedokázali odpustit sami sobě ani druhým. Je zvláštní, že strach odpustit a smířit se dokáže paralyzovat i ty, kteří se pokládají za křesťany. Kdyby nás – nedejbůh – Bůh soudil podle toho, jak se díváme na sebe a na druhé, byli bychom dávno ztraceni. Kněz Antonín Hýža uměl jako málokdo pochopit, že odpuštění a smíření není jen věcí terapeutickou, ale že jde o uzdravení celé lidské bytosti.
Sdílet
Před pár lety vydalo nakladatelství Návrat domů knihu Nekončící milost. Vzpomínám si, že jsem tuto knihu přečetl jedním dechem. I když jsem Bibli celkem znal, vyrůstal jsem v církvi a byl jsem kazatelem, autorův pohled na milost na mě zapůsobil jak polití živou vodou.
Sdílet
Co to znamená být já, když si nemohu vzpomenout na to, kdo jsem? Když si o sobě nevybavuji základní fakta? Díky pacientům s demencí se dovídáme více o povaze duše. V duši je více, než jsme si původně mysleli, a potvrzuje to několik studií.
Sdílet








